Letos

23. září 2018 v 17:15 |  Téma týdne
Potkalo mě v životě mraky věcí, ale kdybych z nich měla vybrat deset nejhorších, už u první bych seděla, bulela a prdlačku viděla, co píšu.
Takže kdepak, tak daleko se ohlížet nemíním.
To byl jiný život, jiná Baruschka, jiný čas.
To bylo předtím a teď je teď.
Teď je letos, ne loni, předloni a podobně.
Takže co letos?

Možná ty blechy. Blechy mrňavý, skákavý, co si udělaly stadión z našeho obývákového gauče...
No, je po nich. Stálo to jen trochu vody, pracích prostředků, něčeho na úklid a hlavně nějakou tu žvýkací tabletu pro psa.
Jo, no jo, budem muset na veterinu a koupit si novou...

Jo a pak bylo taky pololetní vysvědčení slečinky koulařky. To vysvědčení, u kterého jsem jí říkala, že míň někdy znamená víc. Prostě jsou jedničky lepší, než pětky, že?

Možná to někdo nebude tak úplně chápat, ovšem kdo mě zná, ten vědět bude.
Ples. Maturitní ples mého synka a zjištění, že ta usedlá stará rašple jsem já ve svátečním. Fuj...

Jo a pak nám taky tekly exkrementy po dvorku a tvořily nádherné ledové zátiší. Fakt chuťovka.

A taky se nám nastěhoval ten šílený soused. Ovšem to jsme ještě netušili, jaká to je katastrofa...

Když jsem u katastrof, zase jsme měli vodu. Voda by byla v pohodě, to jsem zvyklá, ale uvědomila jsem si, jak mám v sobě kus devianta. No co, je to taková tichá a kontrolovaná deviace...

Moje sedmé zastavení letoška toho zastavilo nějak víc.
Synkovi se nepodařilo odmaturovat. V matice totálně pohořel, didakťák z češtiny mu utekl o bod.
Moje škodolibé já mu prorokovalo proučené prázdniny a tetelilo se blahem. Matka v mém srdci plakala...

Jo a, jak někteří víte, slečinku nevzali na intr. Ale prdlajs zle, on se našel jiný. Ovšem než se našel, to byly nervy...

No a když jsme u slečinky, tak ta si opakuje druhý ročník střední školy. Prý se jí tam tak líbilo, že si to prostě musí dát znovu.
Ale jak víme, jsou horší věci, než jeden propadlík v rodině, že?
Třeba...

Třeba synek, který tu maturitu nedal ani na druhý pokus. Tedy, češtinu jo. A s přehledem, ale matika nic moc. Jako jo, od jara se polepšil, ale na úspěšné složení maturitní zkoušky to nestačilo. O dva body.


Někdy si sama připadám jako nejhorší matka na světě.
Zatímco synek tady čtyři roky machroval, že on bude mít maturitu, zatímco já, ženská, dle jeho názoru podčlověk, mám jenom výučák, už od jara se škodolibě tlemím.
Protože já mám výučák a on jen základní vzdělání.
Můj synek, zběhlý v rodinné škodolibosti, si našel práci a strašně machroval, jak on, se základním vzděláním, chodí do práce, zatímco já, bohatší o výučák, sedím doma.
Netrvalo to dlouho a škodolibost se opět mohla projevit. Teď machruju já, že mám výučák a ještě jsem manuálně zručná, kdežto můj synek postrádá nejen potřebný papír, ale i fortel, protože firma, do které nastoupil na zkoušku, nemá zájem, neboť můj padesátikilový synek ani dostatečně neutáhne šroub.
Všechno to je jen milé a láskyplné špičkování.
Ve středu synek absolvoval pohovor a v úterý zřejmě nastupuje.
Ale to je fuk. Ještě mám dva dny, kdy se mu můžu smát...

Ale stejně, celé to je jen fasáda.
Někde tam v hloubi se třesu strachy. Jak tohle všechno dopadne? Zvládne slečinka tu školu? Odmaturuje ten kluk? A jak to bude mít v práci? Vydrží tam?
Nějak se toho hrne víc.
Paní doktorka říkala, že nezná termín "jen maličká trombózička" a že ta štítná žláza se jí nějak nezdá, princezniččina doktorka mi sdělila, že princezničce zvedne dávkování a ať si kouká pořádně zvyknout, má to na celý život a moji rodiče jsou taky rok od roku menší a křehčí...

No jo, ale tohle všechno je potom.
A potom, to není teď a možná ani letos...
A kdo ví...
Minulost měnit nejde, budoucnost ano.
A co je teď, to se dá prožít.
A na všechno tohle se dá podívat i z jiného pohledu. Z toho veselejšího...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 23. září 2018 v 19:12 | Reagovat

Tenhle článek je dost dobrá reklama na Tvůj blog, přečetla jsem si uvedené články znovu... :-)
Musíme věřit, že zase bude dobře, že se těch dětí snad někdy zbavíme... :-D

2 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 23. září 2018 v 19:33 | Reagovat

[1]: Asi jsem masochista, ale když mám slečinku na intru, tak se mi chvilkama docela i stýská...
Ale jo, máš recht, myslela jsem, že prázdniny nedám a doufala jsem, že brzo vypadne :-)

3 padesatka padesatka | E-mail | Web | 23. září 2018 v 19:37 | Reagovat

[2]: Tak já tady machruju, a když byl Druhorozený 14 dní pryč, taky mi bylo smutno, ale to jsem byla nemocná doma...normálně bych asi byla v pohodě... ;-) Já chci vlastní ložnici, celý život po ní toužím...!

4 Platan Platan | E-mail | Web | 23. září 2018 v 20:04 | Reagovat

Tak tak. Sústrediť sa treba na zmenu budúcna. :-)

5 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 23. září 2018 v 20:08 | Reagovat

[3]: Mám pocit, že to je o chvilkách.
Jsou chvilky, kdy chci klid a soukromí, kdy chci být s drahým, sama, nerušená, ale co si budem povídat, po těch letech už stačí půlhodinka.
A pak jsou chvíle, jako dneska, kdy jsem doma sama, napíšu si svůj článek a pak čekám na nějaké teplé lidské slovo a co bych pak dala za společnost, byť mých vlastních dětí :-)

6 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 23. září 2018 v 20:13 | Reagovat

[4]: Tak to to dělám špatně :-)
Já se spíš soustředím na to prožití přítomnosti.

7 mamcinkoutek mamcinkoutek | E-mail | Web | 23. září 2018 v 21:34 | Reagovat

To je teda síla - říká se že všechno zlé je pro něco dobré, ale dokážu si představit ty nervy, můj bratr taky nedal maturitu a mamka z toho byla totálně špatná ale nakonec nastoupil na výšku o rok později a teď se učí fakt poctivě ;-)

8 Čerf Čerf | E-mail | Web | 23. září 2018 v 22:08 | Reagovat

Pěkně strukturovaný průvodce zajímavými články. No jo, matika se moc ošudlat nedá, ta chce tužku do ruky a řešit, řešit a řešit. Na hřešení bude dost času, až bude vyřešeno :-).

9 Helga Helga | Web | 23. září 2018 v 22:18 | Reagovat

tak moje trable s úkoly jsou fakt směšné v porovnání s vámi.. jsi docela dobrá, že nejsi ještě v blázinci. :-|

10 Alka Alka | E-mail | 24. září 2018 v 5:54 | Reagovat

Jo,jo - zase se potvrzuje ta trapná floskule: malé děti, malé starosti, velké děti velké starosti.

11 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 24. září 2018 v 9:00 | Reagovat

[7]: Tak moje děti na vysokou nepůjdou, ale já budu hluboce vděčná i za tu maturitu :-)
Vlastně bych byla zrovna teď šťastná i za výučák...

[8]: Co řešit. Ono to chce přemýšlet...
Fuj :-)

[9]: Neboj, proto děti rostou a nerodí se v pubertě :-) Můžeš si zvykat postupně :-)

[10]: Ano, na každém šprochu... :-)

12 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 24. září 2018 v 11:38 | Reagovat

To bude tím, že jsem na tebe a padesátku a vaše děti na konci srpna intenzivně myslela a držela palce...Tak až se bude blížit další pokus, dej vědět, já budu radši myslet na někoho jinýho :)

13 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 24. září 2018 v 14:44 | Reagovat

[12]: Až se bude blížit další pokus, budu mlčet jako hrob a doufat, že všichni zapomenuli, protože jestli to nedá ani napotřetí, to bude oooostuda :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama