Deficit

26. září 2018 v 21:41
V honbě za lepší postavou a zdravějším já jsem přestala sladit i rozpustný kafe.

Turka nesladím už dávno, ale to rozpustné jsem si užívala.
Pak jsem přešla na silné "kapůčo" z pytlíku, sladké, až běda a trošku řízlé smetanou ke šlehání.
Obvykle to byl ranní turek, jednu rozpustnou slaďárnu během dopoledne, turek po obědě a mezi třetí a sedmou ještě jedno rozpustné potěšení. Nebo dvě...
A pak taky čaj. Večerní posezení s hrnkem horkého ovocňáku, hezky oslazeného sirupem.
Čaj se šťávou, no, to nám vaříval táta, když jsme byli děti.
I tady to vařívá můj drahý...
Neovocné čaje jsem ale vždycky držela jen s trošku cukru.

No, jak říkám, rozpustné už nesladím, čaj si vychutnávám naprosto přirozený (no, co si člověk vychutná na nejlevnějším pytlíkáči) a piju víc vody.
A jo, jde to.
Jen čas od času mě to popadne.
Zezačátku to byla celá čokoláda, chuť mě přepadala i dvakrát do měsíce, postupem času stačily dvě kostičky a stačilo to na měsíc.

Ovšem dneska mě přepadl deficit.
Takový deficit, že jsem sežrala dva pytlíky prošlých karamelek.
Takové ty klasické, co si lidi vozí z Polska. Krémové a slaďoučké...
Ty karamelky, kterým neodolám nikdy...
Krásných dvacet deka.

Takže už tady jakou dobu nesladím, do všeho, co vařím nebo peču, dávám jen část cukru, co tam patří, snažím se nežrat po sedmé večer a i tu večeři před sedmou si dávám nějakou lehčí a pak tady v devět večer vesele seřeru dvacet deka cukru.
A dvacet deka cukru se do rána určitě změní na deset kilo tuku.

Jenže...
Jenže já se z toho nesložím.
Celé roky jsem byla tlustá, ale šťastná, posledních půl roku jsem byla pořád šťastná a o trošku míň tlustá (ono se to nezdá, ale mám dole krásných deset kilo) a od zítra asi začnu znova.
Nebo od pozítří. Ještě tady mám dva pytlíky...
Momentálně mám odřené patro, protože krémové karamelky trochu zcukernatěly, na jazyku dozvuk sladkosti a koš plný papírků, ale náladu mám skvělou.
Protože co?
Protože moje nadváha je moje.
Nelíbí se mi, to ani náhodou, ale netrápí mě tolik, abych kvůli tomu držela hladovku.
Kilo sem, kilo tam, pořád to jsem já.
A navíc, teď jsem to já, celá slaďoučká a rozzářená.

A jak si to po sobě čtu, tak i nějaká míň soustředěná.
Ale to se srovná. Jen co se cukr přemění na tuk...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 26. září 2018 v 21:57 | Reagovat

Pěkně a optimistiky jsi to napsala! Tohle znám po celý život. Už dva roky, po období řízené stravy, sice trochu přibírám a ubírám, ale jsem to já - přesně jak to píšeš. Po léčebně mi tato starost odpadla. Někdy to na váze vyleze, někdy mi váha lichotí - a co? Žiju, ve stáří stejně bojujeme s kily. A věřím, že s dalšími roky začně ubývat nejen svaloviny, ale samospádem i tuku :-P

2 padesatka padesatka | E-mail | Web | 26. září 2018 v 22:10 | Reagovat

Zapisuju do kalorických tabulek všechno. Každý den čtyři dílky Ritter Sport s celými mandlemi. Nemíním se stresovat... :-D

3 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 26. září 2018 v 22:18 | Reagovat

10 kilo, to je krásné dostat tolik dolů

ty karamelky z Polska myslíš krovky?! Ty jsem neměl roky

já postupně přestala sladit kafe, čaje nesladím, jen černý
dnes jsem se zrovna vážila a vážím míň než před otěhotněním ale stejně si přijdu děsně tlustá, to dělá to břicho

4 Niké Niké | E-mail | Web | 26. září 2018 v 22:21 | Reagovat

10 kilo je ale hodně! Smekám! :) Co bych za to dala :D Ale člověk se musí nejprve přijmout takový, jaký je :) Líbí se mi tvůj přístup ;)

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | 27. září 2018 v 0:35 | Reagovat

Po odchodu na své roční tvůrčí prázdniny jsem vyeliminoval skoro všechny sladkosti, které jsem si dřív kupoval, ale čas od času je nějaká ta malá odměna zapotřebí. Je-li ovšem za co :-).

6 Alka Alka | E-mail | 27. září 2018 v 6:25 | Reagovat

Kafe turka a beze všeho; čaj? pít? proč?; prakticky nesladím nic. Léta.
A léta už mám tak 3x - 4x ročně deficit. To pak hupnu do blízké cukrárny, koupím tři dorty, dneska už skoro za stovku, zbouchám je na posezení a zas mám na čtvrt roku klídek. :D

7 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 27. září 2018 v 14:41 | Reagovat

[1]: Někdy mám pocit, že člověk tak dlouho bojuje s kily, až najednou bojuje s nemocemi, které chodí s věkem a ten přechod si ani neuvědomí.
Vidím to tak, že dokud kila neohrožují na zdraví a životě, když jde jen o estetično, pak je zbytečné se tím zabývat :-)

[2]: Už jsem Ti psala, že jak je to jiná tabulka, než tabulka čokolády, pak způsobuje stres :-)

[3]: No, jsou to podobné karamelky. Mňam :-)
A deset kilo? Ono záleží na tom, z čeho začínáš :-) Já už jsem se vesele blížila metráku, aniž bych si toho všimla...
Pak to je jednodušší...

[4]: Těch deset kilo jsem zmínila v odpovědi Klávesničce. Ten přístup zas v odpovědi Kitty.
No a teď nevím, co napsat :-)

[5]: Já se neodměňuju, já to včera sežrala na nervy :-)
To nebyla odměna, nehřešila jsem, to byl lék.
Lék na všechny princezniččiny bolístky, protože kdybych to nesežrala, asi bych byla v pokušení ji utlouct :-)
Z toho jasně plyne, že mám tloušťku po dětech :-)

[6]: Ono já to s tím pitím taky nepřeháím. Čaj, to je nárazovka, když mám jakože fakt chuť a už nevím co bych a tu vodu, co jsem se naučila pít, to vždycky v takových záchvatech. Jako tuhle ta ledvinová kolika, že jo...

8 Lux Lux | Web | 27. září 2018 v 15:45 | Reagovat

Nemá cenu se z toho hroutit :) Akorát bych, být tebou, to kafe přece jen sladila. Ne tunou cukru, ale jednou lžičkou. Pevně věřím, že tělo si samo řekne. Pokud začneš hned tvrdým režimem, cukrový deficit se projeví a to silně. Pokud budeš ubírat po troškách, myslím, že je to pro tělo i mysl mnohem zdravější :)
Já sladila kafe vždycky i čaj, jinak bych ho nevypila. Pak mě jednou napadlo si čaj neosladit a začal mi chutnat neslazený. Nedávno jsem si nedala cukr do kávy... A nevadilo mi to, od té doby nesladím :) Jen čas od času, když si tělo řekne, že tu lžičku navíc ocení :) Je to klišé, ale poslouchej se, zevnitř.

9 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 27. září 2018 v 18:29 | Reagovat

[8]: Copak o to, to nesladký kafe mi nevadí a dokonce to došlo tak daleko, že i moje oblíbené Horalky mi přijdou příliš sladké.
Ale pak prostě přijde ten den...

10 Báša Báša | 2. října 2018 v 7:20 | Reagovat

Že by jste dala na moje rady? Vy? Ne?!

11 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 2. října 2018 v 20:35 | Reagovat

Jsi pašák, víš to? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama