Jsem jiná

8. července 2018 v 23:20 |  Téma týdne
Ptala se mě maminka, proč nejedu někam na dovolenou.
Že jsem přeci ještě mladá a ze světa jsem viděla prd.
Taky se často ptá, proč si s drahým nezajdem někam na večeři. Na ples. Na zábavu. Do kina. Do divadla...

Asi jsme se s drahým hledali.
Já nemám nic proti lidem, co jsou každý druhý večer mimo domov a na dovolenou létají pokaždé do jiné země.
Nemám nic proti lidem, kteří na tu dovolenou celý rok šetří.
Ale já jsem prostě jiná.
No, moc jsem toho neviděla a drahý ještě míň.
A co?
Nepotřebuju ke štěstí moře, jeviště, plátno...
Nepotřebuju obsluhu a dokonalý stejk.

Maminka má strach, že svůj život žiju neuspořádaně, chaoticky a hlavně usedle.
Že přijde doba, kdy budu bulet, že jsem nic nezažila.
A že nemám cíl.
Ono mamince ta absence cíle přijde asi nejtragičtější.
Ale kdybych si za cíl dala domeček se zahrádkou, co potom?
První půlku života, popřípadě celý život, budu plakat, že domeček nemám a kdybych se k němu náhodou někdy dostala, budu plakat, že jsem dosáhla cíle a... co?
Na další cíl budu stará.
A po letech v očekávání budu vlastně zklamaná.
Po letech s cílem najednou bez něj?
Bez cíle, zmatená...
A kolik pro to budu muset obětovat?

A dávat si malé cíle? Takové ty, co člověk překročí a jde dál?

Nedávno se mi snad podařilo mamince vysvětlit, že cíl mám.
A nejen cíl. Já mám i své vítězství.
Jsem ta, která proběhla cílovou páskou jako první a přesto za mnou nejsou poražení.

Já chtěla v životě úplně nejvíc.
Chtěla jsem to nejdůležitější a nejcennější.
Já prostě chtěla být šťastná.
A ve chvíli, kdy jsem našla svého drahého jsem dosáhla svého cíle.

Teď jsme dva šťastní, protože spolu prožíváme tisíce drobných radostí a sem tam nějakou tu starost.
Jsme na stejné vlně. Nepotřebujem kino, dovolenou, luxusní restaurace...
Jsme každý jiný.
Já prosedím dny u knížky, on si klidně sedne k televizi.
Já budu do noci drbat chodbu, on, po dvanáctihodinové směně, vezme druhý kyblík a půjde drbat taky.
Zahrajem si venku dvorečkovou plácanou. Se stádem dětí.
Upečem sušenky a budem se motat jeden druhému v kuchyni.
A budem se smát.
Prolenošíme dopoledne a v deset večer budem umývat chodbové vypínače, protože je po malování nikdo neumyl.

Nejsme líní.
Jen prostě nemáme potřebu něco podnikat.
Protože my jsme šťastní takhle.
Ta cílová páska vlaje za námi už pěkných pár let.
A myslím, že s takovým přístupem k životu ještě dlouho vlát bude.

Někdy je jednodušší a lepší si nepřát nic a vším se nechat překvapit.
On ten život ta překvapení umí přinášet.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Víla Víla | Web | 9. července 2018 v 1:34 | Reagovat

Jako by mi ten začátek něco... :D

Já stejně celou tvou rodinu miluju, Baruš. :) Je to přesně 5 let, jeden měsíc a přesně týden, co tě znám. Děkuji ti. Tím tvým přístupem k životu jsi mi hodně zlepšila můj život. :)

2 Meduňka Meduňka | Web | 9. července 2018 v 5:51 | Reagovat

No, Baruško, šťastná rodina, to je skvělý cíl. A myslím, že dost velký :-)
My s manželem máme zase cílů hodně, malých i velikých, některé i společné :D
Zařazuji do výběru!

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 9. července 2018 v 7:00 | Reagovat

Některé cíle nepřipadají hodně cílevědomým lidem dost konkrétní a měřitelné. Ale mám zkušenost, že lidé, kteří takové "rozprostraněné" cíle mají, bývají často šťastnější, než ti, co mají své cíle nastavené metodicky perfektně :-).

4 hrachajdice hrachajdice | Web | 9. července 2018 v 7:21 | Reagovat

Hezké a moudré :-)

5 padesatka padesatka | E-mail | Web | 9. července 2018 v 7:38 | Reagovat

Vyladěná Baruška, to je hezký, gratuluju... :-)

6 Alka Alka | E-mail | Web | 9. července 2018 v 8:16 | Reagovat

Já občas cíle mívám. Teď zrovna si pár let užívám dosaženého cíle: "být v důchodu lemra líná".
Můj další postupový cíl je "dožít ve zdraví sedmdesátky, pak se uvidí".

7 beallara beallara | 9. července 2018 v 9:27 | Reagovat

Ano, jsi jiná, jsi můj pravý opak, ale protože tě maličko znám, nepohrdám pro někoho malostí, pro někoho velikostí, protože jsem naštěstí každý jiný, vidíme své štěstí jinde a jinak.
A já mohu říci, přátelé, nekecá, je fakt v těchto otázkách žití a cílování opravdová :-)  :-)

8 depresivnilenochod depresivnilenochod | Web | 9. července 2018 v 11:39 | Reagovat

Maminky mívají často takovéhle rady, ach jo. Je super, že jste šťastní tak, jak jste!

9 Niké Niké | E-mail | Web | 9. července 2018 v 13:49 | Reagovat

Já bych asi byla smutná, že mi něco uteklo...ale každý ať žije život tak, aby to jemu přesně vyhovovalo. A já vám fandím! :)

10 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 9. července 2018 v 16:33 | Reagovat

Každý má o životě a cílech svoji představu a zahraniční dovolené ani opulentní večeře nemohou nahradit pocit štěstí a spokojenosti, který společně prožíváte. Ať Vám to vydrží ještě hodně dlouho, je Vám co závidět :-)  :-)

11 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 9. července 2018 v 23:26 | Reagovat

[1]: Všechny mámy jsou stejné. :-)
I já. :-)
A já Ti zlepšila život? Budem to někdy muset probrat... :-)

[2]: My taky máme cíle, to je jasné. Jen to není nový sporák, ja by doufala moje mamka, ale třeba šťastné dovedení dětí do jejich vlastního života.
A děkuji. :-)

[3]: Někdy i cesta sama je cíl...

[4]: Děkuji. :-)

[5]: No jo, životní klika a já ještě pořád žasnu, že se to podařilo. :-)

[6]: Jo jo jo, máte stejně úžasné a rozumné cíle, jako já. :-)

[7]: Víš, já se moc ráda kouknu k Tobě, na fotky zátoky a palem, na zahrádku plnou trav, na rybky... Jo, líbí se mi to a pokud o něco podobného zakopnu cestou životem, s radostí si to užiju. Ale pokud ne, svět se nezboří. :-)

[8]: Mám stejné rady, copak o to. :-)

[9]: Ono mi vlastně nic neutíká, ono to buď přijde a nebo mi nebylo přáno. :-)

[10]: No vida a lidi nás přitom litují a někdy tiše a někdy nahlas závidí těm, co se válí u moře. :-)

12 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 10. července 2018 v 22:03 | Reagovat

Jé, Baru, pohádka na dobrou noc! A za to díky. :-)

13 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | Středa v 18:50 | Reagovat

[12]: Houby pohádka, tohle je realita, beruško. :-)

14 Helga Helga | Web | Středa v 21:50 | Reagovat

je důležité si uvědomit ty malé radosti a nehnat se za nedosažitelnými cíli a divím se, že mamka to ještě nevzdala..

15 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | Čtvrtek v 12:58 | Reagovat

[14]: Nevzdá to nikdy, jen už to podsouvá jakože nenápadněji. :-)

16 stuprum stuprum | Web | Neděle v 1:58 | Reagovat

Jednou budeš bulet, žes seděla na kanapi a neokusila kousnutí štíra v poušti.

A nebo jsi prostě jen jiná. 8-)

17 Báša Báša | Neděle v 17:49 | Reagovat

Kterej prolhanej hajzl Vám tvrdil, že jste mladá?

18 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | Neděle v 22:22 | Reagovat

[16]: Fakt jsem asi jiná, no. :-)

[17]: Naposled moje oční doktorka. :-)
Ale jinak to je v poměru k mé mamince, přeci jen, jsem o třicet let mladší než ona, takže z jejího pohledu jsem mladá. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama