Dospělost

16. července 2018 v 23:38 |  Téma týdne
V sobotu si na dvorku stěžovaly děti, že dětství je na prd.
Pořád něco musí, něco nesmí, na něco jsou malé, na něco velké...
Mezi nimi nechyběla samozřejmě ani princeznička. A že už by si přála být dospělá, aby si mohla dělat co chce a nemusela dělat to, co nechce...

Pověsila jsem na bidlo kolíčky, sebrala škopek (protože jsem máma a tím pádem stojím často u šňůry na prádlo...) a došla k dětem.
Povzdechla jsem si, jak mě to strašně, ale fakt strašně nebaví a nikdo to za mě neudělá...
Sedla jsem si u nich na lavičku a pokoušela se jim vysvětlit, že dospělost není o tom, že si člověk může dělat cokoliv.
Princeznička mi omylem nahrála, protože se ptala, jestli už bude oběd.

"Oběd? Já mám uvařit oběd? Ale ono se mi nechce.... A nechce se mi proto, že na lince stojí neumytý nádobí a je ho víc, než obvykle, protože jsi měla na noc a na snídani hosty, pokud vím... A já nemám kde vařit. A mejt nádobí se mi taky nechce. A vůbec, stejně vařím nerada, nebaví mě, jak řekneš, že támhle mají něco lepšího a že by sis dala hranolky a jánevímco... Nechce se mi a jsem dospělá, tak vařit nemusím!"

Stály tam všechny dvorkové děti, pusinky otevřené a skoro to vypadalo, že jim to pomalu začíná docházet.
Vlastně jsem tam seděla půl hodinky, dala jim lekci o odpovědnosti a pokračovala jsem lekcí finanční gramotnosti pro začátečníky.
Protože ti smrádci samozřejmě argumentovali tím, že si můžu koupit co chci, že jo...
Domeček se zahrádkou za patnáct mega jim moc nenapověděl.
Tak jsem jim musela vysvětlit, že nejdřív se platí nájem, elektřina a tyhle důležité věci, pak placení do školy a do školky, potom jídlo, drogerie, možná oblečení a boty a pak je nutné si dát aspoň něco malinko na stranu, i kdyby jen proto, že se může rozbít třeba pračka, bojler, sporák...
A teprve když něco zbyde, můžem si koupit to, co by se nám líbilo.
A že třeba my většinou končíme tím "drogerie". A když se zadaří, pak oblečení nebo boty, ale skoro nikdy ne obojí najednou.

A že tohle je na dospělosti nejotravnější.
A druhý nejotravnější je vymýšlení jídel.

Snažila jsem se jim vysvětlit, že dospělost je o odpovědnosti a o povinnostech.
A rodičovství dvojnásob.
Každá máma má tisíce denních povinností a jediné, co může, je si je rozvrhnout tak, jak by jí to mohlo vyhovovat.
Nemusím vařit teď, protože jsem si navařila už včera...
Dneska bude pařák, vyperu všechno, abych zítra nemusela...
Už jsem fakt unavená, nechám si to nádobí na zítra. Sice budu nadávat, ale s úsměvem, protože budu aspoň trošku vyspalá...
A pak do toho vlítne mlá proměnná a všechen ten guláš mi dítko kydne na podlahu, ve snaze pomoci (vlastní zkušenost).
A pokud nekydne, nechá ho stát na kraji linky a v nestřeženém okamžiku ho sežere pes (další zkušenost).
Nebo se na dvorku vyválí v blátě, protože leje jak z konve (tuhle zkušenost má asi každá máma).
(Je zvláštní, že to nádobí se v noci nějak samo neumyje, to je spolehlivé, to počká, až přijdu.)

Ovšem nejdůležitější z mateřských povinností je výchova a láska.
Když na to přijde, je fuk, jestli je plný dřez. Mnohem důležitější, než nějaké nádobí, je ta půlhodinka venku s dětmi, po pověšení prádla. A další fuk je, jestli to je moje dítě a nebo moje a pět dalších.

Některé maminky mají pocit, že tu půlhodinku jim (a třeba jen svým) věnovat můžou.
Já mám pocit, že půlhodina je málo.
A "můžu" je taky málo.
Vychovávám i ve chvíli, kdy prostě nechci.
Vychovávám, když mě bolí hlava. Když věším prádlo. Když si čtu. Vychovávám i z vany...
Vychovávám, protože jsem si je pořídila. Dala jsem se na vojnu a tak musím bojovat i kdyby mi bylo sebehůř a nebo sebelíněji.
A když už jsem v tom, vychovávám i cizí, aby princezničce nebylo líto, že ona musí (třeba uklidit dvorek) a oni nemusí...

Vychovávám a přitom vzpomínám, jak moc na prd bylo dětství, jak jsem musela, zatímco dospělí si dělali co chtěli...

Je hloupé, jak si teprve zpětně uvědomíme, co jsme měli a nechtěli. Třeba spinkání dopoledne a odpoledne a v noci. Nebo jen to po obědě.
To, co jsme museli a dospělí nemuseli...
Kdybychom tenkrát věděli, že?


Mimochodem, oběd z výchovné lekce se pekl v troubě, nádobí bylo umyté, utřené a blýskalo se v lince a ta pračka, ta byla ten den třetí. V jedenáct dopoledne, to jest v hodinu, kdy bych jako puberťák a později čerstvý dospělý možná pomalu začínala rozlepovat jedno oko...
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Alka Alka | E-mail | 17. července 2018 v 5:57 | Reagovat

Velmi správně. Kdysi jsem takhle dětičkám vysvětlila, že DOKUD NECHODÍTE DO ŠKOLY - MÁTE DĚTSTVÍ, KDYŽ CHODÍTE DO ŠKOLY, CHOĎTE NA VŠECHNY MOŽNÉ - MÁTE MLÁDÍ. PAK JE DOSPĚLOST A ODPOVĚDNOST - A TO UŽ JE NA PRD. :-P  ;-)  :-)  :-?

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 17. července 2018 v 7:03 | Reagovat

Na té straně barikády, kterou jsme zatím neměli příležitost poznat, se to vždycky zdá být o moc lepší, než na té naší :-).

3 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 17. července 2018 v 7:39 | Reagovat

uf, takhle je lekat, chudinky malé... děti potřebují jistotu, že všechno zvládneš, a ne si jim stěžovat, jak se ti nic nechce... to není vychovávání, ale předvádění sama sebe, jak jsi úžasná... na to neslyší ani děti, ani já...

4 jmenuju-se-sacharin jmenuju-se-sacharin | E-mail | Web | 17. července 2018 v 7:51 | Reagovat

A já budu za tu divnou. Dětem si to vysvětlila správně. I dospělí musí a nesmí. Ovšem... já bych se do dětství nevrátila. To jsem totiž musela věci, které jsem oopravdu nechtěla, já na tu stavbu domku tak nerada jezdila, nucený spánek ve dne je peklo a tak dál. Teď mám sice taky povinnosti, ale je mi nějak příjemnější mýt nádobí a utírat prach i dát prádlo do pračky, když pak jdu do kina a kam chci. V dětství to bylo - dělej si, co chceš - ale podle toho, co mají ten den v plánu dospělí. Když se jede k babičce, tak budeš těžko doma v parku... :) Já mám tu dospělost ráda. Jako dítě tě navíc málokdo bere vážně, a to je občas průšvih...

5 jmenuju-se-sacharin jmenuju-se-sacharin | E-mail | Web | 17. července 2018 v 8:02 | Reagovat

Ještě bych to řekla tak, že v dětství, když se rozhodneš, že odjedeš do Ameriky, asi těžko pojedeš, ale v dospělosti, když máš plán a prostředky, tak můžeš z minuty na minutu překopat svůj život. A mě se ta neuvěřitelná volnost líbí. Asi proto, že ve spoustě věcech jsem závislá na ostatních, tak chci aspoň o sobě rozhodovat sama. Když budu chtít růžové vlasy, třetí oko, tetování... prostě to udělám a nemusím se nikoho ptát. Když někam jdu, prostě jdu a nepotřebuju povolení. V dětství je to potřeba samozřejmě, o tom žádná, ale tu volnost ráda vykoupím jakoukoli povinností, snad mi rozumíš. :)

6 Atheira Atheira | Web | 17. července 2018 v 8:16 | Reagovat

Hezky jsi jim to dala... teď jenom, kolika z nich se to zase vykouří z hlavy a začnou si stěžovat zas. :D

Mně se třeba na dospělosti vždycky líbilo to, že se do práce není potřeba nic učit, dělat úkoly a vymýšlet takovéhle bejkárny, že když se odejde z práce, ten čas už jí nemusíš věnovat, dokud tam zase nepůjdeš, což mi přijde fajn pořád a kvůli tomu už bych studovat nechtěla. I jsem odešla z univerzity, protože mě to bytostně sralo. Navíc je tu pořád ta výplata a možnost samostatnosti, kterou jako student nikdy úplně mít nemůžeš, ne tak, jako když nejsi vázaná tou školou.

Pak jsem jako děcko zase ale viděla, že mamka je v práci prakticky pořád. I víkendy, později i některé Štědré dny dopoledne... Když jsme se brzy ráno o víkendu se sestrou šly koukat v televizi na pohádky, mamka odcházela do práce. Často se vracela pozdě odpoledne, v zimě už byla tma tmoucí a mě upřímně dost děsilo to, že dospělý život je o věčném podřizování se něčemu "důležitějšímu", co vypadá ale, že je totálně trapný a debilní. Tak aspoň dobrý, že když si to teď můžu vyzkoušet na vlastní kůži, nemusí to být až tak zlý. :D

7 padesatka padesatka | E-mail | Web | 17. července 2018 v 8:28 | Reagovat

Špinavé nádobí se v noci páří, proto je ho ráno víc... :-D

8 masterofexceptions masterofexceptions | E-mail | Web | 17. července 2018 v 8:38 | Reagovat

Parádní! :D Jisto-jistě cenná lekce. Ještě by možná stálo za to vysvětlit jak je to se spánkem, pokud se nedovtípili. Třeba by jej taky začali mít radši. :-D

9 fidorka fidorka | 17. července 2018 v 12:52 | Reagovat

Každá minca má dve strany. Sú pekné veci v detstve, ale na to veľa krát dieťa nemá vplyv, len dospelí okolo neho. Dospelosť má tiež krásne stránky, ale už viac záleží na samotnom dospelom ako si to zariadi. Skúsenosti a zážitky sú neprenosné, možno o nich len rozprávať, ale to neznamená, že deti netreba vychovávať aj proti ich vôli, pretože im tak dávame šancu tú ich vytúženú dospelosť lepšie a kvalitnejšie žiť.

10 Nigredo Nigredo | Web | 17. července 2018 v 14:10 | Reagovat

Moje dětství třeba stálo za hovno a jsem rád, že jsem z něj venku. Dospělost jsem si alespoň mohl zařídit po svým, a tak jsem to udělal.
Mít haldu potomků a "dřít" na mateřské dovolené je volba, nikoli nutnost. Ono se dá žít i jinak. Myslím, že lidská rasa má do vymření na hony daleko, takže to netřeba hrotit :)

11 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 17. července 2018 v 14:42 | Reagovat

[1]: Ono to taky tak úplně na prd není. :-)

[2]: Jakože sousedova tráva je zelenější? :-)
Už jsem přišla na to, že to je o úhlu pohledu...

[3]: No, mojí "malé" už je skoro deset a vlastní rozum má. :-)
Popravdě, nemyslím si, že bych svoje děti vychovávala nějak špatně. :-)

[4]: No, je to divné, ale já Tě za divnou nepovažuju. :-)
A ano, teď je to o tom, že si to můžeme rozvrhnout, což nám jako dětem nebylo vždy dopřáno.
A ano, já taky nenáviděla víkendy a prázdniny na chalupě...
[5]: A o tom je rodičovství.
Princeznička přišla s tím, že chce tetování a chce Hello Kitty na levou ruku...
Jo, až bude dospělá, budu doufat, že si to rozmyslí a nebo aspoň najde lepší motiv. :-)

[6]: V pohodě, ono to bylo po několikáté vysvětleno a stejně si bude stěžovat dál a dál.
Já nebyla jiná. :-)
A moje mamka je bývalá mateřina.
I když dětičky nechala ve školce, stejně doma dělala přípravy na další den, plánovala a podobně... Nikdy nenechala práci tak úplně v práci...

[7]: Jo a bordel v pokojíčku se páří v průběhu celého dne a neodpočine si ani v neděli. :-)

[8]: Poučení o spánku jsem u princezničky vzdala už v porodnici. Už tam se projevila jako totální nespavec...

[9]: Já se obávám, že dětem trošku přeju to, co já neměla a opomíjím to, co jsem měla.
Já totiž nenáviděla každovíkendové výlety...
Strašně.
Mamka chodila s tátou, brácha se ségrou a já tam byla sama, nikdo se mi nevěnoval, jen jsem poslouchala příkazy...
A chudáci moje děti jsou o výlety ošizené...

[10]: Jo, tak jedno vím. V naší ulici nevymřeme...
Já osobně tedy ani nejsem na mateřské a ani nedřu. Užívám si to, i když občas z dětiček kvetu.
Ale stejně, stojí to za to...
Každé dítě za to stojí...

12 Sacharin Sacharin | E-mail | Web | 18. července 2018 v 10:41 | Reagovat

S dovolením zařadím do výběru. :)

[11]: Tak já bych jí to tetování dovolila, ale jen dočasné (určitě se dá sehnat), ona bude mít radost a ty jí řekneš, že trvalé si může dát až později, že to třeba není zdravé pro děti. :D

13 diviznacka diviznacka | E-mail | Web | 18. července 2018 v 14:16 | Reagovat

Ode mne všechh pět hvězdiček zlatých a krásně voňavých, chválím a článek dnes přečtu na komunitě - nabídla jsem, že najdu a přečtu jim těm mlaďochům fetovacím i nám chorobným nejlepší články svýho blogu. První bude přímo tento, i když není můj. Ale je zde takových nevycválaných a nezodpovědných telátek, že jim třeba tato lekce utkví v paměti. Moc děkuji za tvoje naučení na svém blogu. Nechybí na liště mezi nejoblíbenějšími. Díky! :-)

14 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 18. července 2018 v 20:41 | Reagovat

Skvěle napsáno a bude právem ve výběru na téma týdne.

15 Zdeněk Hledač Zdeněk Hledač | E-mail | Web | 18. července 2018 v 21:21 | Reagovat

[11]: když pro mě je to pořád jen PR článek na téma "jak jsem úžasná, moudrá, a pracovitá" aneb "poučení pro ostatní hloupé rodiče, kterak vychovávat děti". s TT tématem to nemá nic společného... nelíbí se mi jeho vyznění, ani to, jak se autorka vyvyšuje a hloupě poučuje... protože jsem máma... zaznívá v textu i v profilu, ale nejsi přece jediná, proboha... promiň, ale nedokážu se zařadit ke kývajícímu davu, je mi to protivné... do výběru TT článek rozhodně nepatří...

16 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 18. července 2018 v 22:20 | Reagovat

[12]: Dovoleno, děkuji. :-)

[13]: Milá Kitty, je mi ctí. Ale to víš. :-)

[14]: Děkuji :-)  Jsou dny, kdy takový komentář potěší víc, než jindy. :-)

[15]: Je zvláštní, jak TT pochopí každý po svém, že?
Vlastně jsem celé pondělí mudrovala, jestli autor původní myšlenky nechtěl, aby si "můžu" a "musím" odporovalo a nezapomněl na čárku...
Ale to je právě to krásné na TT. Každý může tu myšlenku uchopit a třeba i překroutit...
Takže nemám pocit, že bych nepsala tak úplně k TT. A dokonce tento týden nepíšu ani extra odlišně, jak se mi daří v jiných týdnech, protože cesty mé mysli bývají spletité.
Nesnažím se poučovat ostatní rodiče, to ani náhodou... Jejich děti, jejich věc.
Článek měl být o myšlenkovém pochodu mé dcery a zase se zvrtnul, to se mi stává...
Nejsem jediná máma na světě a rozhodně nejsem nejlepší máma na světě. Jsem člověk, jsem omylná, jako každý z nás a, jak jsem pochopila z Vašeho komentáře, asi poněkud zamindrákovaná a proto mám potřebu vyzdvihovat své domněle dobré stránky. :-)
Nemůžu slíbit, že už to neudělám, protože to bych zaručeně nedodržela. Já jsem prostě já.
To, že jsem máma, to beru víc jako poslání. To je pro mě asi nejdůležitější a nevím, proč bych to měla tajit.
Takže mám asi jediný závěr...
Pokud Vás moje psaní tak strašně vytáčí, nevidím chybu v sobě.
On Vás nikdo nenutí si to číst. ;-)

17 Jirka Jirka | E-mail | Web | 19. července 2018 v 15:18 | Reagovat

Další krásně napsaný výstižný článek. Klikám na hodnocení. Kdybys věděla, kde je k mání samoumývací nádobí nebo samovypírací prádlo, dej mi vědět. ;-)

18 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 19. července 2018 v 23:33 | Reagovat

[17]: Jo, tak samoumývací nádobí by se hodilo. :-)
A samoprací prádlo jen na zimu, prosím. Teď v létě to schne jedna radost, to je opravdu portěšení věšet. :-)

19 ducklife ducklife | E-mail | Web | 20. července 2018 v 6:13 | Reagovat

Wonderful!

20 Černý Havran Černý Havran | Web | 20. července 2018 v 11:51 | Reagovat

Pěkné

21 TheLazyCat TheLazyCat | E-mail | Web | 20. července 2018 v 19:58 | Reagovat

Opravdu nádherně napsáno! :-) Ale já jako malá nebyla jiná, taky jsem chtěla rozhodovat a i když rodiče mluvili stejně a snažili se mi to všechno dát a sdělit, byla jsem k tomu hluchá a myslela si svoje. Až to přišlo (odpovědnost a povinnosti), uvědomila jsem si, jak to mysleli a taky jsem se jim omluvila. Ale vím, že moje děti budou pravděpodobně stejné. Dokud nezažiješ, nikdy naplno neuvěříš :-)

P.S. Až přijdeš na to, jak se dělá to "přesnocsamoumívací nádobí", určitě dej vědět :-D

22 Janka Janka | Web | 5. srpna 2018 v 7:26 | Reagovat

Krásně a výstižně napsané!!! :-)

23 Aduna Aduna | E-mail | Web | 11. srpna 2018 v 11:02 | Reagovat

To se tal dobře čte, připomíná mi to lekce, co mi dávala babička, když jsem se vztekala nad něčím co musím nebo naopak nemůžu... 🤔🤣 Teď je mi 18, ale samozřejmě jsem stále finančně závislá na rodičích, ale líp je teď chápu než když jse byla malá a celkově je ta domluva taková lepší, dětství bylo fajn, ale nevadí mi ani co je teď a až přijde ta pravá dospělost ze všemi účty a snad i dětmi, tak to taky snad nějak zvládnu... 😃 Ta výchova hodně udělá, kéž by bylo více rodičů jako ty, protože lekci by potřebovali nejen děti u vás na dvorku, bohužel, někteří rodiče na to prostě prdi a to je pak hodně mrzutý a odrazí se to pochopitelně na tom jak se dětičky potom chovají.

24 veruce veruce | Web | 14. srpna 2018 v 12:02 | Reagovat

Krásně napsáno! :-)

25 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 14. srpna 2018 v 13:24 | Reagovat

[21]: Svojí hlavu mají asi všechny děti. A asi to tak má být. Jen je to někdy o nervy. :-)

[22]: Díky.

[23]: Pokud teď, v osmnácti, líp chápeš rodiče, pak Tě vychovali skvěle. :-)
Znám spoustu čerstvě plnoletých, které ani nenapadne, že by měli chápat rodiče, ale mají plná ústa řečí o tom, jak rodiče nechápou je. :-)

[24]: Děkuji :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama