Jak chceš...

25. června 2018 v 23:13 |  Téma týdne
Říkal synek: "mámo, já být Tebou..."
Nedořekl. Než se stihl nadechnout a rozvinout svojí myšlenku, vrazila jsem mu do huby celozrnnou housku, suchou, do ruky škopek s prádlem a řekla jsem "tak jo, můžeš".
Přidala jsem mateřskou radu, že čím líp to pověsí, tím je menší pravděpodobnost, že to potom bude muset žehlit a sedla jsem si k počítači.
Jenže tuhle hru jsem hrála sama.
Synek mrsknul škopkem, sežral mi tu housku a sedl si ke svému PC. A já šla věšet to prádlo a hezky jsem to rovnala, abych ho pak nemusela žehlit.
Vlastně ani nevím, co mi chtěl synek říct.
Možná to, že kdyby byl mnou, najedl by se první, aby nedošlo k tomu, že obědvám suchou housku, protože synek sežere všechno, jako kyselina.
Ovšem já být na jeho místě, tak držím hubu a koukám se učit, jinak tu maturitu nedám ani napodruhý.
No dobře, poctivě přiznávám, že já být jím, nedostanu se ani do druháku, ale to je zas trošku jiná otázka.

Je zajímavé, jak všichni skvěle víme, co bychom dělali "být Tebou".
A málokdy víme, co dělat, abychom byli sami sebou...
Já mám teda jasno. Já být sama sebou, tak nedělám nic.
No možná bych celé dny ležela a četla. S čokoládou.
Jenže já nemůžu, protože nejsem sama sebou.

Jsem máma, takže musím stát u plotny, u pračky, u šňůry na prádlo, u domácího úkolu, u balónu na dvorku.
Jsem partnerka, takže musím stát u plotny, u pračky, u šňůry na prádlo, u auta a nakonec i u postele.
Jsem dcera, takže v této roli většinou stojím u telefonu. S nástupem mobilů u šňůry na prádlo, u plotny...
Jsem sousedka a věřte nevěřte, pak stojím zase u šňůry na prádlo. A u koštěte, u hrábí, u motyky...
A sem tam jsem já a pak ležím u červené knihovny, bez čokolády, protože to bych pak taky nemusela být partnerka.

Jsem Tebou.
Ať už Ty jsi kdokoliv.
Jsem dcerou, vučkou, matkou, ženou, kamarádkou, sousedkou, tetou, sestrou, švagrovou, snachou, sestřenicí...
A ve všech těchto rolích jsem se naučila být kýmkoliv.
Malíř natěrač.
Zedník přidavač.
Zámečník obráběč.
Ale stejně, ta pradlena, ta mi sedí nejlíp...



Jo a minule jsem slíbila další setkání s policií. No, je tady, že jo...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 26. června 2018 v 8:24 | Reagovat

Ano, lidé se často bláhově domnívají, že kdyby byli někým jiným, věděli by přesně, co dělat. Jak hlasovat v parlamentu, jak přihrát míč, jak si zařídit byt, jak vychovávat děti, co říkat v rozhovoru do novin... Je to snadné, protože se výsledek nedá ověřit a mám podezření, že by nebyl nic moc. Já žiju rád ve své kůži a když se mě někdo ptá, co bych dělal na jeho místě, popravdě odpovídám, že nevím, protože vyměnit kůži není nic lehkého, jak říkají hadi :-).

2 Alka Alka | E-mail | 26. června 2018 v 8:51 | Reagovat

Mně takhle nejlíp sedí ta lemra líná a jak já si v tom libuju...musíte holt dočkat času, až budete mít všechny děti z baráku.

[1]: To znám; na otázku: no co bys dělala na mém místě? odpovídám, že netuším. Nejen proto, že na tom místě nejsem, ale zejména proto, že prostě spoustu věcí řeším jinak. Což je dané jak povahou, tak zkušenostmi a jistěže okolními podmínkami...

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 26. června 2018 v 10:04 | Reagovat

[1]: Popravdě, čím jsem starší, tím míň používám ono "být tebou".
Přesně, jak to píše Alka [2]:. Nevím, co bych dělala v té které situaci, protože se svojí povahou bych se do té situace asi nikdy nedostala. :-)
A až budou děti z baráku, jakože všechny, přibude mi asi role babičky.
A kdo ví, třeba se přesně v té roli najdu. :-)

4 padesatka padesatka | E-mail | Web | 26. června 2018 v 11:13 | Reagovat

Hezky to máš sepsané.
Já jsem v poslední době hlavně sama sebou. Jen nečtu červenou knihovnu, ale nejvíc teď detektivky a čokoládou se cpu... :-) A je mi fajn.

5 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 26. června 2018 v 12:16 | Reagovat

Snažím se být sama sebou. I to je obtížná dosciplína. Sem tam stejně někoho zkopíruju :-P  :-D

6 Lux Lux | Web | 26. června 2018 v 12:44 | Reagovat

Pravdu máš, v životě hrajeme vlastně milion rolí a zároveň jsme to ale pořád my :)
Jinak tuhle větu se snažím nepoužívat, stejně jako nepoučuju, co by člověk měl dělat. Vždycky říkám, že dám maximálně dobře míněné doporučení, jak bych to asi zkusila já. Ale i tak zdůrazním to ,ASI´. Stejně nikdy nevíme, jak se zachováme.

7 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 26. června 2018 v 13:41 | Reagovat

[4]: Detektivky taky beru, ale tady je moc rušno a já se pak nemůžu soustředit.
Takže detektivky mám svátečně. :-)

[5]: Někdy se přistihnu, že jsem svojí mamkou... Jenže se přistihnu vždycky u těch situací, u kterých jsem si říkala, že taková nikdy nebudu.

[6]: A kolikrát přijdem na to, že kdyby tenkrát bylo dnes, chováme se jinak...

8 Zlomený meč Zlomený meč | E-mail | Web | 27. června 2018 v 21:16 | Reagovat

Já většinou nevím co sám se sebou, takže ostatním si už tuplem radit netroufám :D
Já myslím, že člověk může být rodič/sourozenec/potomek/zaměstnanec/cokoliv, a stejně může být sám sebou.
...
Pokud nedělá s lidma. Člověk, který dělá s lidma, nemůže být sám sebou už z definice, protože by musel některý lidi zabít :D ;-)

9 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 28. června 2018 v 14:53 | Reagovat

[8]: Já sama sebou být nemůžu, protože být matka znamená dělat s lidmi. Malými, ale lidmi. :-)
Zrovna dnes tady mám čtyři malé lidi a přibude pátý člověk, až půjde ze školky. :-)

10 Zlomený meč Zlomený meč | E-mail | Web | 28. června 2018 v 18:30 | Reagovat

[9]: Malý lidé (tj. děti) nejsou lidé, ale démoni. Pekelní démoni. Radím ti dobře, uteče, utíkej, a neohlížej se! :-D :-D

11 Sacharin Sacharin | E-mail | Web | 29. června 2018 v 8:39 | Reagovat

Zařazuji do výběru na TT. :-) PS: Tu čokoládu si dej, máš na ni právo! Partner pochopí ;-)

12 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 29. června 2018 v 20:22 | Reagovat

[10]: Ti smrádci už běhají rychleji, než já. :-)

[11]: Děkuji. :-)
Dneska to vidím spíš na panáka, než na čokoládu. :-) A to prakticky nepiju.
Na posledním mejdanu jsem vypila dva litry vody a strhala jsem si ledviny. :-)

13 Jirka Jirka | E-mail | Web | 30. června 2018 v 19:58 | Reagovat

Opět napsáno krásně a s nadhledem. Klikám na hodnocení. .

14 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 1. července 2018 v 12:42 | Reagovat

[13]: Ó, díky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama