Třetí

11. dubna 2018 v 14:32
Tak jsem prošvihla třetí narozeniny svého blogu.
No, žádná tragédie...
Prostě se mi nějak nic nechce.
Nečtu, nepíšu a nic nedělám. Ploužím se od ničeho k ničemu a sama nevím, co chci.
Plánovala jsem zas jedno blogové ohlédnutí za uplynulým rokem a rozhodně jsem ho chtěla napsat v prvním dubnovém týdnu.
A nic.
Nechce se mi ohlížet. Popravdě, nechce se mi ani koukat dopředu.

Během velikonočního víkendu jsme se doma umocnili a holčičkám položili "nový" koberec.
Jsou to dva týdny a já mám stále ještě ložnici plnou princezniččiných krámů, které by měla roztřídit, než je zařadíme do skříní. Já oblékání, ona hračky a časopisy a taky kraviny, výtvarné potřeby, papírky od žvýkaček a podobně...

Taky bych asi měla změnit životosprávu, protože levý kotník je zřejmě dobře živený a narostl do větších rozměrů.

A měla bych se uklidnit. To je jasné. Cccc, nějaká maturita vlastní ratolesti... To zažívaj rodiče po celém světě, že jo...

Takže mi došlo, že moje ohlédnutí za uplynulým blogovým rokem asi nebudu na škodu a co víc, určitě mi pomůže.
Alespoň s tou maturitní nervozitou...

Život jde dál, někdy běží, někdy pádí a někdy s námi dělá veletoče.
Já si před rokem libovala, jak si užíváme skvělých sousedských vztahů, jenže během toho období se mi stihli sousedi nejen rozejít, ale také odstěhovat.
K dalším radostem bych připojila i pracákový projekt. Byla to sranda. I když pochybuju, že by byl původně určený pro zábavu.
A ostříhala jsem se. Surově. A suprově.
A samozřejmě jsem, jako každé léto, byla zamilovaná.

Ach jo, jak si tak pročítám rok zpětně, pěkně jsem to psaní flákala. Jakože fakt hodně flákala.

A poslala jsem děti na tábor.
Ovšem říjen byl ve znamení hledání... Hledali jsme klíče. Bez klíčů princeznička omarodila. Nebyla to jednodenní viróza, přestože to tak vypadalo, byl to nějaký spálový streptokok, či co... A i po nemoci byla princeznička bez klíčů. Ještě pár dnů...
A mezitím jel synek na výlet... Blázen jeden.
Užila jsem si i předzimu.
Taky jsem se tak nějak sžila s myšlenkou, že máme psa. Dávno je pryč to nové a radostné a pominulo to i u psa.
Byly doby, kdy nevěděl, co od nás čekat a sekal dobrotu a pak přišel na to, že mu u nás nikdo nijak zvlášť neublíží, i když se nebude chovat jako andílek a tak je z něj děsný pako. Minimálně na vodítku je tak nějak "pakoidní".
Jo a taky a vlastně hlavně, jsem trochu rozjela nový blog. A taky trochu přibrzdila. Ale vzhledem k tomu, že jsem přibrzdila všude, tak to není nic divného...
Mimo jiné jsem zkoušela spočítat lidi, které jsem v tomhle baráku poznala a to jsem netušila, že se bude výsledné číslo měnit několikrát do roka. Jedna sousedka už je odstěhovaná, druhou to čeká v květnu... To jsou dvě nové rodiny...
Mimochodem, s novými sousedy už přišla i složenka za pobyt na záchytce, takže věřte, že tu je veselo...
Pofňukla jsem si nad talentem své slečinky.
A musela jsem na ples. Ač jsem nechtěla, ač jsem byla děsně proti, asi to stálo za to. Jen já se nějak nejlíp necítila...
Od plesu jsem přešla ke kanalizaci a rozčilovala se na sousedy.
No a vlastně o moc víc jsem toho nenapsala.

Kdybych se měla k uplynulému roku vrátit ve vzpomínkách, byl by to asi rok psa.
Jaro ve znamení pracákových posezení, léto rozbitých aut, podzim rozbouraných vztahů a zima ořezaných vrb.
Vlastně o tom jsem ani moc nepsala.
Byl tady šikula, který nám koncem podzimu ořezal vrby a my jejich větve uklízíme dodnes.
A piliny. Všude jsou piliny a na našem řídkém trávníčku to vypadá jak ve výběhu pro křečka. Což by mi nevadilo, kdybych občas nevěšela prádlo. Ono mi to prádlo totiž občas spadne a kdo má ty piliny pak vyklepávat, že?

Ráda bych slíbila, že trošku napravím to moje nepsaní, ale poctivě přiznávám, že to nedávám.
Asi mám vážně blbé období a ono přejde.
Měla bych se v životě zas někam posunout a já z toho mám strach.

A tak sedím stále doma na zadku,maximálně si opečovávám svojí zahrádk a jen tiše se modlím, aby nikdo nic nechtěl, aby nikdo neotravoval a abych noic nemusela.

Hmmm, tak já nevím, synek už by měl mít hodinu dopsáno a pořád není doma a já pořád ještě nevím, jak asi mohl dopadnout a pořád a pořád jsem nervózní...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kuroi Hakucho Kuroi Hakucho | Web | 11. dubna 2018 v 15:27 | Reagovat

Kuroi hakucho bude mít letos čtvrté výročí, aniž by o tom věděla.
Je jí to jedno, protože ji stejně nikdo neposlouchá.
Otázkou je, proč v tom teda pokračuje...
Hodně sil do dalších let.

2 Kitty Kitty | E-mail | Web | 11. dubna 2018 v 15:50 | Reagovat

Tři roky blogování dalo hromadu práce. Blahopřeju stejně. Dnes je z článku znát nervozita z písemky, proto si stýskáš. Ale forma článku s odkazy na NAPSANÉ ČLÁNKY je výborná, vymakaná. Tleskám ti, ať ti trošku zvednu náladu. Za chvíli se dozvíš dobrou zprávu ;-)

3 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 11. dubna 2018 v 15:55 | Reagovat

tak já bych něco chtěla....aby jsi psala více 8-)

no takhle jsem se nějak cítila a jestli pak si vzpomínáš co jsi mi poradila?:-)

věřím že to synek zvládne

4 beallara beallara | Web | 11. dubna 2018 v 17:19 | Reagovat

Musím říct, že mi chybíš, tvé názory, tvé lidství, ty mi chybíš.
Upřímně doufám, že až budeme mít, přijdeš 8-O

5 beallara beallara | Web | 11. dubna 2018 v 17:20 | Reagovat

[4]: Sraz v Liberci :-D  :-D

6 duchodkaevka duchodkaevka | 11. dubna 2018 v 18:18 | Reagovat

Předpokládám, že teď už doma oslavujete a nervozita je fuč :-) Také mívám období, kdy se mi nechce vůbec nic, bez ohledu na roční období, zatím to naštěstí vždycky přešlo :-D  :-D

7 Iris Iris | E-mail | Web | 11. dubna 2018 v 20:04 | Reagovat

Bude líp a bude se ti zase chtít ;-)

8 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. dubna 2018 v 21:04 | Reagovat

Přece každý dobře ví, že u správné "road movie" záleží na množství zážitků a ne na rychlosti, ne? :-)

9 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 11. dubna 2018 v 22:56 | Reagovat

[1]: Kuroi Hakucho v tom pokračuje proto, že jí to přináší duchovní očistu :-)
Děkuju :-)

[2]: Kdepak, synek počítá tak dva týdny, než se dozví, jak dopadl :-)

[3]: Ale já bych taky chtěla psát více, ale o čem?
Asi taky začnu sbírat maličkosti z každého měsíce :-)

[4]: Simi, to já taky doufám, že přijdu :-)

[6]: Neoslavujem :-) Synek zdrhl ke své přítelkyni, ale to je fuk, protože výsledky ještě zdaleka neví :-)  
A pocity má spíš rozporuplné :-)

[7]: No ale už aby :-)

[8]: Ale taky na kvalitě a intenzitě těch zážitků, ne?
Páč na množství, to by jich bylo...
Ale nejintenzivnější zážitek, co mám za měsíc duben, je setkání s hmyzem.
Hrůzné s pavoukem a kouzelné s obrovským jarním čmelákem :-)

10 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 12. dubna 2018 v 20:51 | Reagovat

Copak to čtu? Že by jaro dolehlo a nechce se nic? Já vždycky říkám: však ono to nějak dopadne... bude dobře, půjdeme do ZOO s Blonďatou! :-D

11 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 13. dubna 2018 v 10:07 | Reagovat

Všechno nejlepší ke 3. narozkám
Mám útlum, nechce se mi skoro nic. Vítej do klubu. Že by opožděná jarní únava? :-)

12 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 13. dubna 2018 v 20:58 | Reagovat

[10]: Tak na to se těším :-)

[11]: Děkuji :-)
Nevím, jestli to je jarní únava, vlastně to je možné :-)

13 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 23. dubna 2018 v 19:09 | Reagovat

Uf, u vás taky maturita? :D
Mám ji rok za sebou a nerada bych to někdy dělala ještě znova- vlastně už nikdy více :D
Blogové narozky jsem promrhala u sebe už pětkrát, počítám, že letos v září je pošesté neopomenu zapomenout :D
Jinak trojka je krásné číslo.
Prošla jsem si ty výše zmíněné články a příjde mi to zajímavě prožitý rok.

14 Pufflie Pufflie | E-mail | Web | 24. dubna 2018 v 11:27 | Reagovat

Každý máme občas takové období. To se zase spraví :) Ať se ta maturita povede, přeji pevné nervy nejen tobě, ale především tvému dítku!

15 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 26. dubna 2018 v 10:56 | Reagovat

[13]: Děkuji :-)
Ten rok byl možná zajímavý, copak o to, ale nějak mu ubylo humoru. Nebo mně ubylo humoru, to bude asi lépe formulované :-)

[14]: Děkuji :-)

16 padesatka padesatka | E-mail | Web | 26. dubna 2018 v 13:35 | Reagovat

Milá Baruško,
opožděná gratulace.
Máš blog jen o rok starší... Když si vzpomenu, jak jsem k Tobě s obdivem vzhlížela... :-D
Obdiv zůstal, ale nevzhlížím, cák jsem už taky BLOGERKA... :-)

17 padesatka padesatka | E-mail | Web | 26. dubna 2018 v 13:37 | Reagovat

P.S. Dej si sem jaro... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama