Já žiju...

5. února 2018 v 22:15 |  Téma týdne
Už ani nepamatuju den, kdy bych neřešila trable svých kamarádek.
Ať už to je hlídání dětí, poskytnutí ramene k vyplakání, půjčení vajíčka, mléka, mouky a nebo jen myšlenka, jak asi moje kamarádka zvládla tohle a tohle.
Kamarádka, kterou znám nejdéle, teď dlouho marodila. Tři měsíce byla doma, což se logicky podepsalo na rodinných financích. Nikdy jsem si nekoupila tolik kosmetiky od Avonu, jako v té době a taky jsem nikdy nevyrobila pro jednu osobu tolik mýdel, jako pro tuhle před Vánoci. Protože i levné dárky mohou být vyráběné s láskou.

Kamarádka, kterou jsem kdysi dávno vyvdala, je těhotná. Konečně bude mít holčičku, po dvou klukách už to je potřeba, ale přeci jen, čtyřicet už jí bylo a o jedno miminko přišla loni...
Za tyhle holky bych skočila do ohně a vím, že ony pro mě taky.
Neříkám, že na ně myslím denně, ale minimálně jednou týdně určitě.

Jinak jsem na tom se sousedkami.
Tedy, v četnosti myšlenek. Jinak to je stejné. Mám ty holky prostě moc ráda.
Jedna je totálně bez peněz. Teda, bez peněz jsme tady všechny, copak o to, ale tahle je prostě úplně v pytli...
Nebo spíš je to její asi největší momentální problém. Tady píšu tak trošku o sociálních dávkách, sice jen okrajově, ale přece jen. Ovšem jsou to dávky, které si tahle moje sousedka asi zrovna vyjednat nemůže, protože je v úplně šíleném začarovaném kruhu. Na dávky potřebuje potvrzení o zaplacení nájmu, ale na ten nájem by potřebovala nějaký příjem, což by ty dávky částečně pokryly... To je tak, když dá člověk přednost jídlu pro děti před vydřidušskými poplatky za bydlení.
No a pak na ní nemám myslet, že jo...
Vlastně se nám to podařilo vyřešit. Tedy, aspoň trošičku, prozatím a v mezích možností.
Majitel našeho baráku ví, že matky na dávkách platí a proto byl ochotný jí stvrzenku vypsat, ovšem s tím, že na stejnou čásku zároveň podepsala dlužní úpis. Prostě jí půjčil na nájem, no... Stačilo se trošku zamyslet, přimluvit a nakonec poděkovat...

Druhá sousedka si kdysi vzala naprosto úžasného chlapa, pořídila si s ním prvního chlapečka, druhého chlapečka a pak ještě třetího chlapečka a ejhle, z úžasného chlapa je totální kretén, který dal přednost perníku před rodinou a později jiné, mladší, před rodinou... Ovšem aby se mé sousedce nestýskalo, nechal jí na krku protivného tchána. Svého vlastního tátu. Tím pádem nemá moje sousedka na nic pořádného čas, když má na krku tři kluky a taky nemá soukromí, protože má tchána imrvére za krkem. No a aby to jo neměla jednoduchý, tak si ten stáleještěmanžel sem tam přijde, odjede autem, slíbí ho vrátit tak, aby mohla vyzvednout kluky ze školy a školky a slib samozřejmě nedodrží. A ona pak musí s miminem přes celé město. Ale už je aspoň poučená a ví, že musí být zticha, když jí přijde mateřská, protože on je schopný s ní jet do banky, nechat jí peníze vyzvednout a ještě je z ní vymámit, jakože do večera, do hodiny a podobně... je vrátí...
Na tři mateřské už čeká půl roku. Stejně, jako na alimenty, ale ty už mají naštěstí soudně, což je fajn.

Naše nejnovější sousedka porodila pět krásných dětí, ale přistěhovala se jen se čtyřmi. To prostřední si prostě vzal bývalý manžel. A ejhle, těsně před Vánoci jí volala sociálka, že synek sedí u nich, že ho tatínek přivedl a jestli by toho čtrnáctiletýho klacka nechtěla domů.
Chtěla. Jen pro něj neměla vůbec, ale fakt vůbec nic.
Nevím, jak na tom kdo je před Vánoci, ale my tady u nás jsme finančně ještě víc vycucaní, než jindy...
Fakt, celý barák... Ale taky jsme všechny daly dohromady všechno, co šlo a najednou mohl kluk do školy, protože měl i bundu i boty i slušné oblečení.

Není den, abych s některou z nich něco neřešila. Chlapy, děti, prachy, starosti, trable...
Jsem tady tmel, držím barák pohromadě, jsem tady skála, o kterou se všechny holky můžou opřít.
Dokážu líp popsat sexuální zvyky svých kamarádek, než svoje.
Mám spočítané jejich zásoby ve spíži i v mrazáku, ale nevím, co chybí u nás.
Pohlídám děti, aby si kterákoliv mohla třeba zalézt do vany, do které jí ještě vyrobím nějakou olejovou šumivku, abych navodila aspoň zdání luxusu, ale už ani nepamatuju, že bych já byla ve vaně déle, než na rychlou sprchu.
Vymyslím jídelníčky, aby to moc nestálo a všem to chutnalo, ale doma jsme na špagetách, rýži a bramborách, protože mi chybí fantazie.
Dokonce se podělím i o tu úžasnou marmeládu, kterou si šetřím na dny sváteční.
Rychlému poslovi s devítiletými nožičkami strčím do ruky roličku toaleťáku, ale za hodinu si na vlastní WC nesu balíček papírových kapesníčků.

Zkusila jsem vypnout. Epidemie v naší rodině mi k tomu krásně pomohla. Bez návštěv, bez vyrušování, bez otravování, bez cizích starostí...
A nebyla jsem to já. Moje starosti na mě padly z příliš velké výšky, ještě znásobené samotou, jedinečností a naléhavostí a já je nedokázala řešit. Věci, které jsem běžně řešila za běhu, levou zadní, jsem nebyla schopná překonat, seděla jsem, brečela a naříkala, že umím žít život všech, ale svůj ne.

Není to pravda.
Já jsem tmel a já jsem skála.
Pro to jsem se narodila. Pro starosti jiných. Pro ulehčení těm, kteří to potřebují. Pro vykecání, vyplakání, pro hledání řešení, pro zvedání nálady, rozesmívání až k počůrání...
To je můj život a dokud to někomu pomáhá, chci ho tak žít.
Ten mě udržuje v tempu, ve kterém stíhám i svojí rodinu, naprosto v pohodě, s přehledem a bez zbytečného stresu, protože moje starosti jsou minimální, že?
Vidím je jiným pohledem, protože nejsou jediné, největší a neřešitelné...


Jo a mimochodem, nejsem jediný člověk, který je ochotný někomu pomoct, byť způsoby pomoci jsou jiné.
Možná může pomoct i někomu z vás, koukněte samy/i.

Ano, oba odkazy z článku vás dostanou na můj novější blog.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 5. února 2018 v 22:51 | Reagovat

Ach, Baruška se mi ztrácí. Ale fikaně jsem si pověsila na lištu i její nový blog, takže mi sice nový články nepřijdou až k očím, ale můžu se k ní vsáknout a mrzce si je přečtu. Bez složitých nastavování.
Yanku, je to tak dobře?! :-P

2 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 6. února 2018 v 8:29 | Reagovat

Kdysi mi táta řekl, že pro druhý bych se rozdala víc než pro rodinu...

3 Eliss Eliss | Web | 6. února 2018 v 9:18 | Reagovat

Máte srdce na pravém místě 8-)

4 Báša Báša | E-mail | 6. února 2018 v 9:37 | Reagovat

[1]: To je její blog. A Vaše přání číst. Mne do toho netahejte 8-) . Pokud bude Bára chtít, já jí tam ten newsletter dám. Ale proč montovat dnes do auta parní stroj fakt nevim.

5 Báša Báša | E-mail | 6. února 2018 v 9:47 | Reagovat

Jo, článek. Hmmm...
- Začarovanej kruh. A azyly jsou na co? Jen se ptám, nereju.
- Ta další si za to může sama. A to tak, že v podstatě bezezbytku. Darwin to vyřeší.
- Starat se o cizí je hezký. Fakt jo. Ale člověk na to musí mít. Jinak opět Darwin a návrat na značky.
- Bejt tmel... Hele Báro, Vy to neděláte pro ně ale pro sebe, jak to tak pozoruju. Otázku motivací a priorit nejlépe vyřeší nástup do práce.

6 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 6. února 2018 v 9:57 | Reagovat

[1]: Milá Kitty, já to dělám taky tak :-) Vždycky nakouknu k tomu, na koho mám zrovna náladu a pak mám radost, kdy můžu číst třeba zpětně :-)

[2]: Ale ono to tak není, rodina je vždycky na prvním místě, jen k tomu prvnímu místu člověk dochází různými cestami :-)

[3]: Někteří tomu říkají, že jsem úplně blbá :-)

[5]: Trefil jste to přesně, já to vážně dělám pro sebe :-)
A nevím, jak moc by to řešil návrat do práce, já ty ztracený duše adoptovávala odjakživa :-) Vlastně co já pamatuju. Na základce, na učňáku, v práci a nakonec i v té další práci :-) Jen jich bylo víc...

7 hrachajdice hrachajdice | Web | 6. února 2018 v 10:25 | Reagovat

Někdy taky  není nejlepší být jen vrba ..

8 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 6. února 2018 v 10:58 | Reagovat

Možná na tom něco je, že to zlepšuje psychiku, když se staráš a zajímáš o druhé. Je pravda, že v pubertě, s příchodem na střední, bych se rozkrájela pro hodně lidí. Pak to nějak ustalo, ale teď jsem zase tak nějak začala- se svou osobností a po svém. A musím říct, že to asi vážně něco dělá, když sdílíš s jinými jejich trable, snažíš se jim pomoci nebo jim něco vynahradit, když na to nestačíš.

Vážně je to krásný článek a na rozdíl od mnoha jiných mi vážně přijde duchaplný a hluboký. A přitom je tak jasný a zřetelný.

9 Popelka Popelka | Web | 6. února 2018 v 11:43 | Reagovat

Díky za tento článek, je to fakt hodně silné čtení. Toho člověka v komentáři 5 bych normálně kopnula, takový rychlý vynášení soudů je hrozně snadný, ale kdo ví, jak by se sám zachoval, kdyby byl v kůži jedné z těchto žen.

Vypadá to, že se ještě vrátím pro další silné příběhy. :)

10 Báša Báša | E-mail | 6. února 2018 v 12:22 | Reagovat

[9]: Jo, rychlý rozhodování, to je moje. Je zajímavý, že ten první dojem je - alespoň u mne - z devadesáti procent správnej. Svýho času mi to i komunisti psali do posudku a označovali to jako intuici (což je samozřejmě blbost - jen jsem toho už hodně viděl).
Btw, jak byste Vy označila tvora, kterej, kterej opakuje stejně pitomý rozhodnutí furt dokola. To je kromě jiného i definice šílenství, samozřejmě. Ona se naučila držet hubu, když ji přijde mateřská, ale nenaučila se kopnout toho ksindla do koulí? Pro mne je to popsané prostě blbá kráva škodící sobě i svým dětem a na takové plýtvat lítostí? Proč, proboha?

11 Magicmax Magicmax | E-mail | Web | 6. února 2018 v 13:25 | Reagovat

Super počteníčko! :) :-)

12 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 6. února 2018 v 13:51 | Reagovat

[7]: Přemýšlela jsem, jestli taky někdy potřebuju vrbu a došlo mi, že já mám blog :-)

[8]: Děkuji za chválu :-)
Jo, problémy druhých mi jen ukazují, jak jsou ty moje nicotné. I když se třeba někdy zdají obrovské...

[9]: Milá Popelko, človíček z pátého komentáře mi neustále bystří mozek i úsudek. A ze svého pohledu má pravdu. Co si budem povídat, jak píše v desítce, toho "tatínka" bych asi taky s chutí nakopala.
Ovšem [10]: názor nenázor, kamarádky musí člověk brát takové, jaké jsou. S chybami, s trablemi i slzami. A kdo ví, třeba jednou prozře. Já se o to budu aspoň snažit :-)

[11]: Díky :-)

13 Kitty Kitty | E-mail | Web | 6. února 2018 v 16:18 | Reagovat

[12]: Ještě se vracím a nedá mi to neříct: Ani já bych komentáře č. 5 hned a přímo nemazala. Sice vypadají prudičsky, ale jadérko pravdy v nich je a ty to víš nejlíp. Akorát nevím, jak by se zachoval sám, být tebou - to by každýho hned kopal? Možná by protivník nebyl tak smírný jako Baru, která komunikuje a hned nemaže ;-)

14 Báša Báša | E-mail | 6. února 2018 v 21:12 | Reagovat

[13]:Děkuju Ti, náčelníku, že jsi se mne zastal.

15 Kitty Kitty | E-mail | Web | 6. února 2018 v 21:20 | Reagovat

[14]: Sice nechápu, ale každé poděkování je dobré ;-)

16 Báša Báša | E-mail | 7. února 2018 v 6:17 | Reagovat

[15]:Vy neznáte Cimrmana?! Výprava k severnímu pólu vedená Čechem Karlem Němcem.
https://www.youtube.com/watch?v=jOmkSxC92uY

17 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. února 2018 v 8:17 | Reagovat

[16]: Znám a aktivity kolem něho jsou mi příjemné a objevné. Jen jsem v první chvíli luštila pod barvou, že se jedná o připomenutí našeho národního "génia" :-)

18 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. února 2018 v 8:19 | Reagovat

[16]: Jo aha, odtud je ten náčelník! Omlouvám se, i dnes mi to "zamyslelo" až po dlouhé době, je přece jen ještě dlouho před devátou hodinou ráno a to mi to nemyslí ;-)

19 Báša Báša | E-mail | 7. února 2018 v 16:11 | Reagovat

[18]:Jasně, to neva, to mají všechny ženský. A hodina nerozhoduje, protože vlastně skoro vždycky je před devátou ráno.

20 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 7. února 2018 v 16:25 | Reagovat

[19]: Jen někdy je trochu víc před devátou, než jindy :-)
Já si třeba dneska vařila kafe a třikrát mi dovařila konev, než mi došlo, že musím nasypat kafe do hrnečku :-)
Ale po devátý to dávám s přehledem :-)

21 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. února 2018 v 16:38 | Reagovat

[19]: A nebo těsně po deváté! ;-)  :-D

22 Kitty Kitty | E-mail | Web | 7. února 2018 v 16:39 | Reagovat

[20]: Kdykoli po deváté klidně při blogování "vodvařím" skleněnou konvici na čaj ;-)

23 beallara beallara | Web | 7. února 2018 v 20:24 | Reagovat

Mám velice podobný názor jako pan Báša, protože jsem tě na chvilku poznala, přijde mi to jako plýtvání tvým potenciálem, který máš nevyužitý. :-x

24 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 9. února 2018 v 23:02 | Reagovat

tak z toho bych se zbláznila fakt
stačí že mě trápí moje věci + věci od kamarádek ale až takové problémy nemají

proč někdo několikrát dá peníze někomu kdo je takový že vím že je nikdy nevrátí?!

25 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 10. února 2018 v 0:18 | Reagovat

[24]: Když máš s někým tři děti, když vlastně toho někoho tak nějak pořád miluješ a on přijde s tím, že teď už bude všechno dobrý, že ví, kde udělal chybu, že fakt udělá všechno proto, aby jí napravil, chceš mu věřit.
A chceš to tak moc, že kývneš několikrát, než Ti dojde, že kamarádky, které to celou dobu vidí jinak, to vidí mnohem líp...
No a když je ten někdo tak strašný hajzl, jako tenhle, tak toho využívá, dokud to jde.
A s každým dalším pokusem se zdokonaluje, protože už ví, co chceš slyšet.

26 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 10. února 2018 v 0:19 | Reagovat

[23]: Jo jo, říkám to pořád... Měla bych se tím živit...
Profesionální kamarádka Baruschka :-)

27 Kitty Kitty | E-mail | Web | 10. února 2018 v 15:59 | Reagovat

Za sebe i za další, kterým pomáháš, tě dávám do Výběru na TT a děkuji, že jsi taková. Že už víš o čem je život a dokážeš o tom i takto napsat :-)

28 Víla Víla | Web | 11. února 2018 v 21:01 | Reagovat

[26]: To si piš do životopisu, to je dobrý! :D A velice ráda bych ti na takovou pozici dala doporučení.

29 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 13. února 2018 v 12:22 | Reagovat

[27]: Milá Kitty, děkuji :-)

[28]: No jo, ale kdo by mě zaměstnal? :-)

30 Iris Iris | E-mail | Web | 14. února 2018 v 17:44 | Reagovat

Srdce na správném místě.

31 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 14. února 2018 v 18:40 | Reagovat

[30]: No jo, tak nějak nalevačku :-)

32 Báša Báša | E-mail | 14. února 2018 v 20:31 | Reagovat

Jen mne tak napadlo, když to čtu. Hele, dámy, to fakt jedinej způsob, kterej Vás napadá, když narazíte na odlišnej názor, je sebrat oponentovi možnost vyjádření? Tedy vymazat? To je dobrý, to pomůže. To jste Vy, kterých se to týká nachytaly vod těch bojůvek Antify (což jsou skutečný fašisti), nebo je to Vaše myšlenka?
Víte co se stane, když tohle budete provozovat? Stane se například brexit, nebo si lidi zvolej Ovara. Nebo Kanimůru. A vy pak budete nechápavě zírat, jak je to možný, že nikdo nic neřek. No, von říkal. A Vám podobní mazali. A hate freee, a evropský hodnoty. A teď čuměj jak tele na nový vrata, že jim  místní v Maceratě neprodají ani suchou skývu, když přece demonstrujou za dobrou věc, aby jim nikdo nestřílel ty přičmoudlý vrahy po ulicích. Prostě, čim větší tlak, tím silnější reakce.
Jinými slovy, Vy si takhe vykultivujete tu svojí sociální bublinu, a v ní se budete groupthinkem ujišťovat, jak máte pravdu, až najednou narazíte na realitu. A dobře se Vám stane.
To je mimochodem jeden z důvodů, proč jsem Báře udělal ty stránky. Aby se dostala z toho výplachu mozku někam dál.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama