Blbá, blbá, blbá

22. dubna 2017 v 0:00 |  Téma týdne
Nejhloupější lidé jsou jednoznačně rodiče.
A pokud ne, minimálně si to myslí jejich děti.

Třeba já jsem jednoznačně blbá.
Úplně a neskutečně blbá a naivní.
A moji smradi to vědí...

Na kolik dětských lží už jsem skočila.
A na kolik slibů...

No, kdo uhodne poslední špek, který jsem se pokoušela sežrat a strávit?

Jo, jasně, hádáte správně.
Pes.

"Mami, já se o něj budu starat, nebudeš s ním mít žádnou práci, výdaje za psa pokryje můj přídavek na dítě a ty o něm nebudeš ani vědět..."

Blbá, blbá, blbá...

O psovi samozřejmě vím.
Však ho taky děsně miluju.
(To není ironie, ten pes je vážně miláček.)

Přídavek na dítě víceméně stačí na žrádlo.
Denně se při procházce modlím, abychom nepotkali volně pobíhající nepřizpůsobivé psy, aby tomu našemu některý nenatrhl ucho.
Víc by toho nezvládl. Většinou si tihle hajzli troufají jen na děti a na pejsky s košíkem.
Ale i natržené ucho něco stojí, že?

Žádnou práci?
A kdo mu jako bude mýt mísu na granule?
Kdo mu dvakrát denně vymění vodu? Kdo bude každou chvíli prát hadr na tlapičky? A když jsme u toho, kdo bude prát synkovo povlečení, když synek tlapičky neutírá a spí se psem v posteli?

Jo, synek se stará.
V mezích možností...
Já blbka...
Fajn, jede za slečnou, slečna má taky psa, servali by se, nemůže ho vzít...
A kdo se bude starat?
Blbá matka...

Jo, jasně, synek jede na víkend na výpravu, ale už jede jiný pes, nemůže ho vzít...
Ano, blbá matka se postará.
Blbá matka se nejen postará, ale ještě se postará s láskou.

Jo, když měl psík noční bolení a obcházel dětské postele ve tři ráno a tichoučce doufal, že třeba někdo, synek pak koberec vyčistil.
A když dnes dopoledne šťouchal do nastydlého synka a synek to nějak prospal, vedlo to k čištění dalšího koberce, protože tyhle nové granule asi nejsou ideální.

A toho čokla s průjmem mám teď na krku.
Čokla a náměsíčnou princezničku, takže se děsně těším na noc.
Vlastně se bojím jít spát.
Ten pes je zlatý.
On neštěká, jen přechází.
Má svůj způsob, jak si říct.
Jenže my si, z bezpečnostních důvodů, na noc zavíráme holčičí pokoj i ložnici.
A on si nebude mít komu říct...

Nejsem jen blbá, jsem i totálně průhledná.
Synkovi bylo jednoznačně jasné, že jak jednou toho psa pohladím, už se ho dobrovolně nevzdám...


A není to jen synek, komu na všechno skočím.
I slečinka...

"Jo, udělám ten herbář. Vždyť si beru lopatku a určitě pár kytek narýpu. Jo, mám angličtinu hotovou. I čtenářský deník. A plakát odevzdám hned v pondělí..."

Já kravka naivní...
Ano, škola se jí líbí, baví ji to, všechno v pohodě...
Jen ty úkoly...
Třeba z ájiny.
A nebo ten herbář.
V říjnu si vylisovala sedmikrásku.
A v březnu jsem jí hnala na sasanky, aby měla aspoň druhou kytku z třiceti povinných.
Taky potřebuje třicet dřevin...
K čemu jí nedovedu, to nevykope.
Má mít kytky i s kořínky, takže když jí k rostlince dovedu, ještě jí musím podat lopatku a podržet pytlík...

A plakát...
V pondělí?
Ve čtvrtek mi volá učitelka, že slečinka za dvacet dnů neodevzdala nic.
Ten plakát, který s obrovským úsilím vyrábí s mojí sestrou hned začátkem měsíce...
Odevzdává posledního.
Nejlíp rovnou do kabinetu a ve chvíli, kdy tam vyučující není...

Do čtenářáku podle ní patří název knihy, jméno autora a jméno ilustrátora a možná i rok vydání.
Moje dcera neví, co je stručný obsah.

Ale má mě prokouklou.
Je jí jasné, že trvám na tom, aby školu dodělala, takže taky ví, že nakonec půjdu já, vyrýpu kytky, postarm se...


A s princezničkou to není o moc lepší.

" Jo mami, já to uklidím, opravdu to uklidím hned, jak přijdu ze školy. A už nebudu drzá a nebudu ti odmlouvat..."

Ha ha...
Já pipka...
Může mi někdo vysvětlit, proč já jim na to vždycky skočím?


No nic, pes už je zase neklidný.
Byli jsme dělat velkou hromádku před dvěma hodinami, je na čase udělat další, či co...

Lidi, já jsem tak neskutečně pitomá...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Báša Báša | 22. dubna 2017 v 1:11 | Reagovat

S Vaší sebekritikou nelze než souhlasit. To se totiž dělá jinak.
Moje drahý dítě, je už to 27 let, přineslo ve třinácti letech domů kočičku. Přišla druhej den ze školy a kočička byla v útulčičku. Prej že to nevadí, vona musí mít kočičku, přinese si jinou. Inu, nechal jsem se slyšet, že mně to taky nevadí, že jí zase vodnesu ale hlavu jí nechám doma, kdyby je chěla začít sbírat. No, a vyšlo to. Pořídila si kočičku až když jí bylo pětadvacet a měla vlastní byt.
Tomu, co provádíte, se říká opičí láska.

2 Alka-fejetony Alka-fejetony | E-mail | 22. dubna 2017 v 2:01 | Reagovat

Blbá, blbá, blbá je patřičné ohodnocení. Byla jsem taky, jen do první puberty první dcery. To jsem si řekla, že "kráva" teda fakt nejsem, nastolila jsem systém MOJE HŘIŠTĚ = MOJE PRAVIDLA, setrvala jsem na tom a hele: dost dobrý. :-)

3 beallara beallara | Web | 22. dubna 2017 v 7:35 | Reagovat

Pan Báša je drsoň, ale souhlasím s ním.
Svá děvčata velice miluji, ale máme nastavené mantinely a přes ně vlak nejede.
Drsná výchova mojí matky byla leckdy na hraně, ale jedno jí musím nechat, umím se k problémům postavit a to jen díky ní ;-)

4 Meduňka Meduňka | Web | 22. dubna 2017 v 7:42 | Reagovat

Šmárjááá, to jsem já, skoro jak přes kopírák! Pejska jsem teda děckám nedovolila, máme kočky přece... ale ten čtenářský deník... a uklízení po nich... blbka prostě :-D

5 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 22. dubna 2017 v 9:16 | Reagovat

Hele, nejsi sama, kdo je blbej, jsem na tom podobně  a to mé dceři bude za měsíc čtyřicet. Taky skočím na každý špek a už ani nereptám, protože to stejně nemá žádnou cenu a nakonec se to obrátí proti mně.

Máš aspoň milého pejska, který ti tu lásku oplatí. Jinak co se týče granulí, my máme starého psa a poprvé mu chutnají. Sice si musíme kvůli tomu utrhnout jak se říká od huby, ale na druhou stranu mu nemusím vyvářet a pracně mu do toho přimíchávat granule, které mu nejedou. Takže to finančně přijde skoro nastejno. A co je hlavní, neměl za půl roku průjem a baští opravdu s chutí.  Granule jsou od firmy Orijen.

6 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 22. dubna 2017 v 9:47 | Reagovat

Já ti, Baru, nevím: Kdo to bude za tvé děti dělat později? Nebo CHCEŠ být vždy po ruce?

7 pavel pavel | Web | 22. dubna 2017 v 10:51 | Reagovat

Proto je lepší mít kočku. :)

8 padesatka padesatka | E-mail | Web | 22. dubna 2017 v 13:35 | Reagovat

Baruško,
nejsi blbá, jsi prostě hodná a obětavá máma. Možná moc...
Druhorozený může jen oloupaná jablka, tak mu je loupu, on se nesmí namáhat... :-)

9 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 22. dubna 2017 v 13:49 | Reagovat

[1]: Kdepak, opičí láska postrádá sebekritiku :-)

[2]: Ono to tady taky celkem funguje, jen synek na to ještě nepřišel :-)
Slečinka si stihla udělat tři knížky do čtenářáku ve čtvrtek večer, protože na tu výpravu prostě chtěla jet taky :-)
Jen ty výpravy nejsou dost často, abych na ní měla páku :-)

[3]: Já mezi mantinely vyrostla a děsně jsem tím trpěla. Vlastně si spoustu následků nesu pořád.
Tohle jsem pro svý děti nechtěla.
Ale nepopírám, že jsem to možná někde vzala za špatný konec :-)

[4]: No jasně, protože kdo se na to má pořád koukat, že? :-)

[5]: No jo, tu lásku oplatí a vrchovatě :-) Dnes ráno mi skákal skoro na hlavu, když jsem se vynořila z těch protivných zavřených dveří :-)

[6]: Doktorečko, ale oni to UMÍ.
Když na to přijde, zvládnou oběd o čtyřech chodech, uklizený kvartýr a k tomu dort.
Zvládnou to spolu i každý zvlášť :-)
Jenže proč, že jo?

[7]: Já mám kočky ráda, ale pejsky radši :-)

[8]: Ach my matky :-)

10 Bianca Bianca | Web | 22. dubna 2017 v 14:55 | Reagovat

Dobre napísané, no, veľa detí si myslí, že rodičia sú najblbšie tvory na svete... ale čo by som ja dala za takých rodičov, akých podaktorí moji kamaráti majú.

11 Kitty Kitty | Web | 22. dubna 2017 v 16:03 | Reagovat

Jsem smutná z toho, jak to dopadlo a dopadá. Ale láska psa ti zůstane, toho hejčkej a miluj... :-)
Vím, že děti se musí nabít hubu samy, na to nepotřebují tvoje pomocné tlapky, když pusa nestačí. Vývoj je dostihne, když budou pořád cítit tvoji podporu. Jsi jak "matka Země", taky dává a nedočkává se odměn HNED ;-)

12 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 22. dubna 2017 v 16:20 | Reagovat

[10]: Když mi rodiče máme pocit, že děláme to nejlepší a dost často nevysvětlujem, proč si to vlastně myslíme.
A děti to nechápou... :-(

[11]: Zahoď smutky, Kitty :-)
I tenhle článek byl psán s troškou nadhledu a špetkou nadsázky :-)
A ano, děti si nabijí a mě to utěšuje :-)

13 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 22. dubna 2017 v 16:42 | Reagovat

Taky jsem se snažila umetat, ale třeba školní povinnosti byla záležitost pouze jejich, já jsem připomínala. Někdy to umetání má úplně opačný účinek než bychom chtěli, ale maminky to tak někdy chápat nechtějí. Dávno už vím, že čím dřív si mláďata hubu nabijí, tím se s životem dokáží lépe poprat. Velká pravda je ve rčení: Čím víc se s h....m mažeš, tím víc smrdí :-D  :D

14 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 22. dubna 2017 v 18:33 | Reagovat

[13]: Já bych to nabití držtičky strašně uvítala, ale oni jsou jako já.
Proplouvají.
A proplouvají úplně v pohodě i když jim neumatám :-)

15 Lukas Lukas | Web | 23. dubna 2017 v 11:29 | Reagovat

překvapivě (slušně) usměvavé zamyšlení :-)

16 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 23. dubna 2017 v 11:31 | Reagovat

[15]: Však jsem se u psaní taky láskyplně usmívala :-)
Přiznávám, že mě láskyplný úsměv přejde, až se mi dneska navrátí synek, ale to bude jen na chvilku, jen malý mráček :-)

17 ruzena ruzena | E-mail | Web | 23. dubna 2017 v 12:04 | Reagovat

Nejsi blbá, máš jen ráda děti a pejsky :-)  :-) Jinak řečeno, za všechno si můžeme samy, kam jim dovolíme zajít, tam zajdou - a někdy i dál,  zkouší se co matinka vydrží :-D Kluci jsou už venku z baráku a stará se někdo jiný :-D S pejskem jsem to vyřešila - doma ho nemám, ale půjčuji si ho - spokojenost na všech stranách! :-)

18 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 23. dubna 2017 v 12:57 | Reagovat

[17]: Poslední dobou mám pocit, že mám radši pejska, než děti :-)
Má radost, když mě vidí a nemá otrávený ksicht, že zas budu prudit, poslouchá, když mu řeknu a neodmlouvá, sní co mu dám a netvrdí, že mu to nechutná a že jsem špatná kuchařka... :-)
Jo jo, kdo by se mi divil :-)

19 fidorka fidorka | 23. dubna 2017 v 14:30 | Reagovat

V tomto je tá spravodlivosť, keď má človek deti. Rodičia vždy hovoria svojim deťom: veď počkaj, až budeš mať svoje deti, tie ti to vrátia :-P
A tak to aj je, lenže časy sa menia, názory na rôzne veci sa menia, technika sa mení, veď čo si budeme nahovárať, a potom v tom musíme aj tak plávať sami a opakovať svojim deťom tú istú "otrepanú" vetu: veď počkaj... :-D

20 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 23. dubna 2017 v 14:34 | Reagovat

[19]: A já čekám :-)
Trpělivě :-)
Dočkám se :-)

21 Báša Báša | 23. dubna 2017 v 15:14 | Reagovat

Vlastně existuje pohled, kdy by se Báře dalo porozumět. Psi jsou docela fajn, jen se musí hlídat jateční váha a chce to do nálevu hodně mrkve.
Jo, a na provizorní, tzv. cikánskej, rošt nestačí jedna vrstva pletiva, musej bejt dvě.

22 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 23. dubna 2017 v 18:17 | Reagovat

[21]: Do toho nejdu...
I z kuřete vyřezávám šlachy, to bych se u toho psa uřezala...

23 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 23. dubna 2017 v 23:34 | Reagovat

Jak sis to s dětma nastavila, tak to máš... ;-)

24 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 24. dubna 2017 v 0:02 | Reagovat

[23]: Já vím :-(

25 Eva M. Eva M. | 24. dubna 2017 v 13:27 | Reagovat

já teda měla drsnější výchovu a vždycky jsem záviděla ostatním dětem, že jim rodiče se vším pomáhají, naservírujou jim to...přísnou výchovu svých rodičům jsem ocenila až jsem byla větší:-)

Pamatuji si, že když jsem něčemu ve škole nerozuměla, tak mi řekli, ať se zeptám učitelky, že od toho tam je :-D
nebo když jsem prvně musela jít něco vyřídit na úřady, tak mi řekli, že se mám zeptat tam..nikdy mi to neusnadnili..

a herbář jsem pak taky dělala den před odevzdáním :-D a sama a podle toho ta známka vypadala.

26 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 24. dubna 2017 v 13:33 | Reagovat

[25]: Já si vlastně nepamatuju, že bych si něco vyřizovala sama.
Ale po dětech to chci.
Našim to je trošku proti srsti, ale já mám taky pocit, že se jim to do budoucna bude hodit.
Vím, jak jsem byla "potrefená", když jsem si měla oběhat papíry okolo svatby :-)
A rodný list synka. A mateřskou...
Jsem ochotná dětem pomoct, napoprvé je doprovodit, ale zbytek je na nich :-)

27 Jirka Jirka | E-mail | Web | 27. dubna 2017 v 18:35 | Reagovat

Nezoufej a nervi si vlasy. Paruky jsou drahé. Snaž se brát to aspoň trochu s nadhledem. Až budou Tví potomci mít své rodiny zjistíš (s úlevou), že v tom létají jako Ty teď.

28 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 27. dubna 2017 v 19:13 | Reagovat

Klasický citát:
Jednu polovinu života nám otravují rodiče, druhou děti.

29 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 27. dubna 2017 v 21:47 | Reagovat

[27]: Na to se moc těším :-)

[28]: Nejhorší je souběh :-)

30 Lucie Česalová Lucie Česalová | E-mail | Web | 28. dubna 2017 v 1:43 | Reagovat

Tak jsem ti tak dumala, co je to nepřizpůsobivý pes :-D.
Fajn se to četlo, za pár let si to přelousknu znovu a pak si myslím, se v tom poznám. Zatím jsou ti moji "teroristi" dost průhlední, zkrátka teprve sbírají praktické zkušenosti

31 Kája Kája | Web | 28. dubna 2017 v 13:44 | Reagovat

Nebuď smutná, máš blog a nás, můžeš se kdykoliv vypovídat.
Ten synek a pes - jak to s ním vlastně hodlá udělat po škole?

32 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 28. dubna 2017 v 23:13 | Reagovat

[30]: Luciášku, já Ti asi zakážu komentovat :-) Vždycky někde najdu Tvůj komentář a spěchám se podívat, jestli nemáš nový článek :-)
A nepřizpůsobivý pes?
No, to je pes žijící krásně cikánským životem :-)
Žije celý den na ulici, neumí sednout na povel, žere kdy chce a co ukradne a ať děláš cokoliv, toho prostě nesvážeš :-)
Je stejný, jako jeho páni :-)

[31]: Tak on si hodlá vzít, až půjde z domu, ale já už vím, že mu to asi neprojde :-)
Tipla bych, že mu časem vysvětlím, že by tam byl pes smutný a že tady mu bude nejlíp :-)

33 Iris Iris | E-mail | Web | 29. dubna 2017 v 20:10 | Reagovat

Tak to by synátorovi neprošlo, když měl něco lisovat, naklusal na zahradu, já mu to jen zkontrolovala. :-)
Co se týče psa, těžko radit, malej chtěl vlastního, což jsem razantně zamítla.

34 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 30. dubna 2017 v 12:29 | Reagovat

[33]: Kvůli psovi se vztekám pořád.
Ne proto, že bych ho nechtěla venčit, ale hlavně proto, že synek tím chtěl dokazovat dospělost a odpovědnost a nějak se mu nedaří :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama