Potřeba spánku

2. března 2017 v 11:21 |  Téma týdne
Vědci prý přišli na to, že žena potřebuje více spánku.
A jo, tomu zrovna věřím, to chápu...
Vidím to doma.
Večer s drahým zalezem do postele, on zavře oči a do dvou minut sladce pochrupuje.
Já ne.
Já rekapituluju den.
Co že jsem to všechno dělala?
Kruci, že já zapomněla princezničce podepsat žákovskou?
Do prkna, vždyť já chtěla vyprat, to se bude synek vztekat, že nemá vypraný oblíbený tričko...
A co to říkala ta máma, když jsme telefonovaly? Kvůli čemu to vlastně volala?

Když proberu všechny horory z uplynulého dne, začnu plánovat zítřek.

Co jsme to říkala, že budu vařit?
Kuřecí na pórku?
A jéje, zapomněla jsem koupit ten pórek...
Ale ráno se mi fakt nebude chtít jít do krámu... No co, bude na cibuli...
Aha, zapomněla jsem to kuřecí vyndat z mrazáku...
No, teď už z postele nepolezu...
No dobře, hned ráno vyperu a tričko dám smrádkovi na topení, snad do odpoledne uschne...
Jaký má být vlastně počasí?
Ne, nebudu se koukat, zas tak důležitý to není.
Ale kdyby bylo hezky, mohla bych jít hrabat to debilní listí...
Doufám, že bude pršet...

Po půlhodině podobného mudrování mi to stejně nedá a jdu vyndat to maso z mrazáku...

Po další půlhodině vstanu, nacpu pračku a zapnu časovač, protože mi je jasný, že na nějaký praní ráno zapomenu...

Pak konečně zalezu do postýlky, už vyhřáté a užívám si měkoučké mikroplyšové povlečení...
Fakt lahoda, můžu vřele doporučit.
Ještě si stihnu pomyslet, že si budu muset pořídit ještě aspoň jednu sadu, protože nemůžu spoléhat na to, že když ho ráno vyperu, tak do večera uschne a pak konečně usínám.

Kdepak, nemám problém s nespavostí, jen s neposedným mozkem, který přelétává z trable na trabli.

Během noci se budím.
Noví sousedé nad námi topí ve velikých kamnech a dřevo mají naskládané na veliké hromadě.
Je slyšet, když otevřou dvířka od kotle, je slyšet dopadání polen na rošt, ale to je celkem slabý zvuk.
Ovšem když soused vytáhne špatné polínko a spadne celá hromada (tuhle ta polínka ve dvě ráno štípal), pak jo, pak mě to probudí. Tvrdě.
Většinou vytrhne z nějakého snu.
A co se mi zdá?
O tom, jak vařím to kuřecí, o tom, jak podepisuju žákovskou, jak cpu listí do plné popelnice...
Můj mozek je zaměstnaný i uprostřed noci.

Takže jo, vědci mají pravdu.
My ženy prostě potřebujem víc spánku, protože jsme prostě schopné dělat víc věcí najednou.
Takže trošku šidíme i ten spánek...

Ale kdyby někoho zajímalo, co dělám před usnutím nejčastěji, asi tak třikrát denně, není to přemýšlení.
Je to vypínání budíku...
Ještě chvilku, prosím...

Mám nastavený budík s opětovným buzením po deseti minutách.
A vím, že za deset minut fakt nevstanu.
Tak mám druhý budík s opětovným buzením, nastavený pět minut po prvním.
A protože se vážně znám, mám i budík s jiným tónem, který mě tahá z postele, protože to už fakt musím, je nejvyšší čas...
Na první budík budím princezničku.
Ta si ráno po šesté vezme svůj povinný prášek a zalehne do mojí postele, takže s ní jen zaklepu...
Většinou vstane, ale pokud ne, druhý budík jí vytáhne spolehlivě.
Jde se obléknout, umýt, nasnídat a pak přijde, že bych měla vstávat.
Někdy to stihne a já ještě ležím, jindy je překvapená, že vylezla z koupelny a já už stojím v kuchyni...

Ufff, jsem ráda, že jsem svoje děti vychovala k samostatnosti. Aspoň k té ranní...
Pak mám k dobru nějakých dvacet minut přerušovaného spánku.
Dvacet minut blaha...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 2. března 2017 v 11:48 | Reagovat

Taky než usnu tak vzpomenu často na to co jsem zapomněla, tak to jdu někdy ještě dohnat :-D A se vstáváním problém nemám, vzbudím se hned na první zvonění budíku

2 Kitty Kitty | Web | 2. března 2017 v 12:39 | Reagovat

Mám to podobně, před spaním nebo ráno po probuzení spřádám strategické plány pro obnovu domu, zvaní řemesníků, velké přestavby v domě nebo na zahradě. Moje večerní a ranní probuzené uvažování nemá hospodář rád. Obvykle před usnutím čtu, protože uvažování o průběhu dne už mám zapsané v denních záznamech. Se vstáváním problém mám - ale co nestihnu brzo ráno já, stihne hospodář. Je když broukne Terezka, to lezu z ložnice kvapem
A teď musím vstávat dřív, abych se nasnídala "do půl hodiny po probuzení" a stihla se stravovat po celý den po třech hodinách. Je to často logistika a tak se vykulím už před sedmou. Rentiérku teď honí čas :-P

3 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 2. března 2017 v 13:18 | Reagovat

Já to říkám furt, že potřebujeme víc spánku a paradoxně snad nespavostí trpí víc ženy. Ten můj chlap neměl snad za těch 43 let, co jsme spolu s usínáním problém.

Já posledních pár nocí trávila na hajzlíku, kde jsem kašlala, učůrávala, smrkala, brečela a tak podobně. :-x

4 padesatka padesatka | E-mail | Web | 2. března 2017 v 20:11 | Reagovat

To je jasný, že potřebuješ víc spánku, když se před každým usínáním tak strašně nadřeš... :-)

5 beallara beallara | Web | 2. března 2017 v 20:38 | Reagovat

Baru, napsala jsi to naprosto fenomenálně, já ještě stihnu účetní uzávěrku, inventuru, zryju, dovezu kačírek, vyndám ve tři ráno máslo a tak je to neustále.
Když večer čtu, usnu u druhé stránky, to nemám ani inventuru, ani účetnictví, mám mrtvo.
Vstávám na první zvonění, mám okamžitý start, nemažu se s tím, nesnážím to prodlužovat, protože stejně to k ničemu není, navíc ráno ve 4 nikdo není zvědavý na moje budíky.
Co se týče těch polen, já osobně bych měla vyspáno, kdyby se to sousedovi povedlo častěji, mám šíleně mělké spaní, takové to pro magory, jsem hned vzhůru, bohužel :-(  :-(

6 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 2. března 2017 v 21:19 | Reagovat

[1]: Tak to vstávání Ti závidím :-)

[2]: No, to princeznička si musí dát prášek půl hodiny před prvním jídlem... Ta může dospávat...

[3]: Já doufám, že už Ti bude líp :-)

[4]: Však taky ne před každým :-)

[5]: No jestli začnu chodit do práce, nedokážu si představit, kdy budu vlastně spát, když budu převíjet práci a drby kolegyň...
Ale vstávat neumím...
Ono taky jak, když poslední dobou chodím do postele tak kolem jedný ráno...
V době, kdy sousedi přikládají, takže mě často nestihnout vzbudit :-)

7 Lucie Česalová Lucie Česalová | E-mail | Web | 2. března 2017 v 21:20 | Reagovat

Lehnu a spím. Někdy i dříve :-D. Souseda bych tím polenem utloukla. A to jsem si já husa stěžovala na klavíristu od vedle.

8 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 2. března 2017 v 21:39 | Reagovat

Zlatý parkety, co někteří prý pálí (je fakt, že ty dlouho nevydrží). ;-)

9 Čerf Čerf | E-mail | Web | 3. března 2017 v 8:31 | Reagovat

Když mohou ženy dělat víc věcí najednou, nešlo by zároveň spát i přemýšlet? :-)

10 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 3. března 2017 v 10:17 | Reagovat

[7]: Já uznávám, že taky někdy zalehnu a než stihnu rekapitulovat třeba jen snídani, jsem tuhá :-)
Klavíristu?
Vedle nás kdysi pořádali prodejci drog takové menší zábavy :-)
Menší v metrech čtverečných.

[8]: Nestraš... tady v baráku jsou lakované, takovou veeelikou vrstvou... To by bylo smradu...

[9]: Jde to, však to děláme, problém je, že si odpočine tělo, ale ne mozek.
A co plodí neodpočatý mozek?
"Potřebuju nový boty"
"Musím mít nový kabát"
"Nesahej na mě"
"bolí mě hlava"
;-)
Ale co hůř, unavený mozek prostě potřebuje cukr...
"Kde je ta čokoláda? Někdo mi jí sežral? Tys mi sežral čokoládu? Aha, já si jí sežrala už včera..."
A pak následuje:
"Potřebuju nutně čokoládu, asi kilo. A s oříškama, jasný?"

A proto jsme my ženy tlusté a protivné :-)

11 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 6. března 2017 v 14:21 | Reagovat

Tak to máme podobné! Já snad nikdy neusnula dřív, než ten, kdo ležel vedle mě!
Asi i proto musím chodit spát tak brzo, abych se vůbec vyspala, protože když jdu spát v deset, stejně klidně v půldvanáctý čumákuju do zdi :D
A jo, ženský prostě musej spát víc.  Já mám teď optimum devět až deset hodin, spát třeba jen šest sedm, jak Martin, to bych fakt byla zombík.

12 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 6. března 2017 v 18:31 | Reagovat

[11]: Počkáme, až budeš mít děti :-)
To já totiž umím usnout dřív, než kterékoliv z mých dětí...
Vždycky jsem jim vyprávěla pohádku a většinou nedopověděla...
A poslouchat pohádku?
Většinou jsem stíhala začátek...
A obvykle mě probudilo, když mi to dítko sedělo na hlavě a vesele žvatlalo :-)
Jenže pak jsem zalezla do své postele a bylo po spánku...

13 Iris Iris | E-mail | Web | 7. března 2017 v 7:18 | Reagovat

:D  :D to su já přes kopírák :D

14 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 7. března 2017 v 12:14 | Reagovat

[13]: No jo, ono nás bude víc :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama