Sviňa vánoční

29. prosince 2016 v 0:21
No jo, i letos mě za nohu popadla vánoční depka a táhla a táhla...
Synek byl u našich a já myslela, že si oddechnu, že bude klid, že mi letos Vánoce nezkazí.
Chyběl mi...
A navíc na jeho záškodnické místo nastoupila má nejmladší, princeznička.
Na Štědrý den jsem zjistila, že její vánoční úklid nějak nefungoval.
Tedy, pokojíček vypadal slibně, než jsem zjistila, že mi její postel překáží v ložnicových dveřích a tentokrát nejde posunout...
No, jak by taky mohla, když mezi postelí a zdí, v té asi deseticentimetrové škvíře, jsou všichni plyšáci.
A pod postelí půlka skříně a spousta hraček.
Do toho si slečnka všimla, že jí chybí nějaké CD.
Podepsaní Kabáti...
Princeznička je navrátila, ale nevratně poškrábané.
A rozhodně neprojevila pražádnou lítost. Ani stopu lítosti...
A tak se můj drahý rozhodl, že pojede k rodičům pro kus kapra a já na ty dvě rozhádané osůbky zůstala sama.
Na ty dvě a na tu spoušť v kuchyni...
Když jsem likvidovala dvoutýdenní kuchyňský bordel, tekly mi slzy.
Já přeci chtěla krásné a klidné Vánoce. I proto jsem synkovi dovolila pobyt u babičky...

Nevím, jakým zázrakem se mé dcerky usmířily a ani nevím, jakým zázrakem jsem se vzpamatovala já.
Ale večeře proběhla v klidu a v úžasné pohodě, za nějakého toho žertování a za trošky napětí.
I rozdávání dárků bylo velice milé.
Ale stejně...
Ten pocit rozhádané rodiny a toho stresu, ten mi zůstal.
A pocit ztráty.
To je ten hajzl, co mě přepadá každý rok.

Najednou se někam vytratí ten pocit očekávání, vytratí se to těšení, ta radost z blízkosti...
Do Štědrého dne jsem opilá nedočkavostí, rozbalením dárků nastává kocovina.
(Mimochodem, momentálně jsem opilá perlivým kávovým rumíkem a kocovina přijde ráno.)
Pětadvacátého už nekoukáme do oken se světýlky.
Už nehádáme, co nám asi donese Ježíšek.
Už nikam nespěcháme a vlastně už ani pořádně nejsme spolu.
Synek u babičky, slečinka se rozjela k tátovi, princeznička s novou panenkou opět dělala bordel v pokojíčku, drahý se válel u pohádek a já četla novou knížku (letos jsem dostala tři, heč).
Ještě šestadvacátého milé setkání u drahého rodičů a konec Vánoc.
Letos se ani netěším na konec roku a začátek nového.
Taky proč...
Vlastně jsme šťastni pořád, nemyslím si, že by v novém roce mohlo být něco lepšího.
Spíš ne.
Synek dosáhne plnoletosti a nám začne teprve rodičovské peklo...

Už dva dny nemůžu pořádně mluvit. Selhaly mi hlasivky a asi to bude z toho mateřského křiku.
A nebo z nastydnutí.
Čajíčkování nepomáhá.
A tak začalo rumování.
Jemný kávový rumík, kdysi u Malkiela přejmenovaný na "perlivý" se mi rozlévá v bolavém krku a stoupá do hlavy.
A pak stoupá dál a vynáší mě z depresí.
Asi už je čas zase zvednout hlavu a začít se smát.

Sama sobě.
Včera mě rozesmál Sulc. (Pardon, to je takový vtípek, sice blogový, ale pro neznalé asi nepochopitelný...)
Dnes už se tlemím sama sobě a občas na celé kolo.
Vypadá to ještě na jednoho rumového panáčka, který mě přijde pozdravit a pak už dobrou noc.
A u toho posledního panáčka přečtu ještě kousek knížky a budu doufat, že mi to bude dávat smysl.
A nebo možná budu radši doufat, že mi to smysl dávat nebude, jinak se budu zítra odpoledne nudit.
Já už totiž dočítám třetí z podstromečkových knížek.

Hmmm, tak si to po sobě čtu a opravuju asi miliardu překlepů (opilé prsty... jsem zvědavá, kolik jich nechaly opilé oči) a zjišťuju, že tohle svěřování vůbec nevypadá optimisticky...
Ale jo, fakt je. Fakt už mi je mnohem líp a přestože mi zítra bude zle, budu se usmívat.
A víc než dřív.
Velké děti jsou pryč a princezničku si na chvíli půjčí babička a my s drahým budem sami.
A chvilky bez všech dětí jsou vážně strašně vzácné, takže si je rozhodně užijem...
A možná se vypravíme ven, abychom se podívali, ve kterých bytech svítí vánoční stromečky a ve kterých zahradách mají stále ještě nazdobíno...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 beallara beallara | Web | 29. prosince 2016 v 8:19 | Reagovat

Chlast deprese prohlubuje, tílko a trencle a běhat a běhat :D  :D  :D a podle všeho opět stávkuje Blog :D  :D  :D

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 8:29 | Reagovat

Svěřování přece vůbec nemusí vypadat optimisticky. Docela stačí, když takové je! :-)

3 Kitty Kitty | Web | 29. prosince 2016 v 9:02 | Reagovat

Baru, posílám ti pochvalu za to dnešní perlivě-rumové psaní. Za náladu, která jen naoko vypadá pesimisticky, nakonec zazní, že žiješ ráda, rodina je pospolitá a z deprese se vypovídáš nám. Nevidím chybku, buď jsi byla při smyslech nebo už zase při smyslech. Nezůstávej doma, když je tam zrovna "volno". Vyjděte si mezi lidi, na pohár a snad ani nečekej nějaké orgie. Možná je na tom tvůj drahý drobně jako ty, jenže nemá kam hodit svoje stesky. Nemá blog. Pokud klapnou tvoje očekávání, bude to bonus. Bonusy sbírej, zlepšují náladu. Při třech dětech a po svátcích - není divu, že zde přistálo trochu postesku. Věřím a vím, že už zítra bude líp - a dnes plánuj jen to hezké :-)

4 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 29. prosince 2016 v 15:07 | Reagovat

[1]: No jo, s jakou náladou začneš pít, s takovou si to prožiješ :-) Já šla na rumíka už s lepší náladou a krásně jsem jí pozdvihla :-)
A ani mi dneska není špatně, jen mě trošku pobolívá hlava, což je proti migréně skoro jako pohlazení :-)

[2]: To je fakt :-)

[3]: Milá Kitty, můj drahý zná depku jen z koukání :-)
Ten nikdy ničím takovým netrpěl, stejně, jako nikdy neměl angínu, zlomeninu, bolest hlavy a zažil maximálně rýmu a průjem :-)
Absolutně netypický chlap. Při rýmě chodí do práce a mezi smrkáním si pohvizduje :-)
A dnešní volno asi budu nakonec trávit u televize, bez otravné princezničky a konečně v klidu :-)
Drahý už vybírá film :-)

5 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 30. prosince 2016 v 7:53 | Reagovat

Takže nakonec Vánoce jak mají být. Ten čas na čtení ti závidím, pořád někde poletuju... Dnes jdu neplánovaně na noční, budu muset nakoupit = vystát nekonečné fronty u pokladen... :-D

6 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 30. prosince 2016 v 12:54 | Reagovat

Proč se mu říká perlivý?:)

A jakýma knížkama tě ježíšek potěšil?:)

7 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 13:26 | Reagovat

[5]: Ten čas je milý, to jo, ale už mám dočteno :-(
Ono sice všechno zlé je pro něco dobré, ale někdy zas příliš dobrého škodí :-)

[6]: S "perlivým" přišel Malkiel, tady: http://malkiel.blog.cz/1602/baba-k-sezrani
Tedy v komentářích, pokud to chceš upřesnit :-)
Ufff, ale hledala jsem to dlouho.
Zas mi tady nějaký komponent nepracoval správně...
A knížky z pod stromečku jsou klasická červená knihovna, na přání :-)
Dokonalá oddechovka od Bertrice Small :-)

8 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 30. prosince 2016 v 14:38 | Reagovat

[7]: Romantika musí být :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama