Hloupě chytrá

21. listopadu 2016 v 14:19
Jsem blbá.
Nebo ne.
Vlastně nevím.

Když se před časem řešily maturitní otázky z češtiny, řešil se hlavně Jidáš.
Jidáš Iškariotský.
Prý si s touhle otázkou neporadilo až příliš mnoho studentů.
A já to nechápala.
Můj synek se vztekal, že jako proč se v češtině řeší Bible, když on přeci v Boha nevěří, tak proč mu to někdo vnucuje...
Snažila jsem se mu vysvětlit, že Bible je vlastně základní literatura a něco by vědět měl.
Protože třeba já to vím taky. A maturitu nemám. A Bibli jsme nečetla...
Tuhle jsme se slečinkou dávaly dohromady desatero.
Dostaly jsme se na devět přikázání, protože "...nebudeš mít jiného boha mimo mne..." nám někde uteklo.
Ono zrovna pro naši "nevěřící" rodinu tohle podstatné není.
Ale budiž, desatero po smrádcích nechci, jen chci, aby se podle většiny přikázání chovali.
Cti otce svého a matku svou.
Nepokradeš.
Nezabiješ.
A koneckonců i nesesmilníš.
No, třeba...

Ale jsme obyčejná rodinka, která samozřejmě slaví Vánoce.
A Vánoce, to je Ježíškův svátek.
A Ježíš je historická postava.
Nakolik jsou jeho skutky pravdivé a nakolik je to mýtus, o tom asi nikomu není známo.
Ale ano, já uznávám, že Ježíš existoval.
Ten zbytek, to může a nemusí být davová hysterie...
A ano, je to postava z Bible. Z Nového zákona.

Nikdy mi nedošlo, že spousta rodičů svým dětem nevypráví "pohádku" o Ježíšově narození i životě.
Protože já to vím.
A ani nevím odkud.
Prostě to vím už dávno.
A jak právě zjišťuju, asi to nebudou vrozené vědomosti, protože třeba moje princeznička ví prd.

Měla jsem štěstí.
Měla jsem štěstí na rodiče, kteří se mnou mluvili, kteří mi poskytli velkou knihovnu k prozkoumání a tak vůbec.
U nás se vždycky mluvilo o tom, co kdo četl...
Hodně mluvilo.
O všem možném.
Vlastně jsem docela chytrá a na to, že mám jen blbej výučák, tak i poměrně vzdělaná.

Ale teprve teď mi došlo, jak jsem vlastně blbá a omezená.

Když si v pohádce Anděl Páně běžel malý Ježíšek hrát s Jidášem, byl to vtípek. Tak nějak.
Ale vůbec mi nedošlo, že ten vtípek nepochopí každý...
Nedošlo mi, že každý neví, že Jidáš byl ten, kdo zradil Ježíše.
Za třicet stříbrných a polibkem.

Nedošlo mi, jak jsem omezená, když tyhle a podobné vědomosti považuju za samozřejmé.
Mělo mě to napadnout ve chvíli, kdy se synek v první třídě učil slabikovat...
Ta samozřejmost, s jakou hlásky spojujeme do slabik, ta nám přeci není dána s narozením...
Naši mi sice dali schopnost uvažovat a já díky nim vím, že když si půjčím prachy, tak je taky někdy nějak musím vrátit, ale vůbec mi nedošlo, že spousta lidí s něčím takovým nepočítá.
Nedošlo mi, že ne všichni uvažují jako já.
A nedošlo mi, že ne všichni měli takové štěstí na rodinu s rozhledem.

A už chápu, že se našli studenti, kteří se nezabývali Biblí a o nějvětší světové zradě nemají ani potuchy.
Tímto se omlouvám všem, o kterých jsem si řekla, že jsou blbí, když tohle nevědí.
On to asi opravdu není základ.
To jen u nás to tak vypadá.
Asi jsme prostě jen rodina s vyššími nároky...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Alayne Alayne | E-mail | Web | 21. listopadu 2016 v 15:18 | Reagovat

To já bibli četla a zrovna jsem maturovala a ono to tam bylo! Když v didaktickém testu se objevil Jidáš, tak jsem hned věděla a psala, ale že bych měla z didaktického testu z Čj za 1 - to nikoli (nejsem chytrá). Pamatuji si, že jsem se usmívala, jakmile mi spolužáci řekli, že tam napsali třeba Ježíše nebo ďábla. Nikdo nemůže vědět všechno. :-D

2 beallara beallara | Web | 21. listopadu 2016 v 15:33 | Reagovat

Baru, všude je to jinak, každá rodina má na své členy jiné nároky.
Já jsem přečetla tisíce knih, ale Bibli né, prostě mě to nebavilo, žila jsem v příliš reálném životě, vedená příliš realisticky založenými rodiči, no a moje dcera si jí přečetla sama, sama z vlastní iniciativy...prostě to tak bylo.
Však ony si dětičky najdou vlastní cestu.

3 Kitty Kitty | E-mail | Web | 21. listopadu 2016 v 15:50 | Reagovat

Je to tak, nejsi blbá, víš, že nic samo do hlavy a paměti neskočí. Kdo má štěstí a je mu vyprávěno třeba i to z Bible, ten to uchová, pokud je mu to vysvětleno na příkladech. My jsme museli Bibli přečíst povinně ve Stř. knihovnické škole v Brně, proto mám povědomí. Naše babička to občas vyprávěla, maminka učila do školy, takže jsem všechno nemusela natlouct sama.
Jen je zajímavé, že jsme dávali Desatero dohromady s prudkým věřícím. A on to nedal! Ono jedno to přikázání je složené jako ze dvou částí a někdy se počítá za dvě. Sama nepraktikuju pobíhání do kostela, ale toleruju to. Čím jsem starší, tím jsem smířlivější. Je ale pravda, že to jsou kulturně základní vědomosti. Takže - když se to nechtějí dřít, tak jim to vyprávěj s příklady. Člověk obsah biblických příběhů MŮŽE znát, aby nebyl občas za blbce, to máš pravdu. Zde na dědině jsou ukrutně věřící a přesto hodně z Bible nevědí, zapomněli, komolí a tak... ;-)

4 naoki-keiko naoki-keiko | 21. listopadu 2016 v 15:59 | Reagovat

Myslím, že nejsi blbá, naše rodina taky měla (a má) dost vysoký nároky, takže co je pro mě samozřejmost, pro jiné není. A ta konfrontace s realitou ze začátku dost bolela.

[3]: Asi se změnily poměry, chodím na stejnou školu a nic takového jsme dělat zatím nemuseli (číst Bibli povinně) ;)

5 Kitty Kitty | E-mail | Web | 21. listopadu 2016 v 16:03 | Reagovat

[4]: Povinná ZNALOST PŘÍBĚHŮ Bible přijde. Víš o tom a můžeš ji číst už teď. Nezáživné jsou tam technikálie, od opakovaného čtení Bible jsem při nich od dalšího čtení upustila. Možná je někde výcuc pro studenty, soustavná četba je namáhavá a pro nevěřícího podivná

6 Karol Dee Karol Dee | Web | 21. listopadu 2016 v 16:43 | Reagovat

Mně to první přikázání vždycky pobaví. Hlavně proto, že má-li to jít podle důležitosti, tak mít jiného boha je horší než třeba vražda.
A někdy se opravdu zapomíná, že malé děti začínají s čistým štítem a takové věci opravdu neví. Zároveň to rodičům přijde tak strašně samozřejmé, že to nezdůrazní, nepřijde na to řeč a tak se stane, že třeba i mé vrstevníky Jidáš minul.

7 Jirka Jirka | E-mail | Web | 21. listopadu 2016 v 20:45 | Reagovat

Já jsem v dětství chodil na hodiny náboženství a do kostela. Dodnes mám tedy o bibli ponětí a patří to myslím k základním vědomostem. Leč časy se mění. Moderní generace mají jiná hlediska a vystačí prostě se slušným lidským chováním. Někteří ho ale nemají, neberou si servítky a ono se jim to kupodivu vyplácí.

8 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 21. listopadu 2016 v 23:32 | Reagovat

[1]: No právě, nikdo nemůže vědět všechno, to je v pohodě, ale nedošlo mi, že věci, které považuju za základní, vůbec nejsou základní :-)

[2]: No, já až teď nahlížím do Dětské ilustrované Bible :-)
A už vím, proč "nevěřící Tomáš" :-) Používáme to často, ale já nikdy nepátrala proč.
Teda, používáme vlastně tolik "hlášek" z Bible :-)
A ta se dá číst, jako základ pohádek je skvělá :-)
Ale jinak uznávám, já fakt měla kliku na rodinu a to, že je mamka mateřina, to byla klika asi největší, protože mě vlastně nejvíc oslovila ve věku, kdy jsem všechny informace nasávala...

[3]: No jo, to je "nepožádáš manželky...., ani statku jeho" :-)
Ale jinak jsem na sebe vždycky strašně hrdá, jak mi to myslí a vůbec mi nedojde, že mi to až tolik nemyslí, když předpokládám :-)

[4]: No jo ale já se s tou realitou střetla až ve čtyřiceti :-)
A obávám se, že jsem svým dětem nepředala ani polovinu toho, co mi bylo dáno, protože jsem měla pocit, že to přeci vědí, ne? :-)

[6]: Ono když mají jiného boha kromě Boha, pak by se asi neobtěžovali řídit zbytkem D
esatera :-)

[7]: Moje maminka taky chodila, ale spíš mám pocit, že to bylo jen proto, že se to čekalo...
Já jí jako věřící nepamatuju.
Ale pořád si myslím, že Desatero jako takové je pořád z největší části o lidské slušnosti a vlastně i o dobrých mravech, když to řeknu takhle.
Vím, že třeba nesesmilníš už se nenosí, stejně jako to jméno nadarmo, ale pořád je správné nekrást a nezabíjet a pořád chceme od dětí (a i sami od sebe) nějakou tu úctu k rodičům...
Patří to k základním kamenům naší výchovy i našich zákonů...

9 Baryn Baryn | Web | 22. listopadu 2016 v 11:44 | Reagovat

S Jidášem jsem zrovna maturovala. :D Neměla jsem s tím problém, popravdě příjmení Iškariotský jsem opravdu neznala (ale pak mi název hudební skupiny Iscariot dával zase o něco větší smysl :D ), ale vodítek tam bylo dost, aby si člověk odvodil, že se nemluví ani o Ježíšovi, ani o pilátovi, a bůh ví, co tam bylo ještě za možnosti. :D A jsem přesvědčená o tom, že každý středoškolák by opravdu měl tuhle zradu znát. Ať věřící nebo ne. Tam spíš šlo o to, že lidi neznali jméno Iškariotský, než že by neznali Jidášovu zradu vůbec. A byli na tolik nepozorní, že nějaké stříbrňáky nepovažovali za vodítko. :D

Bibli jsem se pokoušela přelouskat dvakrát, ale jako nevěřící člověk k ní nemám žádný vztah, a styl psaní mě taky příliš nepřipoutal. Bible skončila nedočtená. :D

10 klavesnicetuka klavesnicetuka | 22. listopadu 2016 v 12:31 | Reagovat

My se na příklad o náboženstvích různých i křesťanství učili v občanské výchově na zakládce
Na střední jsme se učili o Bibli - jako o knize
Takže si myslím, že studenti ty vědomosti měli kde získat, otázka je, jestli si to pamatují...ono je snadné se vymlouvat

11 Víla Víla | Web | 22. listopadu 2016 v 14:22 | Reagovat

[8]: To jméno nadarmo... V tom nekřesťanském smyslu tohle přikázání chápu tak, aby se lidi zbytečně nevztekali. Protože kdy lidé říkají to jméno Boha? Nejčastěji ve smyslu "Proboha proč?" "Ježišmarja co jsi to udělal?" "Pane Bože já jsem ale kus hňupa..." Takže to je vlastně taky trochu o té slušnosti a mravech. Ale to je jen můj vlastní výklad :)

12 Marie Marie | 22. listopadu 2016 v 15:26 | Reagovat

Když jsme dostali svůj první byt,babička mi darovala Bibli,já na ni koukala jako co to je a ona pravila,že Bible má být v každé rodině.A už ji máme 40let a mé děti i vnučka znají spoustu biblických příběhů.Každý člověk v něco věří i když si myslí,že to tak není,teď momentálně na Ježíška.

13 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 22. listopadu 2016 v 18:34 | Reagovat

[9]: Já se normální Biblí taky neprokousala, ale pohádkový výtah v dětské ilustrované mi přijde ideální :-)

[10]: Za nás to náboženství nějak nefrčelo, my se učili o tom, jak jsou Rusové úžasní a jak práce povznáší :-)

[11]: No, teď by se to dalo převést na "neber pohlaví nadarmo" :-)
Páš teď už málokdo "bohuje", ale těch přirození, co lítá vzduchem...

[12]: Nějakou tu víru v sobě máme všichni :-) I když třeba jen v určitou dobu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama