Čas hnědých prstů

30. září 2016 v 17:52
No jo, léto je za námi a podzim začíná kralovat.
Ještě nebarví listí, přeci jen, mrazy ještě neudeřily, ale už hází kaštany na silnici.
A protože už padají kaštany, byl čas jít se podívat za potok a za parovod, jestli už třeba nepraskají ořechy.

U nás totiž, za jedním smradlavým potokem, za devaterými píchavými malinami, za lesem kopřiv, za ošklivým parovodem a za dalšími malinami roste ořešák.
Taky pár jabloní.
Tak jsme vyšli na kontrolu.
Tedy, drahý vyšel.
Já s vypětím všech sil a se strachem v teplákách přeskakovala potok rovnou do malin (on má totiž drahý skoro dva metry a většinu v nohách, potok překročí jako nic, kdežto já mám nožičky krátké, tělo poněkud míň ohebné a hbitost dávno za sebou) a pak jsem, celá poškrábaná, mířila skrz kopřivový les k parovodu.
Lezení přes parovod jsem byla ušetřena, protože pod ořechem už byla tlupa ořechových dětí...
Takže smůla...

Dneska ze sousední (opuštěné) zahrady nikdo nehulákal a tak jsme vyšli znovu...
Do kapsy pytel "dokošák" a do druhé pytlík "rohlíkáč", co kdyby, že?

A ono jo.
Ořechy už praskají.
Na těch horních větvích.
Jestli praskaly i na spodních, to nevíme, spodní větve byly orvané.
Surově a ošklivě.
Na zemi listí i větve, nakousaná jablíčka z jabloně vedle (tak tyhle jablka mě mrzí, jsou to luxusní kousky, plné šťávy a vůně, nádherných barev a skvělé chuti) a rozšlapané ořechy.

Ségra si natírá střechu svého domečku a tak má docela přehled.
Třeba včera tam viděla tlupu ořechových dětí se sekerkou.
Takhle totiž oni sklízejí.
A že by to šlo, on ten ořešák není zas tak velký, může tam stát jen pár desetiletí...
My našli jen veliké nůžky.
Nevím, jestli s nimi stříhali větve, ale mají smůlu, že je tam nechali. Nůžky se vždycky hodí.

A někdy ve středu zas viselo nějaké dítko na jabloni hned za potokem a žalostně volalo o pomoc.
Prý skoro tři hodiny.
Trošku mě mrzí, že jsem nebyla doma.
Kdybych byla, asi bych už nemilosrdně seděla na naší straně potoka a skoro tři hodiny se chechtala...
Už jich mám dost.
Pořád je slyšet jen křik a praskot větví...

Ale žerty stranou.
Nějaké ořechy jsme přeci jen ukořistili.
Bez zlámaných větví a bez úrazu...
Jestli je ten dokošový pytel vážně třicetilitrový, tak dobrých patnáct litrů :-)

No a teď mám ruce hnědé a před sebou louskání.

A až dolouskám, jdu tam znovu.
Kdo ví, třeba nám tam hnědé děti ze sousedství nějakou větev nechají...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 30. září 2016 v 17:57 | Reagovat

Milá Veverko, taky bych si dala. :-) A co zkusit Marfušin způsob louskání? ;-) :D

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 30. září 2016 v 18:06 | Reagovat

podzim je nádherný období, až na to sbírání žaludů na naší zahradě xD

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 30. září 2016 v 19:57 | Reagovat

[1]: Doktorko, na nový zuby nemám :-) A ona louskala lískáče, ty nejsou hořký, když jsou čerstvý :-)

[2]: Jééé, no vidíš, musím někam dojít, slečinka je potřebuje do školy, co je na lesnický, bude krmit zvířátka :-)

4 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 30. září 2016 v 20:07 | Reagovat

[3]: Jé, oni to maj povinný? Jako kdysi my? :-)

5 Kitty Kitty | E-mail | Web | 30. září 2016 v 20:19 | Reagovat

[4]: Možná kdo donese víc žaludů nebo bukvic, bude na nástěnce :-P
Ne, chápu školu, že zviditelňuje, že se lesní zvěř v zimě musí živit a že zrovna tyto plody lesa jsou z těch nejvýživnějších. A taky se snadno sbírají a vůbec - lesáci mají vědět, čím zvěři přilepšit.
Co čtu Josefa Vrbu, vím o lese víc a taky sbírám pro sousedovic myslivca - a pro divočáky, aby nám moc neryli v loukách :-)

6 Alka-fejetony Alka-fejetony | E-mail | 30. září 2016 v 20:43 | Reagovat

...a mne zase "potěšilo", že i jinde maj´ svrab a neštovice; i když u nás jsou bílí... :-D

7 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 30. září 2016 v 22:39 | Reagovat

[4]: Na tu lesárnu jo. Vlastně ani nevím, jestli povinný, ale všechny plusy se slečince budou hodit :-)

[5]: Kitty, ani mi nemluv. Já tuhle zhnuseně odložila knížku, ve které byl jelen a srnka a koloušek...
Nevím, jestli to byla vina spisovatelky a nebo překladatelky, ale přece kruci jelen nemá srnu, že? :-)

[6]: Fakt nechápu, k čemu se teď vedou děti...
Já ty svoje učím, že do muchomůrek se nekope a odhrabané kořeny se mají přihrnout, že se opatrně uřezávají suché větve, aby se strom zbytečně nevysiloval a tihle smradi řežou větve plné nezralého ovoce a nebo rovnou celý stromek. Koukala jsem, že ta švestka, co se mi nějak letos nemodrala ze dvorka, už se modrat nebude...

8 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 30. září 2016 v 23:21 | Reagovat

Skvely nazev...v kombinaci s detmi z clanku krasne dvojsmyslny :D Ja bych si dala orechovou babovku...orechy privezli sice nasi, ale ja si je setrim do cukrovi :)

9 beallara beallara | Web | 1. října 2016 v 7:49 | Reagovat

Bylo to nostalgické, zaprášené vzpomínkami na dětsví u babičky na vesnici, nějak jako z pohádky, jestli já nejsem nějak na hniličku z toho podzimu...Baru, do toho :D  :D  :D

10 padesatka padesatka | E-mail | Web | 1. října 2016 v 11:54 | Reagovat

[7]: Jestli to nebyl jelen záletník... :-)

11 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 1. října 2016 v 12:24 | Reagovat

[8]: No vidíš a to to nebylo v plánu :-) Ale máš naprostou pravdu, zní to zajímavě :-)
A mimochodem, k hnědým prstům už mám prsty i děravé, protože ořechy sušíme spíš vylouskané, je to jednodušší :-) No a teď nemá kdo louskat, protože mám od skořápek rozřezaná bříška palců...

[9]: Děkuji :-)
Dneska jdu zase třást větvemi, tak doufá, že na mě nespadne něco většího, než ořech :-)

[10]: Jo ták, milostný román nebyl o lidských hrdinech, ale o jelenovi nevěrníkovi? :-) To by mě zajímalo, kdo měl pak parohy... Srnec?

12 Raduš Raduš | 1. října 2016 v 15:03 | Reagovat

Hlavně bacha na sršně. My je dneska trošku rozzuřili, když jsme ty ořechy shazovali. Jak jsme měli tušit, že si tam ty potvory udělaly hnízdo 8-O

13 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 1. října 2016 v 15:53 | Reagovat

[12]: Tady jsou ty sršáni jen hnědí :-)
A nebo to jsou spíš kobylky, kam vlezou, tam je zkáza :-)

14 Jenna Jenna | 1. října 2016 v 19:39 | Reagovat

K tomu není co dodat, neví ze když stromy polámou nebude příští rok ovoce, nikdo jím to neřekl, nebo je jim to jedno.

15 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 1. října 2016 v 19:57 | Reagovat

[14]: No, je otázka, jestli nebudou příští rok lámat větve někde úplně jinde.
Někdy to tady tak chodí.
Vybydlí barák a pak táhnou dál...
Ale když jim to majitel trpí...

16 beallara beallara | Web | 1. října 2016 v 21:02 | Reagovat

Dneska se mě sousedka ptala, jestli neznám někoho, kdo prodá ořechy :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D

17 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 1. října 2016 v 23:07 | Reagovat

[16]: My dneska byli druhé kolo, než začnou deště a jak jsem koukala, přišlo mi jich málo.
Teď si foukám děravý palečky a ještě nejsem v půlce.
Mám pocit, že jich máme asi moc :-)
Ale vylouskat je musím, to se líp suší a my tady nemáme moc ideální podmínky na sušení :-)

18 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 4. října 2016 v 17:08 | Reagovat

Mám ráda podzim. Je barevný a plný chuti zralého ovoce... :-)

19 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 4. října 2016 v 20:58 | Reagovat

[18]: A vůně...
Ono se to nezdá, ale to spadaný listí, to voní :-)
A listopadky, hřbitovní kvítí...
Ty voní nejlíp...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama