Trochu jiné slzičky

2. srpna 2016 v 15:31 |  Téma týdne
Když jsem si minule sedla k počítači s tím, že napíšu článek, jako obvykle jsem nevěděla, co z něj vyleze...
Ale jedno jsem věděla.
Věděla jsem, že ke klávesnici sedám tak nějak smutná, tak nějak zklamaná a taky tak nějak naštvaná.
Vlastně asi nejvíc zklamaná a naštvaná.
A psát jsem chtěla proto, abych přišla na jiné myšlenky.
Ono mi to děsně pomáhá.
A jako obvykle mi to vážně pomohlo.
Hodila jsem za hlavu hádky a křivdy, nespravedlnosti a lidskou omezenost a psala a psala.
Bez rozmýšlení, bez zastávky...
Někdy se mi to podaří :-)
Článek jsem končila s úsměvem a hřejivým pocitem.
Pravda, ještě to nebylo úplně ono, ten pocit křivdy a nespravedlnosti a omezenosti jsem v sobě měla dál, ale už to nebyl středobod mého myšlení.

A netrvalo dlouho a všechny moje slzičky z mých vlastních bojů byly zapomenuty.
Nahradily je slzičky jiné.
Seděla jsem tu, četla komentáře a chvilkama jsem dojetím nebyla schopná ani dýchat.
V komentářích jsem našla tolik přátelství a tolik povzbuzení...
Komentáře mi psali i lidé, které jsem odnikud neznala, jejichž jména jsem četla poprvé a přiznávali, že moje články čtou častěji, jen nekomentují...
A já moc dobře vím (si fandím, co?), že tenhle článek četlo i pár lidí, kteří ho prostě neokomentovali jen proto, že neměli co dodat...

Děkovala jsem za každý komentář zvlášť, obyvkle to tak dělám, a říkala jsem si, že to je strašně málo.
Že musím poděkovat nějak víc, že byste Vy, blogoví přátelé, měli vědět, jak moc jste mi v tu chvíli pomohli a jakou jste mi udělali radost.

Cítila jsem velice zvláštní a velice hřejivý pocit. Nějak jsem nevěděla, jak ho popsat, ale pak jsem si vzpomněla na jeden obraz.
Viděla jsem ho jako maličká a vůbec jsem ho nechápala.
Kdybych měla teď napsat první dojem, asi bych napsala, že na obraze byl takový divný týpek. Asi transvesťák, protože měl šaty a dlouhý vlasy.
Teď už samozřejmě vím, že ten divnej týpek byl Ježíš, kráčel v modrém rouchu a sandálích...
Jenže tím to nekončilo.
Vypadal, že kráčí směrem od zapadajícího slunce, protože měl okolo sebe takovou divnou zář.
No jo, jasně, to světlo vycházelo z něj.
Možná mělo symbolizovat lásku a já z toho obrazu už jako malá cítila teplo.

Vůbec nevím, kde jsem ten obraz viděla, možná to byl třeba jen obrázek v knížce, kdo ví, vím jen, že jsem byla maličká a nechápala.
Nejsem věřící, ale tahle vzpomínka se mi vrací.
A probouzí lásku.
Lásku ke všem a ke všemu.
(No, jen ne k té omezenosti, hlouposti a nespravedlnosti. Ale kdo by je miloval, že?)


Včera jsme vezli holčičky k našim, synek jel už v pátek vlakem a já tady na blogu takřka nebyla. Jediné, čeho jsem si stihla pořádně všimnout, byl graf návštěvnosti.
Podle něj jsem v neděli zlomila vlastní rekord.
84 jedinečných návštěv, 308 všech návštěv a 783 zobrazení stránek.
Nějak se mi nechce věřit tomu, že by si tolik lidí otevřelo moje stránky a že by kterýkoliv z mých článku stál za víc, jak dvoje zobrazení na člověka :-)
Ale asi jo :-)

Takže, milí přátelé, děkuji, děkuji a děkuji :-)
Jiná slova už nenacházím.
Prostě díky.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | Web | 2. srpna 2016 v 16:33 | Reagovat

Návštěvnosti tvých článků se nedivím. V poslední době (kdy jsem si tě našla) tvoje články "člověčí". Jsou niterné, vypovídající, ženské. Věřím, že se nikdo nepaseme na tom, že procházíš nejistotami, váháními, co dělat se situacemi, které se ti dějí. Avšak - reaguješ, vypíšeš se z toho, pojmenuješ a to je moc důležité. Nejen pro tebe, ale i pro nás čtenáře. Je na našem blogu ženička, která se nebojí zvolit si vlastní blog jako prostředníka, jako vrbu. To je na dobrých blozích hezké. Chápu zařazení do TT - pročítala jsem články na TT a poznala jsem, že se tam vyznávají hlavně lidi, kteří chtějí a umí na blog položit svůj problém, svoji radost, sebe nabídnout a doufat, že se ti dostane odezvy. Jak vidíš, dostane. Fandím ti a ty to víš. Máme něco společného a nejsme to jen my dvě, ale ženy vůbec. Piš a Blog.cz ať ti pomáhá :-)

2 Jenna Jenna | 2. srpna 2016 v 17:25 | Reagovat

Také ti moc děkuji a věřím že nejsem sama máš dar upřímnosti, dovedeš si Udělat srandu i ze sebe a ještě to krásně napíšeš. Už se těším na nové články. .

3 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 2. srpna 2016 v 18:23 | Reagovat

[2]: Jo, k tomu není co dodat. :-) Jo, Baruška je jen jedna. :-)

4 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 2. srpna 2016 v 19:49 | Reagovat

Milá Baru, chybí ti "Zpráva autorovi" (nebo nějaký kontakt na tebe), zrovna to někdo urgoval (brzy poznáš, kdo ;-)).

5 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 2. srpna 2016 v 20:02 | Reagovat

[1]: Dobře rozebráno, Kitty :-) Děkuji :-)

[2]: Díky :-) Smát se sama sobě mě naučil tatínek :-)

[4]: Tak jsem jí tam dala, na úkor "hledat" :-) Maj to nějak moc omezený, či co :-)
A děkuji :-)

6 D. D. | 2. srpna 2016 v 21:20 | Reagovat

Hlásí se další tichý čtenář :-)

Mimochodem, jsou vlastně ty "jedinečné návštěvy"?:)

7 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 2. srpna 2016 v 22:24 | Reagovat

[6]: Jééé, děkuji :-)
Jedinečné návštěvy? No, měl by to být tak nějak skutečný počet lidí, kteří se v ten konkrétní den podívali na můj blog.

8 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 2. srpna 2016 v 22:30 | Reagovat

[5]: Ale, copak jsi nečetla moje tipy? ;-) (vim, sebechvála smrdí, tak nečuchej :-D).

Když odstraníš zaškrtnutí "Propagace blogu" a teprv pak si budeš hrát s položkama v Menu, tak to půjde a nic ti to nebude "vyhazovat" zpět (po dokončení zas můžeš zaškrtnutí vrátit). Po téhle akci ti ale vždy na několik dní zamrzne ta měnící se ikonka jiných blogů. Podrobně včetně obrázků to najdeš v odkazu (klikni na komentář).

A já teď koukám, že mně se tahle ikonka úplně ztratila. Zajímavé... Ale v nastavení zaškrtnutí pořád mám. Jen jsem přidala jednu položku do boxu. Hmmmh. Divné. ??? Jestli někde stále koluje moje ikonka (a propaguje můj blog), nebo se taky ztratila, to nevím.

9 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 2. srpna 2016 v 23:27 | Reagovat

[8]: Ale jo, prolétla jsem je, ale že bych si něco pamatovala...
A teď nějak nestíhám :-)

10 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 3. srpna 2016 v 10:18 | Reagovat

no vidíš:-) já se ani nedivím takové návštěvnosti, lezu tu pořád:-)čtu téměř vše, ale ne vždy zanechám komentář, protože článek se mi líbí, ale nevím co k tomu napsat a nechci psát bláboly:-)

11 Kitty Kitty | Web | 3. srpna 2016 v 10:45 | Reagovat

[4]: Díky za šuflíček pro pochvalu "Zpráva autorovi". Už budeme mít možnost pochválit tě i mimo komentáře ;-)

12 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 3. srpna 2016 v 11:32 | Reagovat

[10]: To znám, někdy taky nevím, co dodat. Pak sedím u rozepsaného komentáře a dumám a nakonec to smažu :-)

[11]:[8]: Páni, děvčata, ke každému mému komentáři nechávám mail a teprve teď jsem přišla, že psát se na něj nedá, neb pitomý zavináč v mnoha programech nefunguje...
Ale až zas nebudu mít zprávu autorovi, tak ho tam prostě přidáte, no :-)

13 Báša Báša | E-mail | 3. srpna 2016 v 18:56 | Reagovat

No vidíte, jak se krásně dokážete dojmout nad tim, co Vám kdo napsal. Teď si představte, jak byste se dojala, kdyby někdo přeložil stéblo křížem...

14 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 3. srpna 2016 v 20:53 | Reagovat

[12]: :-D No vidíš, tohle jsem zapomněla Kitty poradit! Ono je to všude tak vidět, až si toho člověk nevšímá. :D

15 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 5. srpna 2016 v 7:37 | Reagovat

Všechno co jsem chtěla říct je napsáno nade mnou :-)tak jen snad to, že se sem rada i když trochu nepravidelně vracím :-)

16 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 5. srpna 2016 v 11:39 | Reagovat

[15]: Oni jsou všichni tak milí, že už k tomu není co dodat, že? :-)
Děkuji :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama