Dokonalá dovolená

4. srpna 2016 v 13:25
Právě prožívám dokonalou dovolenou.
Vlastně doslova.
Já vím, že jsem doma celé dny, ale s harantama na krku...
To ať mi nikdo netvrdí, že to je dovča...

Harantíky jsme odvezli k našim s tím, že my budem malovat.
Už jsem to tu někde psala, pokud máte někdo pocit, že Vám to něco připomíná...
Malujeme každý rok jednu místnost. Více méně...
Třeba loni to, pokud vím, byla kuchyň a k tomu koupelna...
Nebo to bylo předloni?
A že by loni byl holčičí pokojíček?
Vlastně už sama nevím.
Musela bych kouknout na fotky a pak třeba dohledat.
A to se mi nechce, protože to stejně zrovna není podstatné.

Rodina a přátelé se ptají, proč nevezmem rovnou celý byt, že pak budem mít pár let pokoj...
Tak to bych jako hlavní důvod rozhodně nebrala.
Ještě bych možná brala to, že by byl celý byt krásně čistý, ale co si budem povídat, ne nadlouho.
Princeznička už sice ví, že nemá malovat na zdi, ale v tom jejím vymalovaném pokojíčku se jí stejně povedlo na zeď napatlat lesk na rty, co jí nějaký blázen dal.
(Já ne. Já to totiž nemám ráda a nechápu, proč by se měla líčit holčička tak asi před plnoletostí. Pro pedofily?)
A kdyby jen ona...
Před kuchyní máme místo dveří oblouk.
Žlutý. Slunečnicově. Nádherná barva...
Ovšem moje děti asi neznají nic lepšího, než si stoupnout v oblouku a hezky se rukama chytit na obou stranách.
Popřípadě ho drhnout zadkem, když se plíží do kuchyně...
No nic, tuhle jsem se přistihla, že dělám to samé :-)
A taky moje děti nemilují mateřské přednášky, takže v předtuše rychlého úprku si na přednášku nesednou, nýbrž se znuděně opírají o zeď...
No a jak dlouho má ta zeď pak vydržet krásná, co?

A navíc, my malujem a děti překáží, takže dát je na týden k babičce je ideální.
Synek poseká louku (on ten hektar dá trochu zabrat), slečinka naštípe dřevo a princeznička potěší babičku a třeba jí pomůže i na zahradě.
A nebo, což je přesnější, synek se konečně pořádně nažere, slečinka se uleje u špalku, kde opravdu štípe dřevo, ale hlavně proto, aby nemusela vyklízet kůlnu, makat na zahradě, tahat větve, hrabat trávu, mýt nádobí a podobně...
No a princeznička bude celou dobu fňukat, protože má pocit, že to někoho zajímá.

A my malujem.
Znáte to, když není kam spěchat...
V pondělí jsme vezli děti, přijeli jsme večer. Je blbost dělat ještě něco jiného, než večeři, že?
V úterý jsme pomalu začali s vyklízením.
Nejdřív tu plesnivou půlku, abychom mohli aplikovat chytrou houbu (díky moji rádcové), jenže k tomu jsme se nějak nedostali.
Ovšem jak taky, když jsme vstávali takřka za poledne, že?
Ve středu jsme společnými silami vyklidili tu takřka neplesnivou půlku (můj bordel) a užili si pár hlavolamů, jako třeba jak dostat zbývající nábytek do předsíně, když jsme si oooobrovský psací stůl a velkou skříň odložili hned vedle v pokojíčku a pak drahý napatlal tu houbu.
Potom jsme sjeli dokoupit tu fialovou barvičku, co minule neměli a pak hurá, vařit oběd. No co, tak jsme jedli skoro ve tři, no :-)
Někde v mezičase stihl drahý ještě vymalovat strop a večer jsme vezli tchyni cuketku a okurky od mojí maminky.

Zjistili jsme, že stěhovat tam na jednu noc válendy je asi blbost a tak jsme si ležení rozložili v obýváku. Jedna válenda tu je a ono se to nějak udělá.
Ta jedna válenda je vyšší.
Chvilku jsem se radovala, protože to znamenalo, že se mi tam drahý nebude během noci koulet a že já budu mít konečně postel sama pro sebe.
Zapomněla jsem ale na to, že je ta válenda nejen o dost tvrdší, ale navíc je "proskočená".
No jo, někdo z harantíků na ní skákal a zlomil uvnitř nějaké prkno.
Vzhledem k tomu, že v našem obýváku slouží na válení se u televize a sem tam jako dočasný azyl některého z mých rodičů, netrápilo mě to. Až dnes. Zvlášť ráno.
To ráno, kdy mě vzbudil intenzivní jas, jak ranní sluníčko svítilo na kuchyňský stůl a žluté gladioly to světlo předávaly dál, až do obýváku a mojí postele.
V půl sedmý ráno...
Tak a dost, otočila jsem se a spala dál, protože mám dovolenou.
Před devátou mě ale vzbudil telefon. A řeknu Vám, dostat se z postele v miniaturním obýváku, když máte před postelí konferenční stolek, na vedlejší válendě spí drahý a za ním, na cestě k tomu telefonu, stojí dvě veliká křesla...
No, dobrodružství.
A pak jsem dala prát prádlo a uvařila si kafe.
Horký. Tedy, jasně, že vařím horký, ale já horký i pila...
Lidi, já už málem zapomněla, jak chutná horký turek.
To bylo blaho...
Teď mám vypranou třetí pračku, v troubě se pečou kuřecí rolky a drahý domalovává poslední zbytky první vrstvy.
A tak to vypadá, že dneska začnu malovat i já.
To, co si představuju, že bude nad postelí.
Ovšem moje představa je poněkud neurčitá a zřejmě i divoká.

A zítra asi budem domalovávat co bude potřeba a pak bude ta ložnice schnout a má pršet, tak bude schnout i v sobotu a pak, možná v neděli, bychom mohli začít stěhovat zpět.
A toho se bojím nejvíc.
Ono totiž s ložnicí nebylo pořádně hnuto po celých devět let, krom toho, že se nastěhovala a vystěhovala dětská postýlka a protože to je nejzazší místnost a poměrně veliká, slouží jako skladiště.
Návštěvy tam nechodí, vlastně se tam jen spí.
Krom mého a drahého oblečení tam je taky všechno zimní oblečení.
A všechny ručníky, osušky, utěrky, ubrusy, pár kousků povlečení, záclony, věci na zašití, oblečení, ze kterého vyrostli puberťáci a kde princezničce ještě pár cenťáků chybí, veškeré rodinné dokumenty, nafukovací hračky a dva bazénky, veškeré kancelářské potřeby, pár rolí tapet, kterými chci potáhnout krabice, pár krabic, vysavač, kufr s hudebními nástroji, miminčí oblečení, sklenice na zavařování a tak dále...
Momentálně to je po celém bytě a já si nedokážu představit, že by se zpátky vešla aspoň půlka věcí.
Samozřejmě toho spoustu vyhodím, ale popravdě, s některými věcmi se budu těžko loučit...

A jak to vidím, stěhovat budem aspoň do úterý. Ve středu bychom si mohli odpočinout a ve čtvrtek bude po dovolené, protože vyrazíme za dětmi.
Ale kdo ví, třeba vyrazíme i dřív :-)
Sice si užívám ty chvíle bez nich, ale stejně v noci napínám uši, jestli synek ještě něčumí na telku a nebo jestli se neplíží rozmazlená princeznička :-)

Ale jak vidíte, nepředřem se.
Děláme něco společně, budujem a budujem s láskou.
Máme čas jeden na druhého i každý sám pro sebe.
Jsme tu sami, takže jíme, když máme hlad a spíme, když se nám chce.

Já to stejně vidím jako tu nejlepší možnou dovolenou :-)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | Web | 4. srpna 2016 v 13:59 | Reagovat

Přesně. Dovolená je od "dovolit si, co tělo a huba žádá". Čas na sebe, čas na nicnedělání. K tomu drobně vymalovat ložnici... ;-) Přeji hodně času a sil :-)

2 fidorka fidorka | 4. srpna 2016 v 14:30 | Reagovat

Už pri minulom článku, kde si písala, že ste deti odlifrovali k babičke, som ti chcela napísať, že teraz si budete užívať s drahým prázdny bejvák ;-) Ani som sa nemýlila, tak ti prajem aby ten čas utekal pomalšie a aby ste si to užili čo možno najlepšie. Čo tam po maľovaní, upratovaní, treba si to užiť, lebo budúce prázdniny sú ďaleko :-D

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 4. srpna 2016 v 15:47 | Reagovat

Vtipné je, že původně jsem tento článek psala proto, abych se všem možným blogerům omluvila za komentářovou pauzu, protože si všechno možné čtu jen na telefonu a tam se blbě komentuje.
No a zapomněla jsem na to :-)
Právě jsem si dopila odpolední kávu, studenou a jdu věšet další prádlo :-)

[1]: Kitty děkuju :-) Ty síly budu asi potřebovat. A taky trpělivost, protože mi můj drahý nedovolí lepit pásku, dokud zdi úplně nezaschnou a já se tak nemůžu pustit do "umění" :-)

[2]: Jo, prázdný bejvák...
Snad jen na záchodě nic nepřekáží, jinak je všude něco :-) Ale stojí to za to :-)
A děkuju :-)

4 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 4. srpna 2016 v 17:22 | Reagovat

Někdy stačí relativně málo. :)) Nejdůležitější je asi opravdu mít čas na něco, co chci dělat nebo na něco, co potřebuju udělat.

5 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 4. srpna 2016 v 17:24 | Reagovat

Baruško, ale ten pocit, až bude zase všechno na svém místě, ten za to stojí. Ta práce mezi, to už je sice o něco horší, ale to těšení nás popohání. Teď máme za sebou předělání obýváku, tak vím o čem mluvíš. Těch krámů, které bylo potřeba zlikvidovat bylo celkem dost, hlavní je rozhodnout se a vyhazovat. Mám radost, že jsem to dokázala neboť většinou nad každou věcí uvažuju, co kdyby ještě. Oblečení, které jsem na sobě neměla i víc než pět let fakt není třeba přendávat ze skříně do skříně. :-D  :-)

6 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 4. srpna 2016 v 17:25 | Reagovat

Tak doufám, že vyfotíš pak svoje dílko, Baru. :-)
Ještě mě zaujaly ty hudební nástroje: pod tím si mám představit co? :-)

7 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 4. srpna 2016 v 17:55 | Reagovat

[4]: Zrovna před chvilkou jsme si s drahým říkali, že dovolená někde mimo by byla na prd. Na válení u moře nejsme ani jeden a lezení po horách nebo návštěvy památek nám stačí jako jednodenní výlet :-)
Takže ano, nám stačí málo :-)

[5]: Jak já se těším...
Zatím si užívám to, že nikde nejsou žádné pavučiny (máme tu asi hnízdiště těch prachových pavouků), že drahý zasádroval díry mezi zdí a podlahou (ono se to tu docela slušně propadá) a nepolezou mi tamtudy oškliví velcí pavouci a že jsem konečně utřela prach komplet ze všeho nábytku :-)
No a pak přijde to vyhazování.
Ale moje večerní šaty (co jsem si vlastně ještě nestihla obléknout) nevyhodím :-) Nechám je holčičkám :-)

[6]: Mám to v plánu, tak doufám, že se povede, abych se pak nemusela stydět :-) Ale nic velkého nečekej, jen pár geometrických tvarů v "rámu" :-)
A ty hudební nástroje?
No, máma je bývalá mateřina a tak se dostala ke spoustě věcí, když se rušily školky. Takže pod postelí mi leží Orfův kufr (doufám, že se píše takhle), což jsou hudební nástroje pro předškoláčky :-)
Pravda, asi už není kompletní, ale to je fuk :-)

8 Kosma Kosma | Web | 4. srpna 2016 v 22:13 | Reagovat

Já chápu, že ten klid bez děcek je pro vás dovča, ale proč si to kazit tím malováním? :-) Já jsem taky ten typ, co by to sfoukl zaráz, ale u nás je to teda hned suchý! My jsme letos byli týden oba doma s dětma, udělali jsme nějakej hrad, vyšli do lesa, vystřídali se na sportech, odpočívali a bylo to v poklidu a bez stresu - kdybysme někam vyjeli, nebylo by nám líp - odpočinuli jsem si! Ale odpustila jsem si všechny domácí práce, občas jsem navařila nebo jsme se najedli cestou na meníčku nebo koupili pizzu - žádná křeč! :-)

9 Alka Alka | 5. srpna 2016 v 5:32 | Reagovat

Koukám, že ložnice vypadají všude stejně - prostě úložný až odkládací prostory... :-D

10 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 5. srpna 2016 v 7:31 | Reagovat

Je umění užít si dovolenou a to to umíš, což je bezva:-)

11 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 5. srpna 2016 v 11:44 | Reagovat

[8]: My bychom se strašně nudili :-) Výlety jsou lepší s dětma, i když teda prudí, ale my aspoň máme pocit, že něco uvidí :-)
A malovat jednu místnost se nám osvědčilo, je to pohoda, je to klídek, když to schne, je čas na koukání na seriály, milování, hry a podobně :-)
My jsme totiž oba děsný pecky a on snad ještě víc, než já :-)
Ale o to lepší zážitky mám z každého výletu, je to vzácnost :-)

[9]: Jééé, vážně nejsem jediná? :-)
Ale je to logický, do ložnice si člověk většinou hosty nezve :-)

[10]: Ale strašně to utíká :-(
Ale zas je to známka toho, že si to užívám, to je pravda :-)

12 Jenna Jenna | 6. srpna 2016 v 11:04 | Reagovat

Tak to závidím klid na malování, to u nás je na prázdniny plno a ještě přijede babička a nakládá a zavařuje (ovoce a okurky doveze má zahradu). V zimě je to potom dobré. brblu, ale jenom potichu. Všem přeji hezký den

13 Cecílie Cecílie | Web | 6. srpna 2016 v 12:45 | Reagovat

Neuvěřitelné, my přesně takhle trávili týden bez dětí několik let zpátky. Nejraději jsem měla fázi schnutí. Letos jsme měli jen tři dny, tak jsme vypustili to malování.

14 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 6. srpna 2016 v 13:25 | Reagovat

[12]: No, ono nepotrvá dlouho a jedem my za babičkou :-) Ale zavařeno už snad má, tam je škoda trávit čas v kuchyni, když může být člověk venku :-)

[13]: Nám letos nějak pokulhává to intimno, ale zas mám skvělý pocit z toho, co na zdi vzniklo...
Tak třeba v novém se k tomu spíš dostanem, než pojedem pro děti :-)

15 Robka Robka | Web | 7. srpna 2016 v 11:42 | Reagovat

Loni jsme zažívali úplně stejnou situaci, jen s tím rozdílem, že jsem si na malování vzala týden dovolené a malovali jsme se synem. Bylo to všechno jen ne dovolená:-) Haldy věcí k vyhození, se kterými jsem se nakonec rozloučila ( ono se nezdá, kolik toho člověk nahromadí), všude krámy, barvy, binec. Malovali jsme dva pokojíky (také si to dělíme a malujeme každý rok, letos měl přijít na řadu obývák, ale budou nám měnit topení, takže až poté) a byli jsme rádi, když bylo hotovo. Ale i tak byla legrace a ten výsledek pak - no radost. :D
Přeji, ať se výsledek podaří a hlavně - ať vám čistý byt vydrží co nejdéle. :-)

16 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 7. srpna 2016 v 21:26 | Reagovat

[15]: Dílo se podařilo, chystám o tom článek, ale konec ještě nevidím...
Všude jsou věci. Tuny věcí.
Různých.
Ale zas jsme našli spoustu věcí, se kterými už jsme rozhodně nepočítali, takže taky dobrý :-)
Ještě vyhazování věnuju jeden den a pak už snad padla :-)

17 Robka Robka | Web | 8. srpna 2016 v 14:55 | Reagovat

[16]: Při takovém úklidu se najde věcí, to znám:-) Tak přeji zdárný finiš.

18 Marie Marie | 9. srpna 2016 v 19:58 | Reagovat

Super článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama