Sousedce a kamarádce

29. července 2016 v 11:58
Moje drahá, včera jsem to posrala, já vím.
Od včera přemýšlím, jak se Ti omluvit a Ty víš, že tahle forma je pro mě asi nejpřirozenější.
Svým způsobem je to veřejné pokání :-)

Možná se Ti moje omluva bude zdát zvláštní, protože vlastně trvám na všem, co jsem řekla.
Neomlouvám se Ti za obsah, ale za formu.

Vybouchla jsem, protože už to v sobě dusím poměrně dlouho.
Máš trable.
Trable, se kterými Ti nemůžu pomoct a to mě deptá.
A pokud se Ti pokusím dát nějakou radu, stejně jí nikdy neřeknu naplno, protože Tě mám ráda a bojím se, že bych Ti ublížila. Tak, jako včera.
Seřvala jsem Tvojí dceru a ošklivě, hlavně proto, že jí neseřveš Ty.
Říká se, že pokud si žena neví rady s výchovou vlastního dítěte, má si představovat, že je to dítě její kamarádky, ty totiž umíme vychovávat nejlíp :-)
Ono to nefunguje, na vlastní dítě máme vždycky jiný pohled a navíc, ty naše vlastní děti s námi umí zamávat...
Ty víš, že já jsem poměrně kritická matka, že vím o spoustě chyb, který jsem ve výchově udělala a který už nemůžu nijak napravit.
Obě víme, že jsou chvilky, kdy bych měla například profackovat slečinku, ale taky obě víme, že by to nebylo moc platné.

A taky víš, že že jsem kritická ke Tvým dětem.
Mnohem víc, než Ty.
S těmi velkými už nikdo nic neudělá, takže můžu jen občas pokrčit rameny a brát je takové, jaké jsou, protože jsou Tvoje.
A Tebe mám moc ráda.

A s tou malou Ti můžu jen říct, co si myslím, protože výchova je na Tobě. Ty jsi máma.
A já se strašně bojím, že jsi jako máma trošku zaslepená.
No, někdy trošku víc.
A chráníš ji, což je přirozené.
Ale někdy jí chráníš moc.
Když jsi v práci a Tvoje dcera přijde ze školy o tři hodiny později, než jsi řekla, že přijde a já Ti to povím, okamžitě řekneš, že byla u kamarádky.
Zlato, mně je to celkem fuk, ale Ty bys to jako máma měla vědět, přece proto Ti to říkám.
Neříkám to proto, abych Ti dala najevo, že je špatná, ale proto, že pokud zrovna Ty nemáš možnost kontroly a výchovy, máš na to kamarádku.
Nejsi na to sama.
Nebo krátce, když Ti řeknu, že Tvoje dcera dělá něco, co nemá, neříkám to proto, abych jí kritizovala, ale proto, abys měla možnost s tím něco udělat. Dokud je čas...

Máš pocit, že mám na Tvojí dceru alergii, ale ne.
Mám alergii na neupřímnost a přetvářku.
Začínám být alergická na princezniččino žebrání, abych Tě přemluvila, aby spolu mohly ven.
A já přeci vím, že můžou, jen je Tvoje dcerka normální holka na začátku puberty a nechce si hrát s malou holkou.
Já to chápu, ale moje malá ne.
Nemůže. Na to je příliš malá a u nás doma výmluvy nefungují.
Vadí mi, že Tvoje dcerka neřekne, že si s ní nechce hrát.
I proto jsem včera vybuchla.
Na Tvé dceři bylo vidět, že házení míče o zeď jí nebaví. Nechtěla to hrát a protože není zvyklá být upřímná, neřekla to a vymluvila se na bolavý krk.
A Tobě přidělala starosti.
A to mě deptá.
Ne to, že jí na to skočíš, ale to, že se trápíš.
A já přitom moc dobře vím, že kdyby to řekla na rovinu, Ty by ses nezlobila.
Jak Tě znám, navrhla bys, ať si zahází čtvrt hodiny a potom ať si dělá co chce...
A rozhodně by Ti to bylo milejší, než starost, jestli máš jít s dcerou k doktorovi a nebo jestli to rozmasíruješ...

Proto nesnáším neupřímnost.
Protože stačí jedna a dojde k hromadě úplně zbytečných nedorozumnění.
A třeba taky ke křiku a hádkám... Jako včera.

Zlato, prosím, nezlob se.
Asi už to prostě muselo ven.
Vím, že moje omluva zní možná trochu víc jako kritika, ale popravdě, nedokážu Ti to jen tak říct, dívat se Ti do očí a koukat se, jak se Ti nezdá to, co mám na srdci.
Asi bych nebyla schopná najít ty správný slova a zase bychom se rozešly ve zlém.
A to já nechci.
Na to Tě mám příliš ráda...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Paralela Paralela | E-mail | Web | 29. července 2016 v 13:43 | Reagovat

Páni, to je ...na jednu stranu hezký, takový lidský. Ale na druhou bych asi nechtěla být na straně kamarádky, nechtěla bych od kamarádky rady, jak vychovat dítě. Chtěla bych, aby byla nad věcí, aby když vidí, že si budoucí puberťačka hrát nechce, aby jí prostě pustila pryč, jako příkaz.
Moc se mi líbí ten pohlad, že bychom si měly představit, že je to dcera kamarádky. nevím, jestli by to pomohlo. Možná by pomohlo zkusit si představit, jaké by to bylo v kůži té dospívající slečny. Jestli bych to tak chtěla.A jestli by na mě "výchova" od mamky kamarádky zapůsobila... Zvláštní, nikdy jsem to nezažila. Ale vím, že moje mamka to nikdy neměla ráda, když jí do výchovy někdo zasahoval :) To už je asi znak maminkovství :)
Tak přeju, ať se vám voda vyčeří :)

2 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 29. července 2016 v 15:41 | Reagovat

Krásně, srdceryvně napsaný...
Ostatně všichni neradi slyší pravdu od někoho, kdo přesně vidí, jak se věci mají.
Myslím, že tvá kamarádka moc dobře ví, jak to je, akorát se možná nedokáže přiznat, říct to naplno (což je nejtěžší).
Někdy zkrátka pomoci nemůžeme, osobně jsem se setkala s podobným případem.
A tak nám kolikrát nezbývá nic jiného, než tiše přihlížet a sledovat, jak se dotyčný/á o pravdě přesvědčí sám/a, i když kolikrát ne zrovna vhodným způsobem....

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 29. července 2016 v 15:47 | Reagovat

[1]: Taky bych nechtěla rady, jak mám vychovávat (a taky je nedávám), ale chtěla bych vědět, pokud moje dítě něco provede a já to nevidím.
A že spoustu věcí u svých dětí nevidím.
A právě zvlášť v komplet celé pubertě, kdy se zvlášť dívky uzavřou před rodiči a srdíčko si ochotně vylejou někde jinde.
Dost často je v tomhle věku každá máma lepší a bližší, než ta vlastní :-) Tedy, v očích pubertálních slečen.
Aspoň já to tak měla a všechny moje kámošky taky :-)

[2]: To je právě to. Přežiju, když zakrývá pravdu přede mnou, ale deptá mě, že jí zakrývá před sebou a pokud jí chci pomoct, musím až příliš rázně.
Její dcera je krásná holka a já mám strach, že bude brát neupřímnost jako správnou věc...
A to bude jednou bolet.
Její mámu :-(

4 Paralela Paralela | E-mail | Web | 29. července 2016 v 15:55 | Reagovat

[3]: Jo, to je pravda! Skoro bych to viděla líp, jak třeba u sestry. To úplně podněcuje tu separovanost, když si holky spolu stěžují "na dospělý" :)
Ale všechny jsme z toho vyrostly, nakonec O:)

5 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 29. července 2016 v 16:03 | Reagovat

[4]: Jo, projít si tím musí každý, tak nějak a vyrůst, taky tak nějak, taky každý :-)

6 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 29. července 2016 v 20:59 | Reagovat

Myslím, že my dvě máme dost podobné názory. ;-) Teď jen, aby to kamarádka ocenila.

7 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 29. července 2016 v 21:57 | Reagovat

[6]: No, kecání do výchovy neocení asi žádná :-)

8 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 29. července 2016 v 22:18 | Reagovat

[7]: Ale v tvým podání by určitě měla. ;-)

9 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 29. července 2016 v 22:26 | Reagovat

Jestli je to kamarádka, měla bys jí to říct. Víš, mohla by si myslet, že ji takhle veřejně kritizuješ.

10 Alka Alka | E-mail | 30. července 2016 v 7:37 | Reagovat

Já mám kámošku, která je na stará kolena se vším nespokojená ( a to zpětně až tak, že si stěžuje i na dětství...) a ještě si stěžuje ukňouraně...
Tak jsem jí to taky - a na to jaká jsem - velmi jemně řekla...
Výsledek? Ke stěžování a ukňouranosti je ještě dotčená...
Ale buď jsem za kámošku a řeknu, anebo mlčím a je mi to fuk - pak ovšem nejsem kámoška.

11 Jenna Jenna | 30. července 2016 v 8:19 | Reagovat

Nevím, nevím, ale mě se vždy dobře míněne rady obratily proti mě. Držím pěsti ať to tvoje kamarádka přijme a jste dal kamarádky.

12 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 30. července 2016 v 10:57 | Reagovat

[9]: Dlouho jsem váhala, jestli článek a nebo mail, ale nakonec jsem si uvědomila, že jí u všech mých článků, ať už se jí týkají a nebo ne, zajímají komentáře.
No a proto jsem nakonec zvolila tu veřejnou cestu :-)

[10]: Je to strašně blbá volba...
Ublížit dlouhodobě, protože mlčím a nebo hned, protože povím...

[11]: Děkuji :-) A ano, obávám se, že to tak nějak dopadne.

13 Iris Iris | E-mail | Web | 31. července 2016 v 7:46 | Reagovat

Ty víš nejlíp, co na kamarádku zabere, snad se ti to takle podaří vyřešit.

14 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 31. července 2016 v 10:57 | Reagovat

[13]: Tak dneska už se obávám, že nepodaří.
Nedostávám příležitost k rozhovoru, na zprávy nereaguje a tohle taky nepomohlo :-(

15 Iris Iris | E-mail | Web | 31. července 2016 v 10:59 | Reagovat

[14]: Možná tentokrát lepší z očí do očí, ale těžko radit.
každý by jsme reagoval asi jinak v dané situaci.

16 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 31. července 2016 v 11:20 | Reagovat

[15]: Já bych ráda, ale asi mám lepru, či co... Aspoň to tak vypadá :-)

17 Báša Báša | E-mail | 1. srpna 2016 v 8:47 | Reagovat

Mno... když to takhle půjde dál, za chvíli se tu budete vomlouvat svýmu starýmu, že jste ho včera neudělala, a to už bych si snad ani přečíst nechtěl...

18 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 1. srpna 2016 v 10:07 | Reagovat

[17]: Kdepak, k němu kdyžtak povedu monolog cestou od našich, tam mi nemůže utéct a nemá to srdce mě vyhodit z auta :-)

19 Nem Nem | 4. srpna 2016 v 10:26 | Reagovat

No, Baru, nezávidím..Časem se to asi i srovná, ale nevyžádané rady a k tomu výchovné - to bych si sakra rozmyslela. Ale ono je to dvojsečné. Já se velice nerada pletu někomu do vztahů, nikdo do nich nevidí tak, jako ti zúčastnění. A moje švagrová se mnou už 2 roky nemluví právě proto, že jsem se plést nechtěla.. Takže člověk vlastně nikdy neví, na čem je..:)

20 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 4. srpna 2016 v 11:23 | Reagovat

[19]: No, právě se to pomalu rovná, ale je to fuk.
Pravda, nic jsme si nevyříkali (a dokonce ani nevyříkaly), ale je to fuk, páč se sousedi stěhují.
A já nevím, tak nějak mi přijde, že jsem byla poslední kapka, i když naprosto jistě vím, že to tak není.
A ne, nepletla bych se do výchovy, kdyby si ta moje sousedka dceru seřvala sama. Seděla vedle, když její dcera dohnala tu mojí k hysterickému pláči :-)
Teď tak koukám, že vlastně původní příčinu hádky jsem nikam nenapsala :-)
Ale ono to je fuk :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama