Fronty

27. července 2016 v 11:35
Pamatujete frontu na banány?
Nevím, jak to mamka dělala, ale Vánoce bez banánů nepamatuju.
A to banány nebyly...
Byly ty fronty.
Protože to byl určitý luxus.
A třeba mandarinky mi i uprostřed léta připomenou Vánoce.
Taky luxus...

No, já se včera vrátila v čase.
Do doby, kdy se stály fronty na luxus.

Jenže tahle fronta, ta včerejší, byla v něčem jiná.
Nějak nebyla na luxusní zboží, ale na alespoň normálnost připomínající život.
Byla to fronta na sociálce.

Normálně mi přišel dopis, že na přídavek na dítě potřebuju doložit synkovo potvrzení o studiu.
Jako jo, dobrý, mám od loňska jedno založený, takže není problém.
Ten problém nastal na té sociálce, kdy jsem se dozvěděla, že můj synek nemá potvrzené studium od 1.7.2016.
Myslela jsem, že si dělaj legraci...
Jak mám asi doložit studium o prázdninách?
Doložila jsem i vysvědčení, že zdárně ukončil druhý ročník střední školy a prošel s jednou čtyřkou do dalšího ročníku.
Paní chápala můj problém, ale neví, jak se k tomu postaví metodik.
No nic, já teď o prázdninách víc neudělám, můžu se starat až od září...

Zdejší úřad práce a sociálních věcí otvírají v osm.
Záhadným řízením osudu (Kecám, soused jel na krev, tak jsem se svezla s ním.) jsem se před úřadem ocitla už v půl osmé.
A zařadila se do fronty.
Paní s kočárkem, na začátku fronty, už tam stála od půl sedmé!
Většina těch lidí si žádala o příspěvek na bydlení.
A i když jsem očekávala, že čekatelé na vyřízení nebudou moc různorodí, stejně jsem byla překvapená.
Asi tak...
Očekávala jsem frontu plnou nepřizpůsobivých, minimálně jejich nadpoloviční většinu, ale spletla jsem se.
Nadpoloviční většinu tvořili důchodci.
Romové byli zastoupeni jen asi patnácti lidmi, což byly tři rodiny a pár jednotlivců.
(Takže tímto se omlouvám za rasistické myšlenky.)
Kočárků jsem napočítala deset a školkových dětí bylo kolem sedmnácti. Počítaj se hůř, páč chvilku nepostojí, neposedí...
Příliš mnoho mužů ve frontě nestálo.
Úderem osmé se otevřely dveře a lidé se začali (ale jo, celkem spořádaně) cpát do schodů, do druhého patra.
Ještě jsem se nedostala do dveří a už nahoře cinkaly první kanceláře na vyvolávacím systému.
K lístečkům s čísly jsem se dostala v osm hodin a dvacet minut.
Dvacet minut si lidé přede mnou brali své lístečky z automatu.
V osm hodin a třicet minut (V době, kdy lidé z konce fronty stáli v prvním patře a na schodech...) byl výdej očíslovaných lístků zastaven, protože bylo jasné, že víc lidí zdejší zaměstnanci vyřídit nestihnou.
Někde kolem stopadesáti. Já měla číslo 134.
Dál už fungovaly lístečky jen pro pracák.
Pracovní doba na zdejší sociálce je do jedenácti.
V jedenáct nás na odbavení čekalo ještě tak padesát.
Naštěstí pro nás, čekající, se šéfová sociálky ustrnula nad námi, na úkor zaměstnanců a rozhodla, že dámy budou pracovat, dokud všechny očíslované nevyřídí.
Jen pro představu, na patře je 10 židlí, protože dalších deset odstranili, aby se tam vešlo víc lidí.
Všichni ti důchodci museli stát, popřípadě se rozmístit v dalších patrech, ovšem to jim pak ostatní nadávali, že se do kanceláře courají a zdržují ostatní.
Mezi všemi lidmi byly matky s kočárky, některé s novorozenci.
Věřte, že takové čekání, ve stoje na (jedné noze a pokud možno na cizí) není žádný med.
Po první půlhodině už se dáte do řeči s kýmkoliv...
Kolem půl dvanácté, když už jsme věděli, že budem odbaveni všichni, zavládla v čekárně dobrá nálada :-)
Postaral se o to jeden kudrnatý chlap a jeden Rom.
Pánové byli skvělí.
Svými řečmi několikrát odbourali celou čekárnu a sem tam i úřednice vykukovaly, protože třicet smějících se lidí na patře neznají.
Já z tohoto úžasného úřadu odcházela ve třičtvrtě na jednu a nebyla jsem zdaleka poslední.

Lituju ty ženský, co sedí v kancelářích a na které tolik lidí nadává.
A lituju ty lidi, co tam stojí dlouhé hodiny (Tyhle fronty tam jsou od začátku července, každé čtvrtletí a někdy lidé dojdou k vyvolávacímu systému a mají smůlu, jindy sice dostanou lísteček, ale není jisté, zda budou prodlouženy úřední hodiny. Pak přijdou třeba v deset a v šest odpoledne odcházejí s tím, že mají přijít jindy. Nebo jim třeba chybí nějaký papír, potvrzení, cokoliv a celý čekací kolotoč začíná znovu.).
A nechápu tenhle systém.

Kruci, nemohl by stát ty prachy nacpat rovnou těm zlodějským majitelům, co chtějí osm tisíc za 1+1?
Protože jim je stejně dává, jen přes prostředníka...

Kde jsou ty časy, kdy se stály fronty na luxus.
Teď se stojí fronty pro zachování důstojnosti...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 27. července 2016 v 12:29 | Reagovat

Neměla jsem ponětí, že k vyřízení žádosti na sociálce je  potřeba pár dní dovolené.Je to fakt děs a ani si to nedokážu představit. I když vlastně dokážu, ale chce to hodně pevné nervy. Je mi líto těch lidí, kteří musejí tuto anabázi absolvovat ,ať staří nebo mladí. Máš pravdu, někteří majitelé jsou fakt zloději, v podstatě podporovaní státem :-(

2 Báša Báša | E-mail | 27. července 2016 v 14:20 | Reagovat

Vy chcete mít důstojnost?! Tady? Bez osmiciferný sumy na účtu? Zbláznila jste se? Samé otázky...

3 Jitka Jitka | E-mail | 27. července 2016 v 15:16 | Reagovat

Moc pěkný článek, nebo reportáž? Doufám, že o tom budu pouze číst, že si to jednou nebudu muset vyzkoušet na vlastní kůži!

4 signoraa signoraa | Web | 27. července 2016 v 16:25 | Reagovat

Kdysi jsem před lety četla takový chytrý článek o tom, že už lidi nebudou muset obíhat úřady, protože v éře počítačů budou obíhat ty papíry. Někde asi soudruzi (asi ne z NDR) udělali chybu.
Na sociálce jsem byla naposledy, když jsem si vyřizovala důchod. Ale bývaly doby, když potomci studovali, že jsem si chodívala vystát frontu kvůli přídavkům na děti. Tehdy to nebyl problém a sociálka nerozlišovala školní rok a prázdniny a v pohodě jim stačilo potvrzení až v září. Dokonce tehdy uznávali i prázdniny po maturitě a můj syn toho využil a šel pracovat až v září.
Ted' je změna, vím to od kamaráda, který je v mém věku a osvojil si vnuka, protože mu rodiče zahynuli při autonehodě. Měl stejný problém, že po něm chtěli potvrzení o prázdninách. Samo, že ho neměl a ani mít nemohl. Nicméně mu ty přídavky na děti dodali v září se zpětnou platností.
Hlavně, že ti panáci nahoře, kteří jsou naprosto odtrženi od reality, vymýšlejí stále další a další přiblblé předpisy a zákony.

5 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 27. července 2016 v 17:15 | Reagovat

[1]: Ještě loni to tu nebylo tak hrozný, letos to nějak ruplo, či co... Tyhle fronty jsou čtvrtletí od čtvrtletí delší.
Na jednu stranu to chápu, chybí jim 7 úřednic, na druhé straně nechápu, proč se mají obnovovat žádosti echt v červenci, v době dovolených.
Včera tam bylo sedm úřednic, minulý týden tři. Jsou to mámy od dětí a nejvíc práce mají o prázdninách...

[2]: Ale no tak :-) Já tu osmicifernou sumu taky nepotřebuju :-)

[3]: No, žádá se tam o rodičák i o důchod, nejen o přídavky na děti a o příspěvek na bydlení. A dokonce myslím, že mají na starost i příspěvek na péči o osoby postižené.
Je zvláštní, že na hmotné nouzi, jiné patro, takové fronty nejsou :-) Asi to s námi ještě není tak zlé :-)

[4]: No jo, všechno je to v těch počítačích a proto nemaj lidi :-) Ty starší a zkušený ženský, co uměly jednat s lidma, jsou propuštěný a nastoupily mladý pipky, co se na každýho utrhujou a ještě přidaj, že ony mají taky dobře placenou práci, takže to přece jde :-)
Ale naštěstí takové nejsou všechny :-)

6 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 27. července 2016 v 19:51 | Reagovat

No a čemu jste se smáli? Snad nás o ty vtipy nechceš ošidit?! :-)

7 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 27. července 2016 v 20:34 | Reagovat

[6]: No, vtipy... Spíš vtipný hlášky... A hlavně se tomu srdečně smáli, takže to nakazilo všechny okolo :-)
Ale jednu chvíli se bavili o jedné protivnější úřednici a k nám dolétly útržky o čínském jídle ze psů (nevím, jestli jí chtěli poslat na oběd a nebo na jatka) a z čínského přešli na kebab a já na ten kebab fakt dostala chuť. No a než jsem si stihla uvědomit, že mluvím nahlas a navíc dost nahlas, houkla jsem na celou tu čekárnu, že kebab bych si teda fakt dala :-)
To byl spouštěč toho největšího smíchu a na to se vyšla podívat právě ta protivná úřednice :-)

8 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 27. července 2016 v 20:37 | Reagovat

[7]: Jó, kdyby jen věděla, že si z ní chcete udělat kebab! :D

9 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 27. července 2016 v 20:49 | Reagovat

[8]: Podle toho, jak z její kanceláře vycházeli klienti zdrchaní bych tipla, že buď věděla, nebo si to zasloužila :-)

10 Kikinka Kikinka | 28. července 2016 v 7:59 | Reagovat

[5]: a proto je lepší makaat a makat a pro nic si nechodit :-P

11 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 28. července 2016 v 9:47 | Reagovat

[10]: Tak si představ, že jsi máma tří dětí, bydlíš v nájemním bytě, bydlení Tě stojí 14 000 měsíčně a partner Ti udělal monokl. Vyrazíš ho dobrovolně...
Nejmladší dítě je tříleté a nevzali ho do školky.
Myslíš, že v takovém případě můžeš jít makat? A nejlíp na dvanáctky?
A když budu pokračovat...
Máš nárok na přídavky na děti, na příspěvek na bydlení a v jiném oddělení na doplatek na bydlení a příspěvek ve hmotné nouzi.
Dohromady Ti to dá nějakých 15 000 - 16 000.
Když připočteš alimenty, řekněme dvojku na každé dítě, bude Tvůj příjem kolem dvacítky.
Ve fabrice bys vydělala taky kolem čtrnácti tisíc, jenže by jsi spoustu projezdila, musela bys dětem platit obědy a družinu a pro to nejmenší ještě nějaké hlídání, později tisícovku za školku.
Aby se Ti děti neflákaly po ulicích, zatímco makáš, platila bys každému z těch starších minimálně dva kroužky a později i doučování, protože bys nemohla sama dohlédnout na domácí učení.

A nebo druhá verze :-)
Jsi důchodkyně a máš důchod devět tisíc, což je tak nějak normální.
Ovšem za bydlení dáš kolem osmi.
A vyžít z tisícovky v pokročilém věku, když už Ti tělo neslouží tak, jak má a potřebuješ sem tam i nějaké léky, to se taky nedá.
Může Ti být nějakých pětasedmdesát, možná už se nemůžeš pořádně ohnout a když upadneš, potřebuješ pomoc, aby ses mohla zvednout.
Děti třeba nemáš a jsi vdova...
Myslíš, že půjdeš makat?

On ten život může být taky nechutně složitý :-)

12 Jirča Jirča | Web | 28. července 2016 v 12:08 | Reagovat

Dokonale napsaný a pravdivý. Ale mnoho úředníků bych nelitovala, kolik z nich dělá jakože dělá. Byla jsem u nás na výboře, šla jsem na ekonomický, kde nikdo nebyl. Asi za půl hoďky dorazily všechny prý z porady, ale ten alkoholový odér se skrýt nepodařilo. Pozor, byl úřední den!

13 Jenna Jenna | 28. července 2016 v 13:46 | Reagovat

Máš bohužel pravdu, jen málokdo by se šel doprošovat kdyby to nebylo životně důležité, některé úřednice ti to fakt dávají znát. Zlaté fronty na banány. Nesnáším běhání po úřadech, jsem s to vždy na prášky.

14 Iris Iris | E-mail | Web | 28. července 2016 v 14:00 | Reagovat

Já čekala, jaká to bude fronta a ono sociálka :D  :D

15 Alka-fejetony Alka-fejetony | E-mail | 28. července 2016 v 17:05 | Reagovat

Ó, jak mi tohle je známé. Najmě z potvrzení o studiu na střední či VŠ jsem milovala...
Ještě že děcka už dostudovala, resp. věku studií odrostla.

16 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 28. července 2016 v 21:02 | Reagovat

[12]: No jo, je to jak která :-)
Tady je pár opravdu protivných bab, ale taky jsou tu ženské milé :-)

[13]: Já osobně si myslím, že to zrovna v téhle době není ostuda.
Když jsou dávky vyšší, než platy a když jsou i nájmy vyšší, než platy, pak by se měl stát starat, když tohle dopustil...

[14]: No, fronta všech front :-)
Teď mě tak napadá, že nejdelší fronty jsou na prachy, ať už dávky, nebo dotace :-)

[15]: Ani nevím, jestli se na to dostudování těším a nebo raději ne :-)

17 Elis Elis | Web | 29. července 2016 v 0:11 | Reagovat

Tuhle dobu jsem nezažila, jen o tom slyším v televizi a jinak se vyhýbám frontám na cokoliv, fronty a to čekání nesnáším 8-O

18 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 29. července 2016 v 1:36 | Reagovat

Já jsem TAK RÁDA, že kluci už makají. Moc dobře si pamatuju to ponížení, kdy jsem neměla všechno co má být a milá úřednice mi to dala sežrat. Cítila jsem se pokaždé jako malá zlobivá holka... ;-)

19 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 29. července 2016 v 10:49 | Reagovat

[17]: Fronty nemá rád skoro nikdo :-)
Ale někdy se jim člověk nevyhne.

[18]: Ano, nemám ráda úřednice, co neumí jednat s lidmi a učitele, co nemají rádi děti.
Znám spoustu chytrých a arogantních lidí. Pak je ta chytrost k ničemu...
Jenže oni musí brát ty, co umí s počítačem a ne ty, co umí s lidmi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama