Synku můj...

22. června 2016 v 14:58 |  Téma týdne
... od prvních chvilek se Tě snažím vést.
Na moje první vědomé vedení si asi nevzpomeneš. Vedla jsem Tvojí sladkou držtičku k mé bradavce, abych Ti dala napít mateřského mléka.
Už tenkrát jsem měla vědět, že mé vedení nebude tak úplně jednoduché, protože jsi mě poblil.
Když už jsi byl větší, vodila jsem Tě za ručičku, aby sis při svých prvních krůčcích tu držtičku nenabil, ale Ty jsi chtěl být samostatný a neustále jsi mi zdrhal.
A tak jsme se vedli navzájem.
Ty jsi mě učil, že Ti mám nechat nějakou volnost, já Tebe učila, že maminku máš poslouchat.
Ano, jsem starší, proto není divu, že jsem byla učenlivější.
Já Ti tu volnost dopřávala a Ty jsi neposlouchal.
Sem tam jsem musela sáhnout k drastičtějším opatřením, než je plácnutí přes plínku.
Byly chvilky, kdy byla Tvá poslušnost více, než žádoucí a pak mi nezbylo nic jiného, než si s Tebou hrát.
Pamatuješ, jak jsme hráli na policajta a zloděje?
Vodila jsem Tě připoutaného dětskými pouty a kolemjdoucí mi nadávali, jak špatná matka jsem.
Možná...
Oni neměli Tebe.
A co víc, Tebe to bavilo a mně to pomohlo...
Učila jsem Tě úctě ke starším a chvíli to dokonce klapalo.

A než jsem se stihla pořádně nadechnout, už sis sám připadal starší, než Metuzalém.
Někdy se chováš, že jsi sežral veškerou moudrost světa a vtipnou kaši jako zákusek.
Myslíš si, že Tvoje pravda je absolutní a nezpochybnitelná a že já jsem jen obyčejná, hloupá ženská, co ničemu nerozumí.
Ale já vím...

Vím, že jednou přijdeš na to, že jsou věci, ve kterých má máma pravdu.
Přijdeš na to, že vlastně některé věci jsem Tě učila a Ty jsi na ně zapomněl...

I když to nechceš přiznat, už teď víš, že občas tu pravdu mám.
Třeba když jsem Tě vedla k mytí nádobí.
Kdysi dávno jsi reptal, ale teď víš, že to je dovednost, která se Ti v životě bude hodit.
Úplně stejně, jako třídění a praní prádla.
Taky už ses poučil, že dobře pověšené prádlo nevyžaduje žehlení za každou cenu.

A poctivě přiznávám, že v naší rodině jsi expert na rychlý úklid.
Pravda, po Tvém uklízecím zásahu hledám některé věci třeba měsíc, ale byt vypadá rozhodně uklizeně.

Čas od času se Ti snažím vtlouct do hlavy další a další informace a zoufale doufám, že až přijde jejich čas, vynoří se Ti.
Třeba abys vždy chtěl jen to, na co máš.
Ať už finančně, vědomostně a nebo svojí šikovností.
V tomhle Ti dokonce jdu příkladem.

Nikdy jsme si nepůjčovali prachy na to, abychom si udělali radost.
Nikdy jsme pro naši radost neutratili prachy, které máme na jídlo a nájem, abychom si na tyhle důležité položky museli půjčit.
Bylo by to totiž stejné, jako půjčovat si pro naši radost.
Víš sám, že když Ti teď umřel telefon, počítali jsme do poslední koruny, jaké budou tuto dobu naše výdaje a kolik jsme schopni na Tvůj telefon dát.
Máš veliké štěstí, že máš tu nejúžasnější tetu na světě, která Ti na nový telefon přidala.
Vím, že bys obětoval tábor, abychom ušetřili dva tisíce, ale promiň broučku, deset dnů bez Tebe je úžasný luxus, který si nemíním odepřít, nemluvě o tom, že bys doma prožral víc.

Jdu Ti příkladem i tím, že vím, do čeho se pouštím.
Víš sám, že jsem schopná vymalovat byt, ale do stropu se pouštět nebudu.
Volám si Tě, když chci poradit s něčím na počítači nebo telefonu.
Možná bych to zvládla sama, já vím, ale možná taky ne a pak bych nemusela být schopná napravit vzniklé škody.

Je ještě spousta věcí, které bych Tě chtěla naučit, než odejdeš z domova.

Že ženy se mají chránit.
Že děti jsou radost.
Že úsměv dělá hodně (a zvlášť v Tvém případě).
Že slušnost se vyplatí.
Že půjčky jsou nekonečný kolotoč plný zla.
Že práce není jen o penězích.
Že autem se dá jezdit i pomalu.
Že láska není sex za každou cenu.
Že sprostá slova a křik ničemu nepomůžou (však se na sebe podívej, uvidíš, že mám pravdu).
Že ségry jsou to nejcennější, co máš.
Že maso nemusíš jíst každý den.
Že ...

Je toho příliš mnoho a na spoustu těch věcí jednou přijdeš sám.
Třeba na to, že máma je ta, co to s Tebou myslí dobře i ve chvíli, kdy Ti nadává nebo něco zakazuje.

Ale nikdo, dokonce ani máma ne, Ti nemůže k životu přibalit i návod, jak žít.
Můžu Tě pouze vést, do doby, než Tě povedou různé pády a překážky...
A pak Ti, snad, budu moct pomoct znovu na nohy.
Někdy Ti podám pomocnou ruku, jindy Tě z té země vykopu.
Někdy Ti poradím a někdy Tě seřvu.
Někdy Tě polituju a někdy se Ti budu smát...

Možná Ti nedám návod, ale to nejdůležitější jsem Ti dala.
Dala jsem Ti život a lásku...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Alka-fejetony Alka-fejetony | E-mail | 22. června 2016 v 15:34 | Reagovat

Moc hezké a pro synka inspirativní - teda až dozraje. Držím palce.

2 Joanna Joanna | E-mail | Web | 22. června 2016 v 17:20 | Reagovat

Jé... to je moc hezky napsáno. Jsem ráda že jsi na článek narazila :-)  :-)

3 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 22. června 2016 v 18:13 | Reagovat

Maso se nemusí jíst každý den, ale když se jí, tak je život tak nějak hezčí!:)

4 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 22. června 2016 v 18:46 | Reagovat

[1]: Jestli dozraje :-)

[2]: Díky :-)

[3]: Když já mu ten život děsně ráda dělám tak nějak míň hezký :-)

5 sarushef sarushef | Web | 22. června 2016 v 19:17 | Reagovat

To je milý! :)

6 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 22. června 2016 v 19:20 | Reagovat

Ach Baru, tak hezky napsáno... Úvod mě nejprve rozesmál (jak tě synek poblil), ale z dalšího obsahu jsem spíš na měkko...
Díky.

7 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 22. června 2016 v 19:43 | Reagovat

[5]: Možná trošku milý a možná trošku zoufalý :-)

[6]: Tak nějak to měl být rozesmívací článek a tak nějak mi to zase nevyšlo...
Ach jo, celý blog měl být úsměvný a ono se to vždycky takhle zvrhne...

8 Báša Báša | E-mail | 22. června 2016 v 20:33 | Reagovat

Ženy se mají chránit... před nicneděláním.
Děti jso radost... jak čí.
Slušnost se vyplatí... tomu, na koho jste slušní.
Práce není jen o penězích... jasně, je ještě o penězích. A nesmíme zapomenout na peníze.
Autem se dá jezdit i pomalu... nejlépe na dálnici, v levém pruhu. Všichni Vás budou milovat.
Láska není jen o sexu... připomeňte mi prosím: co je to ta... láska?

9 lennyspis lennyspis | E-mail | Web | 22. června 2016 v 22:35 | Reagovat

Až si to jednou přečte... :)

10 Jenna Jenna | 23. června 2016 v 5:19 | Reagovat

Moc hezky napsané, tak pravdivé, je vidět jak moc ho máš ráda.

11 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 23. června 2016 v 8:29 | Reagovat

[8]: Kde já tohle už jenom...
Jo, už vím, od synka...
Ach, ta podoba :-)

[9]: Mám takový pocit, že si to přečetl, protože dnes ráno odcházel a přišel mi dát pusu, což u sedmnáctiletého puberťáka není zrovna obvyklé :-)

[10]: Je problémový, ale můj. Mám ho moc ráda :-)

12 Kitty Kitty | E-mail | Web | 23. června 2016 v 8:44 | Reagovat

Toto vyznání nemá chybu. Moc ráda si tvé "povídání pro sebe" čtu a leze mi do hlavy samo.
Kdyby mi tak v mládí někdo psal a já to mohla číst. Ledacos by bylo jinak. Ale jsem ráda, že jsi to napsala a syn to může číst. A později ocenit :-)

13 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 23. června 2016 v 19:50 | Reagovat

moc hezký napsané...

naši jsou ze mě taky někdy na nervy hlavně proto že si dělám věci po svém, jsem tvrdohlavá a nenechám si poradit...a já vím že to myslí dobře ale..

14 Kosma Kosma | Web | 23. června 2016 v 20:33 | Reagovat

Hezké, Baru. Já se snažím děti učit, že maso je vzácnost, že to není všední jídlo, ale mám holky! :-)
Jinak miluju příspěvky pana Báši! :-)

15 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 23. června 2016 v 23:07 | Reagovat

[12]: Kdyby nám v mládí někdo takhle psal, stejně bychom se nad tím moc nepozastavovaly :-) Tenkrát rozhodně ne :-)

[13]: I naši chtějí jen to nejlepší pro svoje děti, jen my už jsme velcí :-) Víme, že nic nemyslí zle, ale každý si musí udělat svoje chyby. Z cizích se člověk jen tak nepoučí :-)

[14]: Copak moje holky, taky se bez masa obejdou, ale synek je šelma :-)
Jo a já ty příspěvky taky miluju :-)

16 Elis Elis | Web | 26. června 2016 v 0:17 | Reagovat

Dobré rady pro synka, ale nic se nemá přehánět, musí být ostražitý a rozlišovat, znám holky co by z něj udělaly dva do školky.

17 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 26. června 2016 v 0:27 | Reagovat

[16]: Však by na takovou potřeboval narazit, aby se v životě trošku poučil...

18 ruzena ruzena | E-mail | Web | 26. června 2016 v 20:31 | Reagovat

Moc hezky napsané - mám dva, vím o čem je řeč. :-D I když, upřímně řečeno, nemůžu si stěžovat, asi i proto že už jsou dospěláci :-D  :-)

19 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 26. června 2016 v 21:14 | Reagovat

[18]: Děkuji :-)
Taky se těším, až mi doroste do opravdové dospělosti :-)

20 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 27. června 2016 v 15:22 | Reagovat

Nádherný článek, který je právem ve výběru. :-)

21 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 27. června 2016 v 17:37 | Reagovat

[20]: Jůůů, on je ve výběru?
Tak to se musím podívat :-)
Děkuji za pochvalu i za info :-)

22 Cecílie Cecílie | Web | 27. června 2016 v 20:30 | Reagovat

Tenhle článek mě hodně dostal, mám dva syny a je toho tolik, co bych je chtěla naučit. Jen to neumím tak pěkně sepsat.

23 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 27. června 2016 v 22:32 | Reagovat

[22]: No, tak já to umím sepsat a s tím učením je to horší :-)
Tak co je lepší? :-)

24 duchodkaevka duchodkaevka | 29. června 2016 v 14:43 | Reagovat

Baruško moc krásně napsané, ráda si k tobě chodím počíst. Tentokrát mně až slzička ukápla. Moje dcera až v dospělosti uznala, že to máma myslí dobře, že ta "buzerace" není pro moje potěšení, ale pro její dobro. Paradoxně se synem bylo dospívání nějak jednodušší :-)

25 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 29. června 2016 v 16:34 | Reagovat

[24]: Ale neeee, původně to měl být článek pro zasmání, ale když ono se mi to nějak zvrtlo... :-)
Taky jsem poznala až dospělá, že některé věci maminky nařizují a zakazují právem :-)
I když já se až tak nebouřila, jen teď mamku mnohem víc chápu...

26 Nem Nem | 4. srpna 2016 v 10:57 | Reagovat

Moc pěkné, vyjadřovat se prostě umíš. Nečteš ty náhodou hodně? ;-)
Jen s jednou věcí moc nesouhlasím. Víme většinou, na co máme finančně. Ale na co má člověk šikovností, vědomostmi, výdrží, vůlí - na to přijde, až když to zkusí. Jinak by se moc držel při zdi..

27 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 4. srpna 2016 v 11:12 | Reagovat

[26]: Nem, poslední dobou už skoro nečtu :-(
A máš samozřejmě pravdu :-)
Jen zrovna synek si občas stanovuje takové cíle, které jsou fakt nedosažitelné, jen on to nevidí :-)
A nebo nejsou nedosažitelné, ale nemožné, jako třeba to, že si chce pořídit pejska k nám domů a vychovat z něj zlou příšeru.
No a na to vážně nemá :-)
Protože do toho mám ještě co mluvit :-)

28 Nem Nem | 4. srpna 2016 v 20:38 | Reagovat

Dobrý. :-) Ale sny jsou od toho, aby se plnily :-)A vychovat ze psa příšeru neni nemožné, jen maminka mu asi nemožná připadá, když to ne a ne pochopit O_O

29 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 5. srpna 2016 v 11:47 | Reagovat

[28]: Maminka je děsně nemožná :-) Ale tohle jeho přání je vážně nemožný, protože já nedovolím, aby si pořídil psa, který pak bude ohrožovat celou rodinu :-)
Jo, vychovat ten pes takhle jde a já se bojím, že si to nerozmyslí, ale už to nebude tady u nás :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama