Už věřím

15. května 2016 v 20:04 |  Téma týdne
Věříte na anděly?
Já už jo.
Dneska nade mnou stáli všichni strážní andělé, všichni andělé nápovědáři a všichni andělé vnuknutí. Tedy, nade mnou a nad mým drahým.
My totiž jeli na výlet.
Ale ne ledajaký výlet.
My jeli do Prahy.
Já vím, pro spoustu lidí to není nic zvláštního, ale já a můj drahý jsme tedy skvělá dvojka na výlety.
Oba souhlasíme s tím, že zabloudit může každý, ale důležitější je se neztratit.
Ono do Prahy, žádný problém, skoro, ale na druhou stranu Prahy?
My jsme sice z velkoměsta, ale rovnat se s Prahou?
A navíc, my máme naše město prošlapané, proježděné MHD a koneckonců projeté i s přáteli, takže když jsme začali jezdit my (můj drahý, já ani náhodou), nebyl to vlastně vůbec žádný problém.
Ale frkněte nás do Prahy, kde to neznáme, frkněte nás na silnici, která je širší, než tři naše, frkněte nás do spousty jízdních, odbočovacích a připojovacích pruhů a budem v p....ytli.
A světe div se, zabloudili jsme cestou jen asi čtyřikrát, než jsme dojeli do Prahy. My si totiž dálniční známku rozhodně kupovat nebudem, že? :-) Pro jednu cestu...
Ale ta Praha...
Krom všech andělů nás zachránil i můj táta.
Je úžasný.
Dostali jsme se kamsi a byli jsme zase v p...ytli.
Tak jsem žhavila telefon...
Táto, tuhle je tohle a támhle takový barák...
A táta jen zamručel a řekl, ať jedem rovně.
A pak jen sem tam řekl, že máme tuhle odbočit a támhle koukat a tadydle odbočit a kde jsou koleje...
Fakt nepochopím, jak mohl okamžitě vědět, kde jsme. Ještě se vyptal na přesnou adresu cíle a pak nás navedl úplně nejblíž.
Fakt úžasný.
Takže ještě jednou: Díky táto.
No a v cíli, světe div se, jsme našli dalšího anděla.
Počítačového.
Úžasného.
Věděli jste, že jsou i vousatí andělé?
Tenhle anděl mi vytvořil počítač.
Na moje poměry fakt super počítač.
(No, ještě píšu na starém, ale podle všeho už naposled.)
Kruci, já tak neumím přijímat dárky...
Zvlášť, když to nemůžu nijak oplatit.
Ale přijmout odněkud dobro a někam jinam zas jiné dobro dát, to zvládnu :-)
Hodně jsem se toho bála, ale bylo to skvělé odpoledne a já poznala dalšího skvělého člověka.
Takže vousatý anděli, děkuji :-)
A pak nás čekala zase ta Praha... Cesta domů.
Tentokrát už jsme měli dost dobrodružství a tak jsme se spolehli na navigaci.
A věřili jsme.
Kdyby můj drahý nekoukal na cestu a já nehledala správně rozkvetlé šeříky, mohli jsme i zavřít ty oči :-)

Ale lidi, to Vám musím říct, navigace je super, ale už to není taková sranda.
My si to první bloudění náramně užili :-)
Možná právě díky těm andělům.
Věřím, že nás opatrovali :-)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 zmarsalkova zmarsalkova | Web | 15. května 2016 v 20:20 | Reagovat

Pokud si bloudění užíváte, tak není o čem se bavit. Když ale bloudí autem naši... ježíš, to je řevu :D

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 15. května 2016 v 21:07 | Reagovat

Pražákům, těm je tu hej, ti v Praze nezablouděj...

3 Báša Báša | E-mail | 15. května 2016 v 21:18 | Reagovat

Vy říkáte tý Vaší oplocený subkultuře velkoměsto?! Fakt?!

4 Kitty Kitty | E-mail | Web | 15. května 2016 v 21:35 | Reagovat

Já bych jela (teda my lonťáci) hned podle navigace. Nebo bych využila rodilého Pražáka, aby přisedl a vedl nás. A s navigací zpátky - jediná volba. Jak vám rozumím ;-)

5 Baruschka Baruschka | 15. května 2016 v 22:33 | Reagovat

[1]: No, přiznávám, že chvilkama jsem se trošku vztekala, to zas jo, ale v součtu to bylo rozhodně víc legrace :-)

[2]: Ono taky jak kteří :-)

[3]: Má to nad sto tisíc hlav? Má. Tak je to velkoměsto :-)

[4]: No, kdybychom nespěchali, tak bych si tu cestu užila víc, ale on ten den nějak utekl...
S tou navigací je to rozhodně jednodušší, pohodlnější a podobně, ale vzhledem k tomu, že jsem celou dobu čuměla do telefonu, mám z cesty prd.
Jediná chvíle, kdy jsem do telefonu nekoukala, to bylo v tunelu, ale co tak člověk z tunelu uvidí, že?

6 signoraa signoraa | Web | 15. května 2016 v 23:53 | Reagovat

Ani nevíš, jak ti rozumím.
Máme kamaráda v Hradci Králové, což určitě není vesnice a když k nám jede, čeká někdo z nás na opačném konci Prahy, aby ho dovedl až sem. Při poslední návštěvě se nám moc nehodilo jet s ním do Počernic a pak se MHD vracet zpátky, nota bene, když se to dá od nás objet po okruhu. Dostal školení a nerad, že jede sám, vyrazil. Pak radostně telefonoval a oznámil mi: "Ty voe, já to dokázal. :-D

7 Alka-fejetony Alka-fejetony | E-mail | 16. května 2016 v 10:09 | Reagovat

[2]:Nóó, nevím jak dnes, ale moje pražská teta se vždycky někam podívala, až když do Prahy přijela moje máti a chtěla něco vidět...To se pak teta ze Žižkova dostala i "do města". A v pohodě bloudila, páč neznala... ;-) :-)

8 pavel pavel | Web | 16. května 2016 v 17:16 | Reagovat

To dobro můžeš předat někomu jinému... tak to prostě chodí... :-)

9 Kosma Kosma | Web | 17. května 2016 v 0:03 | Reagovat

Ja se teda taky podivila nad tim velkomestem - my mame skoro 400 tisic hlav a velkomestem bych to nenazvala! ;-) O bloudeni a zazitcich s muzem v aute bych mohla psat samostatny blig! ;-)

10 Cholerik Cholerik | Web | 18. května 2016 v 0:10 | Reagovat

:-DDD
Odpovidam definici a navic mam i mec.

Dela to ze mne technicky ArchAndela ? :-D

11 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 19. května 2016 v 23:39 | Reagovat

[6]: No, my to taky brali trochu jako zázrak :-)

[8]: To jo, to já ráda :-)

[9]: Kdepak, je to rozhodně velkoměsto :-) Minimálně podle původních měřítek :-)

[10]: To teda nene :-) Nejen, že od Vás nemám počítač, ale navíc mi tuhle středu nic neprovětralo bránici :-)

12 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 20. května 2016 v 20:26 | Reagovat

[3]:

[9]: Tak tedy pro šťourálky jsem se na to podívala :-)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velkoměsto

Tak a co mi k tomu povíte teď? :-)
Jo, jasně, je spousta větších měst, ale tuhle definici (100 000 a více obyvatel = velkoměsto) jsem se na základce učila já a teď i moje děti :-)
Proti některým jiným jsme trpaslíci, ale definici to pořád odpovídá :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama