Změna názoru

6. dubna 2016 v 17:20 |  Téma týdne
Ach jo, zase jsem řvala na svý dítko.
A co je horší, zítra budu řvát zas, podle všeho.
Možná na to druhé a nebo na to třetí.
Není vyhnutí.
Jsme rozdílná generace a máme na spoustu věcí rozdílné názory.
Vlastně, názory možná ani ne, jen rozdílný pohled.

Obávám se, že v jejich věku jsem ten pohled měla stejný, jako oni.
Nechápala jsem, proč nemůžu zůstat venku večer do devíti, když ostatní děti můžou.
Nechápala jsem, proč musím jít ze školy rovnou domů, převléknout se, udělat úkoly a pak teprve ven.
Slibovala jsem, že nebudu moje děti nutit dělat domácí práce, jako je mytí nádobí, utírání prachu, luxování a praní ponožek.
No, tak moje děti nemusí prát ty ponožky...
Ale to ostatní?
Musí.
Jistěže musí. Jak jinak bych je asi připravila na život?
A samozřejmě musí být včas doma a když přijdou ze školy, musí se převléct...
A remcají.
Tuhle říkala slečinka, že až ona bude matka (Kde já to jen slyšela?), tak její děti nebudou muset dělat domácí práce...
A já se jen tak bokem zeptala, kdo to teda u nich doma bude dělat, když jí jedno nádobí po obědě trvá tři dny...
Tak fajn, moje děti už ví, že jejich děti budou doma makat.

Ale pořád jim uniká smysl včasných příchodů...
Když byli menší, asi jako je teď princeznička, tak nechápali, proč musí být v osm večer v posteli. Třeba s knížkou, copak o to, ale vykoupaní, vyčůraní, napití a v posteli.
Teď v pubertě se tedy ptají, proč nemohou být o víkendech venku déle, než do devíti.

Jo, já vím... Nebyla jsem jiná, fakt ne.
Jenže k tomuhle si člověk musí dojít, musí si strach o dítě prožít na vlastní kůži.
A musí si prožít hlavní televizní program se smradama, co se o něco hádají...
Proč v osm v posteli? Protože maminka se chce aspoň večer na tu televizi kouknout v klidu. No a nebo přečíst knížku a nebo prostě mít aspoň chviličku jenom pro sebe...
Proč do devíti doma? Protože maminka vážně nemíní běhat v jedenáct po sídlišti a nahánět puberťáka.
Já vím, jsme v době mobilních telefonů, ale větší kontrola neznamená zákonitě menší strach o dítě.
Taky žijem v době, kdy o nebezpečí víme, mrká na nás z novin, zpráv i internetu...
A ty děti jsou v tom dospívání taky nějak rychlejší.

Některé mámy svoje děti znají.
A fakt ne všechny mámy.

Já o svých vím, že nejsou andílci.
Za princezničkou musím chodit, protože je roztržitá, tuhle zapomene penál, támhle slabikář a sem tam odchází do školy bez aktovky. A stejné to je i ve volném čase.
Není to tak dávno, co se zapomněla převléknout z pyžámka.
A minule šla ven v bačkorách. Hadrových.
Slečinka je flink. Jak nemusí, tak nedělá.
Jo, je skvělá, co se týká štípání dříví.
Kluci by se od ní mohli učit a se sekerou mává jak zkušený dřevorubec, ale to nádobí...
A synek? Pomalu škoda mluvit.
Smrádek je to, rasistický, netolerantní, sobecký a tak vůbec.

A já je mám odměňovat nějakými výhodami?

Pozítří jde synek na koncert, lístek dostal, já jsem v tom nevinně.
Nejraděj bych ho nepustila, ale přeci jen, je mu sedmnáct a já ho nemůžu držet doma pořád.
A tak trošku doufám, že až se tam s někým serve (a pevně věřím, že k tomu dojde, on se na to vysloveně těší), tak dostane namláceno jen tolik, aby se z toho poučil.
Já budu sedět v obýváku, popřípadě v kuchyni, v sobě prášek na nervy (nevezmu si ho dřív, než v deset) a budu netrpělivě sledovat hodiny a poslouchat každé zašustnutí, každý krok a každé bouchnutí dveří, jestli už se náhodou nevrací.
Velice vtipně budu čekat od desíti večer, i když mi je jasné, že dřív, jak v jednu ráno nedorazí...

A to je úděl maminek.
Cokoliv my dovolíme našim dětem, dovolíme na úkor vlastních nervů.

Takže milé děti, milí puberťáčci, milí mladí dospělí, vězte, že pokud rodiče něco zakazují, dělají to proto, že chtějí přežít.
To je náš pud sebezáchovy.
Pokud se nám budete někde courat, my se z toho zcvoknem.
A až se zcvoknem, zavřou nás do blázince, kde budem cvokatět dál, neboť Vy budete bez dozoru.
A budem cvokatět minimálně do doby, než si pořídíte vlastní děti a než nás pochopíte.
Tak se na nás, prosím, aspoň nezlobte.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 6. dubna 2016 v 18:14 | Reagovat

Baruško, máš pravdu. To čekání na dětičky bylo fakt o nervy. Ten strach, aby se něco nestalo. Bohužel strach mám pořád, přestože jsou to už dávno a dávno dospěláci, každý si bydlí ve svém bytě a žijí svůj život. Ale pořád jsou to naše děti ☺

2 Chudobka1970 Chudobka1970 | Web | 6. dubna 2016 v 18:41 | Reagovat

Když si vzpomenu na toho staršího a jeho pozdní příchody...To bylo hádek, křiku a slziček...

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 6. dubna 2016 v 19:00 | Reagovat

[1]: I moje maminka se strachuje, ale díky tomu, že jsem sama matka, tak nějak víc se chápeme a já už jí to rozhodně nezazlívám :-)

[2]: Na to, jak je každé dítko jiné, jsou ty starosti až příliš stejné, že?
A bude to tak asi na vždy :-)

4 Kitty Kitty | E-mail | Web | 6. dubna 2016 v 20:32 | Reagovat

Bingo. Jasně, trefně! ;-)

5 zmarsalkova zmarsalkova | Web | 6. dubna 2016 v 21:48 | Reagovat

Já jsem dobrovolně v sedm byla umytá, devět už chrápala- jak na základce, tak na gymplu. Na diskotéce jsem byla v tomto věku asi všehovšudy třikrát? Tak třeba budou děti po mně, protože já s tátou policajtem a babičkou katastrofkou pomalu nechci pouštět ani muže večer do posilovny.

6 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 6. dubna 2016 v 22:19 | Reagovat

[4]: :-)

[5]: Tak slečinka je v tomhle taky celkem vzorná, já byla taky, ale jak tak čtu ty blogy a nebo příspěvky na fb, tak kolikrát děsně žasnu...
A ono i děti mých kamarádek...
Když se kamarádce courala desetiletá slečna ještě v jedenáct večer ze školy...

7 Báša Báša | E-mail | 6. dubna 2016 v 23:20 | Reagovat

Některý rodiče jsou fakt... divný. Teď nemluvim vo Báře, ta je divná i bez rodičovství, ale myslim takový upjatý. Příkladně moje máti, dej jí Pán lehké spočinutí, se vyjadřovala někdy vyloženě nevlídně.
Například, když mi bylo krásných 15 a půl, přivedl jsem si návštěvu a povídám: "ahoj mami, tohle je Zuzka, vona tu dneska přespí". Prej kde? "No, u mne, rozložim svojí postel." Chvíli jsem si vopravdu myslel, že jí to snad i nějak zarazilo, nebo co. A ten nevlídnej pohled... Nepochopim.
Vona sice nevěděla, že když mi bylo čtrnáct a něco, tak mne v Bulharsku vojela devatenáctiletá holka ale i kdyby věděla...

8 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 6. dubna 2016 v 23:32 | Reagovat

[7]: Takové už jsme my, maminky :-)

9 signoraa signoraa | Web | 7. dubna 2016 v 23:22 | Reagovat

Přirovnala bych to ke koloběhu vody v přírodě - tohle se stále opakuje jen s malými obměnami.
Nechápala jsem rodičovské příkazy, abych byla v tu a tu hodinu doma, abych udělala to či ono.
Pochopila jsem až v době, kdy jsem měla dva pubert'áky.
Dcera končila školu v 8. třídě a ve škole, kde jsem pracovala jako hospodářka, dělali nějakou rozlučku. Prosila, slibovala a já jí dovolila to, že může výjimečně přijít domů až v devět. Nepřišla! Muž je flegmatik, uklidňoval mě, leč marně. V jedenáct večer jsem už hysterická strachy v růžové noční košili sedla s mužem do auta a jeli jsme ke škole. Dcera byla už na cestě k domovu, rozevlátá a doprovázená několika spolužáky. Vyletěla jsem z auta a vlepila jí facku. V ten moment se dostavila úleva a radost, že je v pořádku.
Až smích dalších pubert'áků mě probral a já si uvědomila tu prekérnost situace a svou noční košili. Byla jsem št'astná, že už se s nimi nebudu muset potkávat ve škole. Cestou k autu mi tekly slzy, ne kvůli té košili, ale došlo mi, že jsem tu holku před spolužáky ponížila.
Z pubert'áků jsou dva dospělí. kteří vychovávají své děti. A já mám o ně pořád strach. Jsem divná? Myslím si, že ne, takhle to mají nastavené všechny mámy bez ohledu na věk dětí.

10 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 7. dubna 2016 v 23:28 | Reagovat

[9]: Jo, každý si to musí prožít, aby chápal :-)

11 co-s-tim co-s-tim | Web | 9. dubna 2016 v 20:22 | Reagovat

Hezky vtipně napsáno. Pomohlo mi to chápat moji mámu. Vím, že jako mámy to máte těžké, ale pořád mám v sobě i kousek toho puberťáka, takže vím, jaké to je, když člověk nemůže totéž, co ostatní. :-)

12 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 9. dubna 2016 v 22:54 | Reagovat

[11]: Však Ty jsi taky o dost moudřejší, než běžní lidé ve Tvém věku :-)

13 Whirpy Whirpy | E-mail | Web | 10. dubna 2016 v 19:28 | Reagovat

To se mi moc líbí, přečíst si pro změnu, jak to vidí rodič. A úplně souhlasím, proč by nám mělo být všechno dovoleno?
Nicméně úplně nejvíc mě pobavil popis tvých dětí, ten byl úžasný! :D
U nás s tímhle problémem doma naštěstí problém moc není, protože já jsem zase líná kvůli akci na kterou by mě třeba chtěla dostat kámoška a která mě ani nezajímá jít za mamkou a hádat se s ní, aby mě pustila na noc někam ven. Akorát se tam všichni údajně vždycky ožerou a další věc je, že já nepiju, nepřišla jsem tomu zatím nijak na chuť a kvůli averzi, k které mám důvod a kterou v sobě chovám to ani nemám v plánu.
Takže kdybych šla na nějakou takovou noční akcičku nebo koncertíček tak bych tak stejně byl za outsidera, protože bych prostě nepila. :D
A pokud někdy začnu vymetat snad za střízliva nějaké noční akce nebo koncerty, tak to už mamka možná nebude ani vědět a tak alespoň ušetří za prášky na nervy. :D

14 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 10. dubna 2016 v 20:15 | Reagovat

[13]: Tak to se Ti asi bude líbit i můj pohled na pubertu, tady: http://baruschkasf.blog.cz/1505/puberta

No, já byla asi jako Ty, nějak mě to nelákalo a na diskotéku jsem šla párkrát a to jen proto, aby holky neříkaly, že jsem divná a nebo že je divná moje máma. Ovšem nutno podotknout, že na diskotéky jsem chodila jako osoba výdělečně činná, páč jsem končila osmičkou a učňák byl jen tříletý a já tak pracovala už v sedmnácti :-)

15 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 12. dubna 2016 v 11:45 | Reagovat

Přijde mi dnešní doba taková krutější... Budu se bát ukrutně, až děvenky budou větší... Mně stačila i ta doba, kdy byla Outěžka ve školce!! Vím, jak je paličatá, jak si nedá říct... Měla jsem strach, aby se něco nestalo v té době, kdy je pod dohledem paní učitelek, protože pochybuji, že se dají všechny děti uhlídat... A ta naše potvora...

16 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 12. dubna 2016 v 12:36 | Reagovat

[15]: Jen neboj, ona má víc rozumu a víc pudu sebezáchovy, než myslíš :-) To jen nám, maminkám, se ukazují zranitelné. A oni vlastně kluci taky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama