Roky v číslech

8. dubna 2016 v 11:16 |  Téma týdne
Jsem optimista.
Můj synek tak trošku nadneseně říká, že jsem až zasraný optimista.
A koneckonců, asi má pravdu.

Já pevně věřím, že všechno dobře dopadne, protože to tak má prostě dopadnout a pokud nemá, tak to dobře dopadne už proto, že to chci.

Dneškem mi skončilo období budoucnosti a já zas nějakou dobu nebudu u svého věku přidávat slovíčka skoro, takřka, téměř...

A hlavně mi skončilo období šťastné trojky.
Co to je?

To takhle přišla kamarádka, že je jí třicet a že se najednou cítí strašně stará.
Je zvláštní, jak některá čísla tvoří mezníky našeho života, že?
Tehdá jsem kamarádce vysvětlila, že co mám asi říkat já, když jsem o devět let starší a že si tedy stará nepřipadám. Naopak.
Popravdě, nemůžu říct, že bych věřila na numerologii, ale na verzi, kterou jsem si upravila, věřím skálopevně.
Takže jsem kamarádce vysvětlila, že jí začíná to nejšťastnější období v životě ženy, období trojkové a trojka je, jak známo, šťastné číslo.

Když to vezmu postupně, tak první desetiletí našeho života není nic moc. Je to dětství a kolik si z něj pamatujem?

Druhé desetiletí už začíná jedničkou. A jednička je, jak známo, šťastná. Ať jsme si ten věk prožili jakkoliv, období náctiletosti ještě bylo takové krásně bezstarostné. Ovšem na to přijdem až časem.

A pak nám začíná dvacítka. Dvojka značí pár a my se v tomto věku tak nějak párově hledáme. Ovšem já dvojku vidím jako majestátní labuť a ženy s dvacítkou jako královny. Ať chcem a nebo ne, povětšinou je žena v tomto věku nejkrásnější.

No a pak se plynule přenesem do období, o kterém chci vlastně psát.

Třicítka u ženy...
Je to snad nešťastný věk?
Kdepak, je to věk, kdy ta ženská konečně ví, co chce.

Já jsem si svou trojkovou desetiletku užila skvěle.
Těsně před třicítkou jsem začínala nové soužití s novým partnerem a ve třiceti už jsme byli sladěni a vyřešili jsme všechny možné konflikty, jako scházení s bývalými a noční tahy.
Ve třatřiceti jsem měla v náručí sladké miminko, které přesně odpovídalo všem možným tabulkám a leckde je i předbíhalo.
Celé trojkové období jsem se vznášela na obláčku nádherného vztahu.
V nejtrojkovějším roce, to jest v devětatřiceti (No ve kterém čísle lidského věku se najde víc trojek, než v čísle 39? První trojka a pak tři trojky z devítky. A když na tom budu trvat a sečtu trojku s devítkou, vyjde mi číslo 12 a stejným postupem dojdu k další trojce.) jsem logicky musela být nejšťastnější, ne?
A svým způsobem jsem byla. Našla jsem totiž sama sebe, tady na blogu.
Svůj devětatřicítkový rok jsem krásně a šťastně problogovala.

Teď mě čeká období čtyřkové a když tak na tu čtyřku koukám, je možná trošku nejistá na své jedné nožičce, ale vždycky to nějak vybalancuje.
Ze všeho vyjde hrdá a vzpřímená.
Je rovná a čistá. A krásná.
A je silná. Hranatá.
No, takže už vím, jaké desetiletí mě čeká.
Desetiletí, ze kterého zase vyjdu vítězně :-)

Celkem jednoznačně.
Začne to tím, že mi první dítě, slečinka, vyletí z hnízda. Zatím na zkoušku, jen na školní dny, protože půjde na internát.
A synek, ten začne pracovat, zatím jen v rámci praxe navíc, ale už s vlastním výdělkem. Tak nějak "na zvykačku", než skončí školu a do pracovního procesu se zapojí naplno.
A pak vyletí z hnízda taky.
Princeznička se konečně pořádně osamostatní a určitě trochu zmoudří.
A pak snad konečně i já budu moct jít do fabriky na dvanáctky, protože jiná práce mi asi není souzena.
Ale kdo ví.
Já ne a stejně se těším.
Těším se, co krásného mi život zase přinese.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Fredy Fredy | Web | 8. dubna 2016 v 11:55 | Reagovat

to je super, že jsi optimista. barvíme svět růžovýma barvama... :-)

2 Báša Báša | E-mail | 8. dubna 2016 v 12:14 | Reagovat

Mno... Znáte ten konec toho židovskýho vtipu? "Na ja, Kohn, ale vo deset let pozdějc voni budou šedesátiletej jůra a teď mi vovřeně řeknou, co proboha budou dělat se čtyřicetiletou bábou?"

A tak mne napadá: nechcete se v takto pokročilém věku nechat na státní náklady utra... pardon, reyklovat?

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 12:45 | Reagovat

[1]: No, já to občas šmrcnu i zelenou a oranžovou :-)

[2]: Kdepak recyklovat, ten můj má do čtyřicítky ještě kus, tak mi ještě stačí :-) Až nebude stíhat, pak o tom popřemýšlím :-)

4 Kitty Kitty | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 16:35 | Reagovat

Jsi fakt prímově optimistická. A bloguješ už taky dlouho. Jsi můj člověk. Budu se od tebe optimismu učit :-)

5 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 16:59 | Reagovat

[4]: Kitty díky, ale víš sama, mnohem snadněji se to píše, než prožívá :-)
Třeba včera jsem byla neskutečně protivná, jako bych si tu protivnost vynahrazovala za celých deset trojkových let :-)

6 Kitty Kitty | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 17:03 | Reagovat

[5]: Možná to tak bylo, ale - už jsi ve čtyřkových a trojkový jsou pasé. To bylo. Proč si nezanadávat, nezaprudit, dokud můžeš, ne? ;-)

7 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 17:12 | Reagovat

[6]: Pravda :-) Do čtyřkového jsem dnes vykročila skvěle :-)
Slabší migrénou, spálenou cibulkou a podivnou vyrážkou na ksichtě, ale co, to už je prostě jen projev normálního stárnutí :-)
Náladu mám naštěstí dobrou :-)

8 Kitty Kitty | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 17:18 | Reagovat

[7]: Čtyřcítka je krásný věk, těš se. Hodně chceš a hodně můžeš ;-)

9 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 17:35 | Reagovat

[8]: Však těším :-) Ono stejně nemá cenu litovat toho, co už se nevrátí :-)

10 Kitty Kitty | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 18:01 | Reagovat

[9]: Moudré. K tomu poznání jsem dospěla až ve stáří. Teď spíš koukám dopředu ;-)

11 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 18:08 | Reagovat

[10]: Kitty, jaké stáří? :-)
Věk je jen číslo a jak vidíš, tak povětšinou šťastné :-)

12 zmarsalkova zmarsalkova | Web | 8. dubna 2016 v 19:04 | Reagovat

Mimořádně povedené psaníčko :-) Vidíme to stejně! Každý věk má něco do sebe. Uděláme něco s tím, kolik nám je? Ne. Tak proč si s tím dělat hlavu. Jak jsem psala, já se těším i na ten důchod :-D

13 pavel pavel | Web | 8. dubna 2016 v 19:13 | Reagovat

Je to tak, těšit se na každý den co nám přinese. :)

14 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 19:26 | Reagovat

[12]: Jo, tak důchod... No, ten mi asi neklapne, nebudu mít dost odpracováno, ale co, nějak bylo, nějak bude :-)

[13]: A prožít ho naplno, že? :-)

15 signoraa signoraa | Web | 8. dubna 2016 v 21:21 | Reagovat

A co mám říkat já, u které už nějaký čas probíhá na začátku šestka? :-D
Na numerologii moc nedám, ale přeci jen - občas se vyskytnou zvláštní náhody.
Můj muž je narozen 13.11.
Syn se narodil 11.8. - rozdíl bez dvou dnů tři měsíce.
Já přišla na svět 23.7.
a dcera 21.4. - stejný rozdíl bez dvou dnů tři měsíce. :-D
Občas na nějaká čísla věřím. :-D

16 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 8. dubna 2016 v 22:16 | Reagovat

čtyřka čili židlička.
i na dvou židlích se dá seděti.

17 Hëllena Hëllena | Web | 8. dubna 2016 v 22:19 | Reagovat

První desetiletí našeho života je super, a je velká škoda, že si to dokážeme uvědomit až s velkým odstupem času..

18 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 8. dubna 2016 v 23:57 | Reagovat

[15]: Šestka je krásně kulaťoučká a taková pohodová :-)

[16]: Tak na dvě se tedy těším :-)

[17]: No já si toho moc nepamatuju :-) Alespoň nic výrazného a zásadního :-)

19 Kitty Kitty | E-mail | Web | 9. dubna 2016 v 8:20 | Reagovat

[11]: Osobně mám problém se vtělit do věkovitého těla s myslí puberťačky... ;-)

20 Alka-fejetony Alka-fejetony | E-mail | 9. dubna 2016 v 8:25 | Reagovat

[17]:Souhlasím, mé dětství taky bylo suprový, byť si z něho až tak moc nepamatuju.

[14]: Já jsem taky optimistka, na rozdíl od Vás sarkastická, ale nebojte - s Vaším přístupem i důchod bude fajn.

[13]: Takhle vyhlížím pošťačku - Nesete mi tu složenku na nedoplatek plynu? :-)

21 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 9. dubna 2016 v 12:21 | Reagovat

[19]: No, to je asi největší problém, že to pitomý tělo ty čísla vnímá...
Ale když nezahořknem... :-)

[20]: Taky bývám sarkastická :-) Někdy až moc :-)

22 Kosma Kosma | Web | 9. dubna 2016 v 17:52 | Reagovat

A neuvažovala jsi o tom, že bys využila čas doma a nějakou tu kvalifikaci si doplnila? Pro registrované na pracáku bývají nějaké ty rekvalifikační kurzy dokonce zdarma! V dnešní době nejsi na učení ještě stará! :-)

23 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 9. dubna 2016 v 18:06 | Reagovat

[22]: No, do posledního kurzu jsem se nedostala, pro velký nátřesk, ale nakonec se mi ulevilo, musela bych si zajistit jak ranní, tak odpolední družinu, obědy pro princezničku a projela bych mraky peněz, bylo to na druhém konci města, ale v dostahu MHD, což mi nikdo neproplatí.
Ten první byl o počítačích, pro začátečníky, což jsem tehdy byla. Naučila jsem se, že se počítač zapíná na bedně, má být v zásuvce a myší se táhne.
Ale vycházela jsem s papírem "Sekretářka se znalostí na PC" :-)
Ano, poučila jsem se, už vím, kde je které písmenko na klávesnici, aspoň zhruba a už nehledám CH a vím, že to je C a H :-)
Takovou sekretářku aby pohledal :-)
Druhý, který mi nabídli, byl o tom, jak zvládat nezaměstnanost :-)
No, ten byl vážně užitečný :-)
Kadeřnice a kosmetičky a podobné, jsou tu snad jen jednou do roka a beznadějně obsazené.
Ale abych řekla pravdu, zas tolik mě nelákají. A na účetnictví a podnikání nějak nemám buňky :-)
Už jsem přemýšlela i nad truhlařinou a nebo nějakým řemeslem, ale na to kurzy nějak nejsou, či co...
Teď se chystám na tvorbu webovek, ale spíš pro vlastní potřebu, já jsem u počítače vážně střevo :-)

24 Iris Iris | E-mail | Web | 10. dubna 2016 v 11:41 | Reagovat

Já chci taky zpátky 30...

25 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 10. dubna 2016 v 12:28 | Reagovat

[24]: Neblázni, čtyřicítka je nej :-)

26 Kosma Kosma | Web | 10. dubna 2016 v 12:46 | Reagovat

[23]: Mě by třeba bavila ta kadeřnice - holky si stříhám sama! :-) Když jsem si dělala průvodcovský kurz, tak tam byl právě jeden pán z pracáku, dojížděl kvůli tomu do Brna až někde z Vysočiny. Tak třeba bude časem něco praktickýho! :-) Tvorbu webovek bych nedala, měla jsem problém nainstalovat si to počítadlo vstupů! :-)

27 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 10. dubna 2016 v 13:02 | Reagovat

[26]: No, já děti taky stříhám sama a vlastně i sebe, ale tuhle si přivedla kamarádka kamarádku, jestli bych jí neostříhala a i když nejsem člověk štítivý, tohle jsem nedala...
Ono u těch vlastních je to jednodušší :-)
A ty webovky... No, tohle je kurz pro absolutní začátečníky, takže bych se mohla naučit založit blog :-) Takže bych pak nemusela mít takový problém s počítadlem :-)

28 Kosma Kosma | Web | 10. dubna 2016 v 13:21 | Reagovat

[27]: A vůbec - že o svých zkušenostech s rekvalifikací nenapíšeš! Hodilo by se ti to i do TT a spousta lidí by si ráda početla - to přece nezažije každej! :-)

29 Dubiouscat Dubiouscat | Web | 10. dubna 2016 v 13:28 | Reagovat

Opravdu jsou dvacítky nejkrásnější? Já nevím, poslední dobou pozoruju, že mi připadají zajímavější třicítky.. Možná pro to, že mají v tváři napsáno, co chtějí. Já jsem zatím na půli cesty a myslím si ,že jsem na cestě k té kráse. Rozhodně jsem v čerstvých dvaceti vypadala jako ... tele. Mám pocit, že ženské časopisy hlásí hesla jao "život začíná ve čtyřiceti", takže.. teprve teď to teda asi začne! Tak ať to stojí za to! :)

30 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 10. dubna 2016 v 14:07 | Reagovat

[29]: No, beru to zpětně :-) Jak jsem byla po dvacítce nespokojená s váhou, hned bych těch necelých šedesát brala zpět. Jsem o dvacet let a dvacet kilo straší :-)
A co si budem povídat, jako náctiletá jsem byla zas nespokojená snad se vším, to, že to byl šťastný věk, vidím až teď :-)
Počkej, až se časem ohlédneš :-)
Ale zas kdo ví.
Třeba moje ségra je krásná už čtyřicet let a až na drobné vrásky je úplně stejná, jako před pětatřiceti lety :-)
Jen trošku protivnější :-)

31 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 10. dubna 2016 v 14:09 | Reagovat

[28]: Jo, to teda nezažije...
Ale mám takový neurčitý pocit, že už jsem něco takového psala, ale možná jen někomu do komentáře, kdo ví...

32 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 12. dubna 2016 v 11:38 | Reagovat

Je dobře, že se na svět díváš optimisticky, i když z Tvého psaní cítím takové "vnitřní" smutnění.

Já plynutí času snáším špatně - život tak utíká...

Ale je pravda, že přináší krásné věci. I když si jejich krásu uvědomíme třeba až zpětně :-)

33 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 12. dubna 2016 v 12:34 | Reagovat

[32]: Vlastně tak trošičku smutním proto, že najednou vidím věci, které už se nebudou opakovat, třeba jako miminko.
Ale zas na druhou stranu je dobrý dívat se dopředu a užívat "teď" a ne "předtím" :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama