Komediant nebo herec?

9. března 2016 v 12:14 |  Téma týdne
Tedy nevím, jak je tomu u Vás, ale u nás se slovo "komediant" vlastně používalo často :-)
Pokaždé, když měla naše máma pocit, že někdo z nás simuluje :-)
Když jsem nad tím tak přemýšlela, jestli to byl zvyk naší rodiny, došlo mi, že ne.
Ona to používala i naše učitelka ve škole.
Přemýšlela jsem tedy dál, jestli to není třeba krajový zvyk, ale ne. Ona i učitelka na učňáku, v jiném kraji říkala "Nehraj na mě tu komedii, jo?".
Zas je fakt, že jsem to slyšela jen od učitelek a od mámy, která je vlastně taky učitelka.
A tak se ptám, není to čistě učitelská hláška? :-)

Ano, komediant, to u nás bylo stejné, jako herec.
A přitom tolik herců hraje víc drama, než komedii, že?

Já nejsem úča, ale díky mamince to používám taky :-)
A že můj synek tedy umí.
Tváří se, že to je pořádný drama, ale já v tom tu komičnost vidím.
Třeba když se nedokáže posadit v posteli, aby se napil čaje.
Tvrdí, že hoří, že je slaboučký a já běžím s teploměrem v domnění, že má minimálně čtyřicet.
Ale prd, 37,2 :-)
A nebo když jsme nutně museli k doktorovi, protože (a tomu by člověk nevěřil, já to viděla a stejně si to nedovedu vysvětlit) si nechal přejet nohu kolečkem, na kterém seděl...
Čekali jsme minimálně zlomeninu, roztříštěný kotník, když mi synek omdléval bolestí...
Nakonec pan doktor usoudil, že to je jemně pohmožděné :-)

Dobře, já chápu, že ho to bolí a chápu, že i trošku zvýšená teplota je pro něj nesnesitelná :-)
Asi prostě nevydrží tolik, co jiní.
Podle něj se určitě píšou ty vtipy o chlapech a rýmě :-)

Ale i když pominu tuhle část komedie, nějaký herecký výkon tu probíhá pořád.
Pokud budu mluvit jen za sebe, tak rozhodně často.
Stane se, že mi není dobře, že jsem třeba jen smutná a stejně mám pořád úsměv na rtech. Už kvůli dětem.
Některé komedie si už ale odpouštím :-)
Třeba jako včera. Bylo MDŽ a já bych květinku taky uvítala.

Byli jsme s mým drahým na nákupu a u nás v supermarketu mají i kytice. Zvlášť teď, že ano?
A můj drahý se u kytek zastavil, to ne že ne, podíval se, kde jsem já a já zadoufala, že třeba...
A trošku komedie neuškodí, ne?
Dělala jsem, že nekoukám, abych tedy jako neviděla, že mi bere kytku :-)
Ha ha :-)
Kdepak kytku, jen chtěl vědět, co budem vařit, aby podle toho nakoupil a tak čekal, kdy k němu přijdu. A že zrovna náhodou u kytek? No co :-)
Nenapadlo ho to? Nu což :-)
Když jsme šli okolo chlaďáku, vytáhla jsem si šišku uheráku a šoupla jí do košíku :-)
Ani nemrkl a to platil :-)
Kdybych si tam hodila kytku, klidně by jí koupil, jen ho to asi nenapadlo.
Mohla jsem se vztekat a hádat, ale byla by to jen další komedie.
Když chci kytku, stačí říct, když jí potká, tak jí vezme.

Takže dnes jsem využila toho, že byly děti ve škole a můj drahý u sporáku.
Napustila jsem si vanu, ukrojila kus uheráku a nechala se hýčkat koupelí vonící po švestkách.
A zatímco mému drahému kynulo těsto na domácí pizzu, přišel mi umýt vlasy :-)

Včera možná bylo MDŽ, ale dnes je MŮJ den :-)
Dneska se usmívám a nestojí mě to žádnou námahu :-)
Dneska komedii hrát nemusím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 neptunie neptunie | Web | 9. března 2016 v 12:30 | Reagovat

Jo ono bylo MDŽ vlastně.. Jsem si ani nevšimla. :D

2 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 9. března 2016 v 12:57 | Reagovat

[1]: Taky bych si nevšimla, kdyby se o tom všude nemluvilo :-)

3 faun faun | E-mail | Web | 9. března 2016 v 13:20 | Reagovat

Kolikrát té naší malé opici říkám, že je to "hérečka". Nebo si dělám srandu, že "filmuje jako fotbalista", chytne se za nohu nebo ruku a křičí "Auva", přitom se o nic nebouchla a chce jenom nosit.
Někdy je vlastně fuk, co je za den a jak významný pro kdekoho je, vlastní soukromé svátky jsou ty nejlepší :-) Já nadšeně sežrala zbytek čokolády z ledničky na půl s malou, až jí černé sliny tekly po bradě, jak se u toho chechtala. A muž neřekl ani slovo, došel si do obchodu pro nanukáč, když ho chuť na sladké přepadla o pár minut později.

4 Báša Báša | E-mail | 9. března 2016 v 14:28 | Reagovat

MDŽ... Vopravte mne jestli se mejlim, ale to je snad pro ženský, ne?

5 Fredy Fredy | Web | 9. března 2016 v 14:38 | Reagovat

nebo taky negnoluj to na mě :D

6 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 9. března 2016 v 15:00 | Reagovat

[3]: Není nad to, udělat si vlastní svátek a kdykoliv :-)

[4]: Však, porodila jsem tři děti, tak myslím, že si titul "žena" zasloužím :-)
No a co, že mi ve většině testů vychází, že mám mužský mozek :-)

[5]: Tak nějak :-)

7 Fredy Fredy | Web | 9. března 2016 v 16:21 | Reagovat

já sem si k mdž koupila plyšáka :D

8 Anidea Anidea | E-mail | Web | 9. března 2016 v 23:00 | Reagovat

Jo jo, chlapi :-) Někdy na zabití a někdy k pomilování :-D

9 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 9. března 2016 v 23:29 | Reagovat

[7]: Já si je půjčuju od dětí, takže ten uherák byl lepší volba :-)

[8]: Ale to jsme my ženský taky :-)
Pro chlapi asi častěji na zabití, oni se v nás nějak nedokážou vyznat :-) Tak daleko evoluce nedospěla :-)

10 stuprum stuprum | Web | 10. března 2016 v 0:18 | Reagovat

Buď ráda, že je synek malinko jemnější. Aspoň ho nevemou na vojnu. :D

11 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 10. března 2016 v 9:30 | Reagovat

[10]: Kdepak, on je ten blbeček v kanadách, co koketuje s nacismem. Kéž by byl jemnější...
A vojnu bych mu neskutečně přála. Děsně mě mrzí, že je zrušená povinná.
Poznala jsem pár kluků a ti, co byli na vojně, to byli a jsou chlapi.
Ti, co nebyli... No, řekněme, že nedosahují takových kvalit :-) Aspoň ti, co znám :-)

12 Báša Báša | E-mail | 10. března 2016 v 11:24 | Reagovat

[11]:Tak tak, vojna dělá z mužů chlapy. Člověk se tam naučí spoustu užitenejch věcí. Třeba chlastat, bejt sprostej jak dlaždič, chodit za děvkama, resp. vojet všechno, co neskočí do vody nebo nevyleze na strom. Od přítomných feťáků se dají sehnat užitečné rady a fety, naučíte se jak se všim vyjebat, ošidit a podobně. Poznáte spoustu zajímavejch psychopatů ve starších ročnících i mezi furťákama, a možná se jedním z nich stanete a budete uctíváni a nenáviděni těmi mladšími. Bez velkých potíží zjistíte, kde je váš práh bolesti a kdo neví co je to deka a kudy jede vlak do civilu, případně, jak se nahánějí vlny na anténu, bude mít trošku potíže... Prostě, pro mladé muže naprsto nezbytná součást života.

13 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 10. března 2016 v 11:36 | Reagovat

[12]: Tak základ už synek má ze střediska výchovný péče, kde byl na pobytu :-) No a ten zbytek... Ten bych mu ze srdce přála, hajzlíkovi :-)
Ale jinak jsem milující matka :-)

14 signoraa signoraa | Web | 10. března 2016 v 13:21 | Reagovat

Když marodí chlap, tak je to vždycky tragédie. Jako manželka a matka syna to znám až příliš důvěrně. I můj táta byl podobný. :-D
MDŽ moc neprožívám, v rodině manžela se už za komančů slavil víc svátek matek, ale o to víc mě překvapily obě moje děti a dokonce i manžel.

15 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 10. března 2016 v 13:33 | Reagovat

[14]: Já mám pocit, že ten můj mužskej vydrží všechno a synek nic :-) Tyhle dva semlít a rozdělit, byli by z nich skvělí "průměráci" :-)

16 Báša Báša | E-mail | 10. března 2016 v 13:51 | Reagovat

Jen tak brutálně offtopic.
Je to tady zajímavá sociologická studie. O to víc, že snad až na mne většinou samá ženská. A tak se ptám: hele, Vy vopice - prominete-li mi tu důvěrnost, to se vopravdu nedokážete písmem vyjádřit tak, abyste nepotřebovaly ty emotikony? Fakt si myslíte, že emoce nebo pocit souběžný se sledem myšlenek nelze vyjádřit výběrem a sledem slov? Že podprahový pocit nelze vyjádřit jinak, než blbym vobrázkem? Nebo máte pocit, že všichni ostatní jsou trotlové, co nechápou Vaše (jistě naprosto jedinečné, zvláštní, nevídané a - hlavně - netypické) postoje a je třeba jim to, pitomcům nechápavejm, naložit po lopatě?
Vopravdu nereju, fakt by mne to zajímalo.

17 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 10. března 2016 v 14:50 | Reagovat

No, já vkládám toho pitomýho smajlíka úplně automaticky, ve chvíli, kdy se usmívám :-) Je problém, že ho tam mrskám i když píšu heslo a pak se divím, že se nemůžu přihlásit :-)

18 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 10. března 2016 v 14:50 | Reagovat

[16]: Kruci, sedmnáctka byla k Vám :-)

19 neptunie neptunie | Web | 10. března 2016 v 18:46 | Reagovat

[16]: Já na smajlíkách nevidím absolutně nic špatného. Jako jo, na obálkách knih nebo tak mě vyloženě s...štvou, ale k blogu a k internetu obecně podle mě už emotikony prostě patří. :)

20 Báša Báša | E-mail | 11. března 2016 v 12:31 | Reagovat

Smajly se začaly používat jako doplněk krátkých textových zpráv, kde je těžké vyjádřit emoci (neříkám, že to nejde).
Byly ovšem zneužity blbci bez vyjadřovacích schopností, kteří jsou schopni použít je i v dopisu. Výsledkem je, že si tak zjednodušují život skoro všichni, což se odráží na stylu a kvalitě jazyka. Je skoro symptomatické, že to dělají zejména ženy, které jsou, co se maximalizace vyjadřování emocí týká, na hraně závislosti.

21 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 11. března 2016 v 13:22 | Reagovat

[20]: Vyhovují mi v písemné komunikaci.
Vyhovují mi tam, kde ten, se kterým komunikuji, nedokáže podle výrazu, či aspoň podle hlasu poznat, jakou emoci předávám :-)
No a vzhledem k tomu, že se usmívám skoro pořád, je docela divný, že nemám smajla za každým slovem a leckdy i uprostřed :-)
A takový sebezapření musíte ocenit, ne? :-)

22 Báša Báša | E-mail | 12. března 2016 v 12:07 | Reagovat

[21]: To, že někdo nedokáže rozpoznat emoci, je jeho problém. Pakliže to není tím, že vaše hnutí mysli jsou... řekněme, posunutá. To je pak Váš problém a smajly Vám s ním nepomohou. Dtto, pokud z psaného textu není posellství čitelné. V takovém případě je třeba se zamyslet. Jednak nad sebou a jednak nad tím, proč je třeba s emocemi chodit na trh. Názory už nestačí?

23 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 12. března 2016 v 13:02 | Reagovat

[22]: Chyba je jednoznačně na mé straně. Už proto, že i katastrofy sděluji s úsměvem.
Co si budem povídat, on mi ten smajlík stejně nestačí, třeba když jsem kdysi jen o vlásek neunikla ráně prknem, na kterém byla cedule, že padaj ledy (tenkrát ten led upadl, na kraj toho prkna, to se vymrštilo...), tak jsem tuhle "katastrofu" sdělovala s šíleným, úlevným smíchem...
A monokl jsem hrdě nosila ještě týden.
Jde o to, že by leckdo řekl, že si stěžuju. Ale to já zas tolik ne, já se víc tlemím. I jako ten, kdo to schytá, vidím tu komičnost celé situace.

24 Báša Báša | E-mail | 12. března 2016 v 17:37 | Reagovat

Teď se mi úplně plasticky vybavila věta ze Sakiho (H. H. Munro): "...byla bledá jako červená řepa, když z ničehož nic dostane zprávu o nějaké katastrofě."
Vy jste ten zemitej typ (podle JÁ), to bylo už na konci 19.stol. vo vás. Teď je mi to jasný.

25 Smithk311 Smithk311 | E-mail | Web | 22. července 2016 v 18:37 | Reagovat

Oh my goodness! an amazing article dude. Thanks Nonetheless I am experiencing issue with ur rss . Dont know why Unable to subscribe to it. Is there anybody getting similar rss drawback? Anybody who is aware of kindly respond. Thnkx abekckkfddbcadbe

26 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 22. července 2016 v 21:05 | Reagovat

[25]: Díky za pochvalu, ale popravdě, zbytek už jsem nevyluštila :-)

27 Pharme295 Pharme295 | E-mail | Web | 25. července 2016 v 6:21 | Reagovat

Very nice site! <a href="http://ypxoiea2.com/ovyvkkv/1.html">cheap goods</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama