Knihařina

21. března 2016 v 23:44
Teď jsem tak odpovídala na komentář u svého článku a došlo mi, že jsem možná pár lidí popletla...

To je totiž tak, když jsem psala o tom, že jsem vyučená knihařka, nějak jsem se možná opomněla zmínit, že pro strojní výrobu.
Ale jo, teoreticky umím vázat knihy i ručně, ovšem prakticky to taková sláva není.
Bez praxe jsem děsně pomalá a s precizností rozhodně tak nějak na štíru...
Ovšem my se učili pro strojní výrobu, takže to nikdy nebylo až tak důležité.
Taková strojní výroba...
Víte vůbec, jakým způsobem se z papíru stane kniha?
Já to tuhle vysvětlovala svým dětem. Byla jsem trošku zděšená tím, že moji puberťáci to nevěděli.
Než mi došlo, že já v jejich věku taky ne a kdybych se to tři roky neučila, nejspíš bych to nevěděla do teď :-)

A aby se Vaše nevědomost nepodobala té mojí, napíšu Vám stejný příběh, jaký jsem vyprávěla svým dětem :-)

Ten čistě knihařský :-)

To takhle šikovní tiskařští kluci vytisknou tiskařské archy.
Co jsou tiskařské archy?
Veliké listy papíru.
Většinou jeden tiskařský arch obsahuje 32 stran budoucí knihy, pokud je menšího formátu (A5) a nebo 16 stran, pokud je většího formátu (A4). (Pokud zůstanem u těch nejběžnějších, pro zjednodušení.)
U formátu A5 takový výsledný potištěný arch měří přibližně 650 mm na 900 mm.
Poměrně velká plachta :-)
(Kruci, teď doufám, že dobře počítám, přeci jen, už jsem dost dlouho nepracovala.)
Tenhle tiskařský arch (pokud zůstanem u menšího formátu) další šikovní kluci, tentokrát ti od řezačky, oříznou po stranách, aby byl krásně rovný a rozříznou napůl. Všechno samozřejmě na určitou míru :-) A rozhodně ne po jednom. Záleží na papíru, ale co já vím, naši kluci řezali většinou po tisícovce (s čímž jim pomáhala velice šikovná váha).
Takto napůlený arch se hbitě stává archem knihařským a je připraven na zpracování :-)
Náš arch má právě šestnáct stran a je připraven nechat se složit.
To bývala moje práce a ta mi fakt chybí.
A skládá se klasicky, jak to znáte :-) Napůl, pak napůl a zase napůl. A ejhle, najednou je jen o maličko větší, než budoucí kniha.
Skládá to skládací stroj, neboli falcovačka.
A pozor, už to není arch. Už je to složka.
Na první a poslední složku knihy se lepí předsádka.
Tu znáte, to je ten papír, co je přilepený k desce, někdy bílý, jindy vzorovaný a nebo třeba jen celý žlutý.
Předsádka je obvykle dvojlist z tvrdšího papíru. Na složku se lepí jen asi dvoumilimetrovým proužkem (ovšem po celé délce) a co já vím, tak směsí škrobu a disperzního lepidla. Lepí se, logicky, na lepičce.
Když jsou poskládané všechny archy, je potřeba je tak nějak zkompletovat, že? Seřadit za sebe.
Jo i na to je stroj, snášecí. Prostě snášečka :-)
Snáší se podle způsobu zpracování. Na lepení jdou všechny stránky krásně za sebou, ovšem na šití se snáší obráceně. Vespod je první složka, na ní druhá...
To pro šičku. A to mi věřte, to je krásná mašina :-) A šije nití.
Sešitý polotovar putuje na linku, kde hřbet knihy projede po lepidle a putuje do trojřezu. Trojřez knihu, celkem logicky, ořízne ze tří stran tak, aby se v ní dalo listovat.
V dřívějších dobách se knihy ještě rozřezávaly doma :-)
Mezitím jiná řezačka nařeže lepenkové přířezy na desky, které pak zhotoví deskovačka.
Poměrně jednoduše, prostě přířezy správně nalepí na knihařské plátno a nebo laminovaný papír, které na okrajích zahne. Hotové desky, plátěné, je možné ještě potisknout na zlatičce, ovšem barva může být třeba zelená.
Desky putují na další část linky (Nikdy jsem nepřišla na to, jestli tenhle stroj má i nějaký jiný název. U nás to byla prostě linka a konec.), kde se jakýmsi tajemným procesem uvnitř stroje vlepí ten oříznutý polotovar.
Tenhle stroj obsluhovali jen ti nejlepší chlapi a my ženy seděli na konci a kontrolovaly každou knihu.
Za mě už se vyráběly jen knížky s laminovanými deskami, takže ani nevím, jak funguje stroj na přebaly. To je takový ten krásný papír na knihách v plátěných deskách.
No a pak už knížky putují do baličky a odtud rovnou na expedici.

Vypadá to jednoduše?
Aby ne, ono to totiž je celkem jednoduché :-)
Jo, každá z těch prací má své, ať už mouchy a nebo výhody.
A každá je důležitá.

No a pokud Vás to zajímá, tak tím vlastně knihařina nekončí :-)
Knihař je ten, který vysekává etikety :-)
A taky ten, který umí vyrobit krásné krabičky.
K základnímu knihařskému vzdělání patří i paspartování...
A obyčejný sešit, šitý drátem na drátošičce a takové ty kancelářské bločky, na jedné straně slepené, někdy zatočené do vrtulky...
A jak už jsem někde psala, pár dnů jsem počítala i prachy do Dostihů a sázek...
A vlastně i puzzle je knihařina...

Tak co, jste dostatečně poučeni?
A připomínky vítám, přeci jen, už jsem moc dlouho doma a mohla jsem na leccos zapomenout.
Ale co, ona je to stejně jen taková základní verze :-) Pro moje děti :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Báša Báša | E-mail | 22. března 2016 v 0:24 | Reagovat

Bože! Procento debilů v populaci musí bejt mnohem větší, než jsem myslel. Co to příště zkusit s výrobou toaleťáku nebo obsluhou hovnocucu?

2 stuprum stuprum | Web | 22. března 2016 v 1:14 | Reagovat

Pro mě měl pohled na knihařinu neobyčejnou příchuť dobrodružství - asi jako vznášedla z verneovek. :)

3 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 22. března 2016 v 6:52 | Reagovat

I pro mě má knihařina nádech dobrodružtví, to tajemno už jsi odkryla :-) Stalo se někdy, že se sešily stránky tak, že některá byla vzhůru nohama?
P.S. Jsi v domácnosti?

4 Jana Jana | E-mail | Web | 22. března 2016 v 7:16 | Reagovat

Nechtělo se mi číst, hrozně mne bolí hlava, ale tohle je tk hrozně zajímavé, že jsem si to zkopírovala, až se mne děti ve školce zeptají ... :)

5 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 22. března 2016 v 8:08 | Reagovat

[1]: Proč? :-)
Třeba proto, že někteří nepátrají? Mému čtrnáctiletému JÁ bylo úplně fuk, kde se knížky berou, hlavně, když šly číst :-)
A nepoučených je poměrně dost... Prostě je nikdy nenapadlo se o to zajímat :-)

[2]: Děkuji :-)

[3]: Musela by být vzhůru nohama celá složka, takže povětšinou těch 16 stran :-)
Ale jak se skládají, tak by to bylo poznat už u snášečky (tam k tomu právě může dojít) a nebo u šičky, protože stroj by takovou složku nevzal a kdyby to náhodou prošlo, pak ještě před trojřezem je asi trojí kontrola :-) A pak samozřejmě ta finální :-)
A ano, jsem tak nějak v domácnosti.

[4]: Jůůů, jestli tam máš tak zvídavé děti, tak klobouk dolů :-)

6 Kitty Kitty | E-mail | Web | 22. března 2016 v 9:17 | Reagovat

Zaprvé obdivuju tvoji bezchybnou a krásnou češtinu. A za druhé - po výměně kolena jsem v Hrabyni v rámci rehabilitace makala na ruční výrobě knížky. Moc mě to bavilo, i čásek po návratu jsem žákaly poškozené knížky a dávala je dohromady. Je to krásná práce, a užitečná. Při opravě knížky se do ní klidně můžeš začíst, když je čas ;-)

7 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 22. března 2016 v 9:28 | Reagovat

[6]: Při strojní výrobě taky :-) Ovšem musí se vyrábět něco pořádnýho :-)
A díky, za tu češtinu :-)

8 baji baji | E-mail | 22. března 2016 v 10:25 | Reagovat

To musí být krásná práce. I když, věřím že za osm hodin toho má člověk dost, ale i tak, vůně papíru a svázané knihy.
A což teprve ručně vázaná kniha, to by byla krása!

9 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 22. března 2016 v 10:44 | Reagovat

[8]: Já tu práci měla ráda a čím déle jsem odtamtud pryč, tím raději jí mám :-)
Ale popravdě, je to továrna, osm hodin to stejné. Osm hodin v děsném kraválu a prachu :-)
Já měla štěstí, měla jsem svojí mašinu, za kterou jsem byla zodpovědná, měla jsem paní k ruce a prostě mě to bavilo :-)
Ruční knihařina je opravdu krásná, ale z mého pohledu jsou ruční knihvazači prostě knihařská elita :-)

10 signoraa signoraa | Web | 22. března 2016 v 10:47 | Reagovat

Něco málo jsem věděla, strýc býval ředitelem tiskárny V Brandýse nad Labem a já, coby vášnivý knihomol, jsem byla i zvědavá a zvídavá, takže jsem se pídila po tom, jak kniha vzniká. Díky tvému článku jsem si nejen zavzpomínala, ale uvědomila si, jak jsou vázané knihy krásné. Miluju jejich vůni a otevřít novou knihu je báječný pocit.

11 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 22. března 2016 v 11:57 | Reagovat

[10]: Jééé, tak to jsem ráda :-)
Ráda vyvolávám příjemné vzpomínky :-)

12 Kitty Kitty | E-mail | Web | 22. března 2016 v 13:36 | Reagovat

[6]: Páni, co jsem to napsala?
... žádala o poškozené knížky... :-(

13 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 22. března 2016 v 13:55 | Reagovat

[12]: Já jsem to pochopila :-) Ono se občas stane :-)

14 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 22. března 2016 v 16:45 | Reagovat

Ooo a já knihy miluju :) Někdy bych se chtěla na tento proces kouknout naživo :)

15 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 22. března 2016 v 17:08 | Reagovat

[14]: Tak si hlavně pořiď špunty do uší, pokud nejsi zvyklá na ruch :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama