Záchodová

13. února 2016 v 22:06 |  Téma týdne
Tedy, to se mi tak často nestává, dva články, tak krátce za sebou. A navíc prakticky na stejné téma. Exkrementy.
Psala jsem před chvilkou o tomtéž, jen jindy. Tady.

Tenhle exkrementální příběh se udál ještě v době mého posledního těhotenství, tedy skoro před osmi lety.
To už není tak vážné, jako ten minulý.
Příběh není ani tak "o hovně" jako o lidské bezohlednosti...

Jednou se nám udělalo mokro na chodbě. No co, je to starý barák, venku pršelo, pak bylo velké teplo, voda vzlíná a někde se to projevit musí, ne?
Ale tím to nebylo. Mokro bylo čím dál víc.
A pak nám (v přízemí) nějak hůř odtékal záchod.
A pak se najednou v chodbě válela kukuřička s hráškem a sousedka se chechtala, že to vypadá jako jejich včerejší oběd.
No a ejhle, byl to jejich včerejší oběd.
No co chcem, barák tu stojí už sto let a stoupačky taky...
Prostě to prdlo.
Pak už to nebyla jen voda a zelenina, ale i použitý toaletní papír a pak hnědá voda...
Chodili jsme po prknech a musím říct, že v šestém měsíci udržovat rovnováhu... No, řekněme, že už to není úplně ono.
Samozřejmě to prdlo v pátek a instalatéři obvykle o víkendu nepracují. Aspoň ti, co obvykle pracují pro našeho majitele.
A byly prázdniny, vedro... smrad...
Ale v pondělí přijela záchrana. Náš milý instalatér si to přihasil, plný pochopení a že si tedy ještě zajede pro potřebné nářadí.
Přivezl ho ve středu, kdy už byla situace neúnosná.
Můj drahý vybíral záchod do kýble, aby nám splašky zhora netekly po bytě (nahoře byl totál ožratý romský přítel sousedky a bez ustání zvracel) a já tedy po stopadesáté oběhla barák, abych všechny instruovala o zákazu splachování, praní a pouštění vody.
Instalatér si napíchl prodlužovák k nám do zásuvky a začal vrtat.
Přivezl si krásné nové bourací kladivo a to to lítalo...
Chvilku.
Pak lítaly jiskry, páč to, že nemají vypouštět vanu, to přece nikdo neřekl.
A tak instalatér přišel o svůj pracovní nástroj a my vyhodili pojistky...
A tak jel pan instalatér znovu pro nářadí :-)
Přijel další den.
A já oběhla barák, abych všem řekla... Ale co, ono to nemá smysl.
Ta pitomá sousedka si šla sednout ven k bazénu, její romský přítel tam poklimbával, asi vyspával kocovinu, jeho dospělí bratři se povalovali v bazénu a kdo ví, kde tehdá byli sousedčini synci (má čtyři).
Můj drahý byl v práci, moje děti odeslány k babičce hned, jak to bouchlo a já, těhotná, odnášela suť, co instalatér vyboural.
A odnášela jsem ji za kůlny, že se časem zlikviduje. Ovšem cesta za kůlny vede okolo toho plácku, kde měla sousedka bazén.
Při třetím páru kyblíků, co jsem nesla, její přítel procitl a začichal. A tak ona taky začichala a pak mě sprdla, jestli bych s těma kýblema nemohla chodit jinudy, že jim to smrdí, když jdu okolo.
Je to zvláštní, pořád tvrdila, že lepší kamarádku nemá. Tvrdila to pokaždé, když si šla něco vypůjčit. Nůžky, cukr, sůl, mouku, cibuli, rajčatový protlak, prachy a poslední dobou i dvě role toaleťáku denně. Máloco vracela...
No, já zcela evidentně neměla kamarádku v ní :-)
Měla jsem sto chutí vzít každého z tohoto povedeného páru jedním kýblem, ale ovládla jsem se.
Měla jsem sto chutí jí jeden ten kýbl vysypat před dveře, na rohožku, to když instalatér vytahal letáky, kterými byla ucpaná stoupačka. Letáky, které používali, když jim došel můj toaletní papír. A že ho bylo tolik, že si z něj denně mohla spíchnout svatební šaty, jak říká moje maminka :-)
Taky jsem přemýšlela, že bych jí "omylem" vyklepla kýbl sraček do toho bazénu :-)
Ale jo, odolala jsem.
Vždyť já to vím :-)
Dobro, které spácháte, se Vám někde vrátí. Kdekoliv. Jen si toho musíte všimnout. A zlo, to se vrací taky a navíc několikanásobně :-)
Teď jsem já ta šťastná a ona vylízaná z pár zlomenin, od přítele, teď už bývalého, vylízaná z pár zlomenin od současného, vylízaná... Jo, to je to pravý slovo. Ona je vylízaná...
Dva její synci už jsou dospělí a pokud vím, tak rozumní a ti zbylí dva jsou v děcáku a já bych řekla, že se snad mají i líp, než s mámou.
Sousedku už mám novou, v tom bytě několikátou a mnohem, mnohem lepší :-)
Záchod odtéká jak má, chodba je více méně vyspravená a stoupačky funkční :-)
Suť už je opršelá a dávno na sběrném dvoře, cihly, co byly vybourány, nám hraničí záhonky a instalatér už se z otřesu po zásahu elektrickým proudem skrz bourací kladivo taky vyhrabal.
A to mimino, co jsem měla v břiše, to zrovna v tuhle chvíli spokojeně spinká u babičky, než si pro něj zítra pojedu :-)
A pozítří zase hurá do školy :-)

Je to už nějaký čas, já vím, ale vlastně na tu dobu vzpomínám s úsměvem.
Na to, jak bylo a na to, jak je teď.
Ono takové porovnání není na škodu :-)
Pak člověk aspoň ví, jak se má dobře.
A já se dobře mám.
Až moc :-)

(Tento a minulý článek jsem přiřadila k tématu týdne "Domov". Ono to totiž je o domově. O tom, že jsou místa, kde nám je dobře i když to tak nevypadá. Místa, kde to milujeme i přes všechny trable a problémy. O tom je domov.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 13. února 2016 v 22:23 | Reagovat

Tak to bych nechtěla zažít... :D Je vidět, že se teda situace zlepšila :) Hlavně ta sousedka by mě pěkně štvala... My jsme naštěstí natrefili celkem dobře

2 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 13. února 2016 v 22:38 | Reagovat

[1]: No, moje momentální sousedka se na půl roku odstěhovala, ale nakonec se zase vrátila, tvrdí, že lepší sousedku už by nenašla :-)

3 dadainka dadainka | Web | 14. února 2016 v 23:14 | Reagovat

Haha jsem se dusila smíchy :-)

4 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 15. února 2016 v 0:14 | Reagovat

[3]: No, my tenkrát smrady, ale postupem času to do toho smíchu taky došlo :-)

5 valin valin | Web | 15. února 2016 v 13:49 | Reagovat

No nazdar, tak si to živě představuju, páč o sračkách vím taky své, ale asi z jiného úhlu. Někdy, když se člověk za sebou otočí, diví se, jak to vlastně mohl udýchnout. Ty už tohle máš dávno za sebou, tak se bez výčitek nepokrytě chechtám...

6 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 15. února 2016 v 15:15 | Reagovat

[5]: Však já už se taky chechtám :-)
A s odstupem času čím dál víc :-)
Jo, sem tam se v každém starém a neudržovaném baráku něco takového projeví :-)
Momentálně sousedům nad námi teče do kuchyně, asi zase nějaká prasklá stoupačka :-) Až to dojde k nám, tak se asi budu už jen smát, protože nějaké zoufání k ničemu není a já už z toho vyrostla :-)

7 Alka-fejetony Alka-fejetony | E-mail | 16. února 2016 v 8:33 | Reagovat

Proč se zásadní "sračky" stávají v pátek večer?! S omluvou za vulgarismus bych sem zařadila i akutní onemocnění dětí...:-)
Ano - po letech se tomu člověk zasměje, ale musel to být horor...

8 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 16. února 2016 v 9:42 | Reagovat

[7]: Jo, to je přesně ono :-) I zuby si ke své bolesti vybírají páteční odpoledne, aby přestaly bolet v pondělí, úderem osmé hodiny ranní :-)
A nejen onemocnění dětí :-) Moje angíny se taky projevují s pátečním večerem a místo mojí skvělé doktorky oblažím návštěvou zase doktory na pohotovosti :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama