Už léta...

10. února 2016 v 15:01 |  Téma týdne
Můj domov je mým domovem už nějakých čtyřicet let.
Je to místo, kde bydlela maminka, když mě nosila v bříšku, místo, kam si mě donesla z porodnice...
Když si mě z porodnice donesla, měl můj táta strašnou chřipku, ale rozhodně mu to nezabránilo v uskutečnění jeho plánů na malování.
Prostě chtěl, aby se jeho manželka s miminem vrátila do čistého.
Plán skvělý :-)
Jen ta chřipka k tomu trochu nesedla a i když mě vítal čistě vymalovaný domov, maminka už tak nadšená nebyla :-)
Byt rozstěhovaný, výbavička porozházená...
Aspoň tak to znám z vyprávění.

Postupem času jsem samozřejmě rostla, vyváděla jsem skopičiny se sousedovic dcerkou, naučila jsem se lézt na vrby na našem trávníku, přeskakovat potok, který tak nějak značí hranici zdejšího dvorečka, užírat maliny co se prodraly sousedovic plotem...
Zas o něco později jsem na našem dvorku, za kůlnami, dostala první přenádhernou pusu.
Tady jsem si prožila svojí první lásku.

A pak jsem odhodila dětské střevíčky a vydala se z domova pryč. Na intr.
A každý pátek jsem se vracela, vyhlížela jsem z vlaku známou krajinu a těšila se domů. Na kamarádky, na rodiče, na sourozence.
No, pravda, v neděli už jsem se těšila, jak se sourozenců zbavím :-)

Tři roky na učňáku byly fajn a já byla zas doma, zaměstnaná, pracující (moje děti tomu odmítají uvěřit, už jsem v domácnosti příliš dlouho), stále ještě zamilovaná do první lásky, ale hledající nějaký opravdovější vztah.

A pak najednou těhotná a světe div se, i já si přinesla miminko z porodnice do stejného domova.
Na měsíc. A pak jsem se přestěhovala do "vlastního".
Vdala jsem se (mám to tak trochu naopak, nejdřív dítě, pak společné bydlení, pak svatba...) a budovala nový domov. Svůj.
Do něj jsem si přinesla z porodnice slečinku.
Ovšem, netrvalo dlouho a já se stěhovala zase k mamince.
Domů.

Pořád stejný byt, pro moje děti stejná škola...
Maminka už celoročně na chalupě, s tátou (Mimochodem, tuhle chtěl překvapit maminku, než se vrátí z nemocnice a vymaloval. Je nepoučitelný.).
Taky proběhl soud s majitelem domu, kterému se nelíbilo, že v nejhezčím bytě v domě platíme regulovaný, tudíž nízký nájem a my byli přestěhováni do přízemí.
A sem jsem si přinesla tu nejmladší, princezničku.
Pořád stejný barák, stejný dvoreček, stejné vrby, jen o jednu míň, stejný potok, jen trošku smradlavější...
No, nájem už máme nejvyšší z celého baráku, plíseň a málo sluníčka, ale pořád je to domov.
Mnohokrát jsme přemýšleli nad stěhováním, ale kořeny už tu zapustili všichni.

Kdo ví, možná jednou zvednem kotvy, vyrvem kořeny ze země (obrazně i doslova, já tady svoje hortenzie nenechám) a půjdem někam jinam.
Možná v okolí, kde to mám ráda a možná o kus dál.
Líbí se mi u Litoměřic :-)
A měla bych to mnohem blíž k našim :-)

Tohle je můj domov, tenhle dvorek, tenhle barák. Ale nejen to. Domov budu mít všude, kde se mnou budou moji drazí, kde budu mít svůj hrnek na kafíčko, svůj slintací polštářek z postele a svoje srdce...


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 10. února 2016 v 15:34 | Reagovat

Ano, už jsem to psal; kafáč dělá domov domovem.

2 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 10. února 2016 v 15:48 | Reagovat

[1]: No jo, kafáč je základ :-) Kruci, jestli se kdy budu stěhovat, budu jak pojízdná porcelánka, mám tady kafáče většiny svých přátel, každý chce kafe jen do toho svýho :-)

3 Zabíječka tulipánů Zabíječka tulipánů | Web | 10. února 2016 v 22:01 | Reagovat

Kafe já nerada, ale hrníček na čaj chybět nesmí :)

4 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 10. února 2016 v 22:42 | Reagovat

[3]: Na čaj mám taky jeden speciální :-)

5 klavesnicetuka klavesnicetuka | 11. února 2016 v 19:16 | Reagovat

Moc pěkný článek:-)

6 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 11. února 2016 v 20:29 | Reagovat

[5]: Děkuji :-)

7 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 11. února 2016 v 20:45 | Reagovat

To se tak hezky četlo... a pak jsem navíc viděla u Litoměřic... to mi nedělejte. Já jsem přímo z Litoměřic... fyzicky tedy už ne, ale psychicky vždy budu.

8 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 11. února 2016 v 22:21 | Reagovat

[7]: Když tam je vážně nádherně :-) Naši bydlí jen asi třicet kilometrů bokem, takže pro mě taky srdcovka :-)

9 Z Maršálkova Z Maršálkova | Web | 12. února 2016 v 20:17 | Reagovat

[8]: Je tam hezky, ale pro mě osobně  jsou i hezčí místa, mně se moc líbilo třeba u Jičína. A jakým bokem bydlí vaši, jestli se můžu zeptat, necelých 30 km jedním bokem to důvěrně znám :-)

10 Iris Iris | E-mail | Web | 12. února 2016 v 20:22 | Reagovat

Tak nejvíc jsi mě pobavila s tou hortenzií :D :D
Skvěle jsi to popsala, od mala až po součastnost. Na některé okamžiky prostě člověk nezapomene.
Já bych se z Brna taky nehla.

11 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 12. února 2016 v 23:19 | Reagovat

[9]: Hmmm, naši jsou tajnůstkáři, takže Ti přesné místo prozradit nemůžu, ale jsou kousek od Třebušína :-)
Jo a mimochodem, to vykání...
Já si na to nějak nemůžu zvyknout...
Já si pak připadám děsně stará :-)

12 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 12. února 2016 v 23:22 | Reagovat

[10]: No, vlastně mám hortenzie čtyři a loni mi poprvé po šesti letech vykvetly ibišky, mám je ze semínek :-) Ty bych si asi brala taky :-)
A teď přemýšlím, co mi to tam ještě roste... Orlíčky, ale ty najdu všude, kosatce, ještě ty původní, co tam rostly, když já byla malá holka a pak listopadky, ale ty mi maminka vyrýpne klidně nový :-)

13 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 12. února 2016 v 23:35 | Reagovat

[10]: Tak jsem Ti tam přidala obrázek té mojí oblíbenkyně :-) Je to jen jeden keřík, ale nádherně barevný :-) A loni ke dni matek jsem dostala jednu bílou, tak jsem zvědavá, jestli mi taky nechytne do fialova :-) Ale je na druhém konci zahrady, má jinou hlínu... Tedy, jestli se vůbec chytila a letos poroste :-)

14 zmarsalkova zmarsalkova | Web | 13. února 2016 v 0:04 | Reagovat

[11]: Tak to já to znám přesně na druhou stranu, na Libochovice. Z Třebušína jsem měla jen nějaké spolužáky.
Tak jo. Tytyty. Nejsi stará. Když jsem tě začala číst a ještě nevěděla, jak staré máš nejstarší děti, říkala jsem si, že to píše nějaká mladá maminka,že určitě nebude o moc starší, než já....:-)

15 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 13. února 2016 v 0:25 | Reagovat

[14]: Hmmm, tak to je vážně přesně :-)
Vidíš, na tu stranu to ani neznám :-(
A v Litoměřicích jsem už nebyla, ani nepamatuju...
Ale babička bydlela přímo na náměstí a pokud vím, dole pod ní prodávali gramofonové desky :-)

16 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 13. února 2016 v 0:35 | Reagovat

[14]: Tak jsem tady právě deset minut hledala jeden z mých článků...
A až se Ti v té dálce bude stýskat, tak...
Kruci, tak ho radši neotvírej, protože by se Ti mohlo stýskat ještě víc :-(
No, ale kdyby se Ti někdy chtělo, tak jsem Ti ho našla, ten je tam od Vás :-)
http://baruschkasf.blog.cz/1508/ja-to-tak-citim

17 zmarsalkova zmarsalkova | Web | 13. února 2016 v 1:18 | Reagovat

[15]: Tak to já možná i vím, kde babička bydlela, ale teď je tam myslím nějaký butik. Možná. Já vždy přijela a nestačila se divit, kolik výloh se zase změnilo. To bude zase divení v červenci. Na druhou stranu určitě zajeď, najdeš hrad v Budyni (tam jsem se i vdávala), zámek v Libochovicích,  zříceninu hradu Hazmburk, památný dub v Peruci... Hazmburk je bezvadný, nádherný výhled a vůbec, bohužel foto není možno do komentáře vložit :-)

18 Iris Iris | E-mail | Web | 13. února 2016 v 10:40 | Reagovat

[12]: Kosatce miluji, hlavně tady tyto moje http://iris-woman.blog.cz/1505/po-desti tedy hlavně ten tmavý poslední :-)

19 Iris Iris | E-mail | Web | 13. února 2016 v 10:43 | Reagovat

[13]: Děkuji za fotky, já zdědila jednu, růžovou a je nádherná velká, daří se jí, ale budu jí muset dát rašelinu :-)

20 Alka-fejetony Alka-fejetony | E-mail | 13. února 2016 v 11:40 | Reagovat

Tomu rozumím. Já bydlím o "ulici přes koleje" dál než v dětství a dcerkám říkám: až umřu, byt neprodávejte (spolupodílové vlastnictví v domě s 5 partajemi), víte houby, která se sem na důchod ještě ráda vrátíte...

21 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 13. února 2016 v 14:19 | Reagovat

[17]: Panečku, to budem mít rušné léto :-) Zatím mají děti slíbenou jen dobrodružnou výpravu v Ústí na Větruši a hledání vodopádu :-)
Tam nám od nás aspoň jede autobus :-)
Je to pak větší zábava :-)

22 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 13. února 2016 v 14:23 | Reagovat

[18]: My máme jen takové ty bledě žluté, co voní slabě citrónově .-) Zato máma, ta má nádherný :-) Ale taky na to má skvělý podmínky a báječnou hlínu :-) My jsme tu na zavážce a na tom je takovej divnej jíl :-)
Vlastně jsem ráda, když mi tu vyroste cokoliv :-)

[20]: No, náš byt není náš, ale kdyby byl, držela bych ho asi dokud nespadne barák :-)
Já vím, že vzpomínky nám zůstanou, ale tady se mají kam vracet :-)
Když si děti hrají venku, já vidím svojí minulost...
Někde jinde už to není ono :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama