Když už...

25. února 2016 v 17:13
... jsem musela ráno vstávat, protože jsem zase musela do tý protivný školy (ach jo, jak ráda bych se vrátila zpět do lavic) a když už jsem při tom musela ven, tak jsem si to po příchodu domů vynahradila chvilečkou tady, u blogu.
Po pravdě, já na to vůbec neměla čas, protože jsem pitomá a ambiciózní matka, ale když...

Prokrastinace. To je tak úžasný termín a děsně se mi líbí.
Ale co si budem povídat, můžu stokrát říct, že prokrastinuju, ale tak úplně pravda to není.
Já jsem totiž úplně normálně a obyčejně líná.
Tedy, já jsem neobyčejně líná.
Skoro bych řekla, že jsem líná jako prase.

Já bych si ráno vlezla zpátky do postele, copak o to, vyvětraná, po miniprocházce do školy, proč ne?
Vidina volného dopoledne, klid...
Ale už jen ta představa, že bych se musela svléknout, než zalezu do peřin...
Ještě bych se mohla natáhnout v obýváku, místo gauče máme válendu, na které spí maminka, když přijede, leží tu příjemné deky...
Ale zase představa, že bych musela za tři hodinky zase vylézt...
No dvojí vstávání za jeden den, to je opravdu příliš :-)
Takže jsem seděla tady...

Četla jsem si články, psala komentáře, hrnek od kafe hezky před monitorem, zatímco měl být dávno umytý, spolu s ranním nádobím a já už měla být zapřažená v kuchyni.
Tady se dostávám k té ambiciózní matce...
Já totiž dětem slíbila lasagne.
Přesněji, variaci na lasagne, páč mi kamarád kuchař vysvětloval, že tam přeci patří bešamel.
Jo, jasně, strejda gůgl by mi poradil, co je bešamel a jak se dělá, protože já mám jen hrubou představu, ale ono mi to je fuk.
Ono nám to chutná tak, jak to vařím obvykle.
Já vůbec vařím jen variace, protože nemám ráda recepty. Vařím instinktivně a intuitivně :-)
U pečení mi to trošku dělá problémy, ale většinou už mám poměry vychytané :-)

Když jsem zjistila, že je skoro jedenáct a já mám za chvilku doma princezničku, došlo mi, že nestíhám.
Ale co, to přece musím zvládnout, ne? Jsem přece matka.
I když líná :-)
Stále ještě ve zpomaleném tempu jsem došla do kuchyně, uvařila si další kafe, zapla sporák, na pánev dala trošku oleje a dva balíčky mletého...
Tak, to už jsem začala, skvělé, ne? :-)
A abych si navodila aspoň trošku příjemna, zapálila jsem si svíčku v aromalampě a nakapala trošku vanilkového a trošku pomerančového aroma.
A ono to fungovalo :-)
K tomu jsem si pustila vyprávění Františka Nepila (Teda, to musím vyzdvihnout, to je Pan vypravěč. Poslouchat ho, to je absolutní blaho.) a vrhla jsem se na těsto.
Tady poměr více méně zachovávám, šest vajec, šest deka hrubý mouky, šest půlskořápek vody a šest cintů oleje, ale stejně nakonec většinou přisypávám mouku :-)
Maso jsem osolila, sem tam zamíchala, zasmahla jsem tam trochu mouky, přidala půl litru pasírovaných rajčat, tymián, bazalku, cukr a zase sůl, trošku vody... Dneska bez česneku, když jsem nestíhala :-)
Nudle jsem si vyválela na delší proužky, většinou jsem je rozkrojila napůl a hezky čerstvé jsem je naházela do osolené vody.
A pak propláchnuté rovnou do pekáče.
Na nudle přišla vrstva sýra, pak maso, zase sýr, zase nudle, sýr, maso, sýr, nudle, sýr, maso, sýr a poslední nudle...
Normálně děláme dvě vrstvy, ale když už jsem musela dneska, tak zítra fakt vařit nebudu.
A puberťáci žerou jak zjednaní...
Princeznička sice přišla v půlce vaření, ale dala se ukecat na polévku :-)
A když jsem šoupla ten obrovský pekáč do trouby, šla jsem si vážně na chvilku lehnout. Vystřídat mého drahého, který jde za chvilečku do práce :-)
Přišla jsem totiž na to, že když jdu spát kolem třetí ráno, je to fakt málo.

Teď mi tak dochází, že ani nevím, co všechno mi pan Nepil vyprávěl, tak mě to vaření pohltilo...

No a řeknu Vám, taková půlhodinka spánku během odpoledne, to je něco úžasného. Jen kdyby ta půlhodinka trvala aspoň šest hodin...
Jsem jak praštěná a pořád zívám.
Jak zívám, tak mi slzí oči a já prd vidím.
No nic, jdu se rozloučit s mým drahým a ...
Kruci, šla bych si lehnout...
Místo toho najdu někde zaharabaný sušák a půjdu věšet prádlo.

Kdybych ho už tak mohla pověsit ven...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 25. února 2016 v 18:11 | Reagovat

Odpolední spánek je zdravý.
Dělá růžové líce.

2 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 25. února 2016 v 18:18 | Reagovat

[1]: Poslední dobou se mi honí hlavou samé staré vtípky :-) Jako tenhle: "Jéééé, to je krásný chlapeček, jak má zdravě červené tvářičky...
Bodejť ne, zrovna jsem mu nafackovala..."

3 neptunie neptunie | Web | 25. února 2016 v 21:06 | Reagovat

Když o tom tak přemýšlím, lasagne jsem neměla ani nepamatuju. :) Takže díky za tip, co si zítra uvařit. :)

4 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 25. února 2016 v 21:56 | Reagovat

Když si děláš domácí těstoviny na lasagne, tak zas tak líná nebudeš! Já tedy kupuji. Lasagne zbožňujeme.
Vtípek je super, slyším ho poprvé!

5 Kosma Kosma | Web | 25. února 2016 v 22:09 | Reagovat

Já byla líná jako dítě, teď jsem to obrátila do opačnýho extrému - mám potřebu den maximálně využít, abych z něho měla dobrý pocit. Na druhé straně - když jsem unavená, tak odpočívám a je mi všechno šumák, přes to nejede vlak! :-)

6 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 25. února 2016 v 23:54 | Reagovat

[3]: Jo, tak to znám :-) Taky pořád nevím, co vařit :-) Ale ať uvařím cokoliv, vždycky je aspoň jeden člen rodiny nespokojený :-)

[4]: Domácí jsou lepší :-) A když se ještě opečou do křupava... Mňam :-)

[5]: Tak zrovna dneska mi říkala sousedka, že je poslední dobou pořád unavená. No, já jsem odpověděla, že jsem se unavená snad už narodila :-) A k tomu ta lenost...
To je šílená kombinace :-)

7 Alexander1918 Alexander1918 | Web | 26. února 2016 v 0:40 | Reagovat

Jak se to postupem času promění... Nejdřív chce člověk z té školy co nejrychleji vypadnout a potom by se tam tak rád vrátil. :-D

8 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 26. února 2016 v 9:56 | Reagovat

[7]: To jsme my, lidé, věční nespokojenci :-)
A začíná to už v dětství :-) Strašně se těšíme do první třídy a nejpozději v listopadu už chcem být zpátky ve školce :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama