Rodičové !!!

30. ledna 2016 v 12:11
Rodičové, Vaše představy o životě vlastních dětí jsou špatné.
A já čekám, kdy na to přijdete.
Vlastně, i já jsem rodič a čekám, kdy na to přijdu já.

A jak jsem na tohle přišla?

Mojí kamarádce přijel tatínek.
Nějakých 400 km.
Ale o vzdálenost nejde.
Vzdálenost je podstatná pouze v tom, že určuje četnost styků...
Moje kamarádka už týden vyšiluje, uklízí, přemýšlí co uvaří a upeče...
Je totálně vynervovaná a přesně ví, co se tatínkovi líbit nebude.
On je totiž její život taky těch 400 km vzdálen od jeho představ.

Velice ráda bych si s jejím tatínkem promluvila a ochotně bych mu vysvětlila, jak je jeho dcera úžasná a skvělá a vlastně i celkem šťastná. V mezích možností, samozřejmě.
Velice ráda bych mu pověděla, že jeho úžasná dcera tak nějak občas zapomene žít svůj život a snaží se žít život jeho představ.
Když uvedu jeden z nejjednodušších příkladů: Postaví si kuchyňský robot do levého kouta, protože tam vypadá uklizeněji, ale v pravém rohu by ho měla po ruce. Ovšem, co by na ten pravý roh řekl její tatínek?
Moje kamarádka si našla partnera, jež nesplňuje tatínkovy finanční představy.
No, uznávám, že zrovna tyhle finanční představy fungují spíš jako noční můra :-)
Ale ona je s ním šťastná a když si týden nebudou moct koupit mléko do kafe, tak ho prostě budou pít černé, ale spolu a s láskou.
Velice ráda bych jejímu tatínkovi pověděla o strachu, který vyvolává. O tom ochromujícím strachu, o zlých snech o tom, jak táta našel smítko.
Nejhorší je, že kdyby tohle všechno věděl, nějaké smítko by ho vůbec nezajímalo.
Ano, ona by klidně mohla žít lépe. V lepším bytě, v lepším domě a dokonce se zahradou, místo zabahněného a zaplivaného dvorečku. Mohla by žít v lepší čtvrti, mohla by mít lepší auto a lepšího chlapa, lepší sousedy, lepší... všechno...
Ale ona si vybrala život s tímhle chlapem, v tomhle domě, s námi. Vybrala si život na tomhle dvorku, kde se nikdy nebude nudit.
Protože ona má svoje představy o životě.
Vybrala si lásku a ne prachy. Vybrala si bohatý citový život a ne nejskvělejší zázemí.

Víte, rodičové, my nežijem život podle Vašich představ (a moje děti podle mých taky ne). Ne proto, že bychom Vám chtěli dělat naschvály a ne proto, abychom Vás zklamali.
Je se, prosím, zamyslete nad svými představami.
Nejsou (občas) trošku nereálné?
Nestačilo by Vám, rodičům, abychom své životy žili čestně a šťastně?
Nechcete nám odpoustit, že se ze svých chyb chceme poučit sami?
Můžete nám odpustit, že budem mít doma nepořádek, zrovna když Vy přijedete na návštěvu?

Jo, občas chceme rodičovskou radu, ale nečekáme vždycky, že za nás náš problém vyřešíte. To není správné. My potřebujem vlastní nohy, na které se postavíme. Možná budem stát nejistě a občas se o Vás opřem, ale dovolte nám trošku samostatnosti.
A je fuk, jestli nám je padesát, třicet a nebo třeba teprve pět let.

Rodiče, upravte své představy k obrazu našemu a mějte nás rádi takové, jací jsme.
Vlastně, já vím, že nás máte rádi, ale přejte nám náš život a prožívejte ho s námi, s humorem a s láskou a ne se strachem.

A nebo úplně nejlíp, zahoďte představy a přijměte realitu :-)



(Tak a tenhle článek si uložím někam, kde na něj uvidím každý den, protože každý den mě moje děti vytáčí a já bych měla také přehodnotit svoje představy...)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 mysteriouswolf mysteriouswolf | Web | 30. ledna 2016 v 12:30 | Reagovat

Perfektní shrnutí generačního problému:-)
Rodičovské chyby si většinou uvědomujeme,  až už jsme tu chybu udělali. Já jsem si vzala ponaučení z chyb svých rodičů, ale stejně...občas se neudržím a pak si večer před spaním slibuji, že už nikdy...

2 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 30. ledna 2016 v 12:33 | Reagovat

Zatraceně. Druhá osoba během dvou dnů, která mi bere slova z úst. Bohužel z pozice potomka nemohu než jen souhlasit...

3 baji baji | E-mail | 30. ledna 2016 v 13:13 | Reagovat

Je to moc hezky napsané, pravdivé, ale rodiče přece vždy chtějí pro své děti jen to nejlepší!( bez ohledu na to, jestli se jim to líbí, nebo ne.)Bohužel si tím prochází chtě nechtě každý.

4 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 30. ledna 2016 v 13:22 | Reagovat

[1]: Horší je, že se klidně postavím tatínkovi své kamarádky, ale vlastním rodičům to říct nedokážu :-) Možná proto, že jim nechci ublížit a tak nechám ubližovat sobě :-)

[2]: Já to taky vidím víc z pozice potomka, než z pozice matky :-) V tomhle jsme slepí :-)

[3]: Ano, přesně tak :-) Jen je nejlepší a nejlepší :-) Ale myslím, že všechny děti dají dost často rodičům zapravdu :-) Obvykle pozdě :-)

5 Antea Antea | Web | 30. ledna 2016 v 13:28 | Reagovat

Abych se přiznala, tak nechápu v čem má kamarádka takový problém. Hlavní je, že ví co chce, aby byla šťastná. Daleko horší mi přijde, když člověk neví, co by ho udělalo šťastným a jen tak se potácí od ničeho k ničemu a hledá... To pak ubližuje sobě i svému okolí. :-( Kamarádce by stačilo, kdyby si s tátou upřímně promluvila, nechápu proč to  neudělá, je přece dospělá a má na svůj život právo...

6 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 30. ledna 2016 v 13:59 | Reagovat

[5]: Když ona by byla mnohem šťastnější, kdyby jí tatínek takový život schválil a přál. Málokdo se dokáže svým rodičům postavit v klidu a bez emocí a málokdo jim dokáže říct všechno, co se mu nelíbí. My byli vychováváni v tom, že rodiče jsou nejvyšší autorita, neomylní. Bozi.
Postavit se rodičům, to bylo to nejhorší, co jsme mohli udělat. A tohle v nás přetrvává.

7 Antea Antea | Web | 30. ledna 2016 v 14:13 | Reagovat

[6]: To znám, takhle to má moje mamka. Akorát, že ona si to uvědomila a řeší to (akorát ne v klidu a bez emocí) :-)

8 Wendy Wendy | E-mail | Web | 30. ledna 2016 v 14:20 | Reagovat

Rodiče by chtěli mít nejperfektnější děti na světě,ale oni sami pro to nic neudělají...
Wendy💋

9 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 30. ledna 2016 v 14:28 | Reagovat

[7]: Emoce jsou skvělé, ale v komunikaci občas dost silně překáží :-)
Často pak řeknem něco, čeho neskutečně litujem. A dost často to vztahy v rodině neskutečně zašmodrchá a všechno je jen horší. Naši nejbližší, pod vlivem vlastních představ, někdy nedokáží brát naše argumenty tak, jak jsou. Ono je pak každé slovo tak nějak zkreslené.

[8]: Kdepak, tak to není. Rodiče nás vychovávají a většinou dobře, jen my děti leckdy neuposlechnem ty skvělé rodičovské rady :-)
Myslím, že moje maminka udělala dost :-) (Tady: http://baruschkasf.blog.cz/1504/matky ) A stejně nikdy nebudu ta perfektní :-)

10 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 30. ledna 2016 v 15:06 | Reagovat

Je takové přísloví:
Půl života nám otravují rodiče, druhou půlku děti.

11 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 30. ledna 2016 v 17:15 | Reagovat

Baruško, moc hezky a pravdivě napsané. Máš pravdu, naše generace byly takhle vychovávány a máme to v sobě na celý život. Dost dlouho jsem také dala na "rady" rodičů, a to už jsem dávno byla vdaná a měla děti. I já měla nějaké představy o životě svých dětí, ale ty nejsou až tak důležité. Hlavně,že oni jsou se svým životem spokojení ( aspoň doufám).

12 higurashi-tym-cikady higurashi-tym-cikady | E-mail | Web | 30. ledna 2016 v 17:21 | Reagovat

To, jakým způsobem na mne tlačí a jak se ke mě chová vlastní rodina, mě utvrdilo a každým dnem utvrzuje v tom, že za nic na světě nechci mít dítě, protože s mými zkušenostmi by muselo trpět přinejmenším stejně jako teď já, a to mi za to "mateřství" opravdu nestojí.

13 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 30. ledna 2016 v 17:43 | Reagovat

[10]: Hmmm, mám spočítané děti na dvě třetiny a ještě k tomu třikrát :-) Ale koneckonců, oni ty rodiče taky dvě třetiny. Asi nejhorší je tedy to pole překrývání :-) jde to ze dvou stran :-)

[11]: Asi nejhorší je, když mají naši rodiče úplně jiné představy o výchově další generace :-)
Já dělám to, co mě učila maminka, leč ona tvrdí, že nás vychovávala úplně jinak :-) tak kdo ví :-)

[12]: Já jsem si už jako malá holka říkala, že "tohle" mým dětem nikdy dělat nebudu. A je fuk, jestli to "tohle" byl výprask za špatný známky a nebo nedostatek chvály. A nebo cokoliv jiného.
Některé věci nedělám, přesně tak, jak jsem si slíbila. Al spoustu z nich dělám, protože teprve s dětmi je chápu. Myslím, že naše dětství nás na rodičovství připravuje, jen každého jiným způsobem. Vždycky je jen na nás, co si z toho vezmem a jak s tím naložíme.
Promiň, ale Tvůj názor mi přijde zbabělý a alibistický. Takovéto: za to, že nechci děti, můžou oni...
Rodičovství je neskutečně těžké a kdo se na to necítí, tak děti mít nemusí. Ale měl by mít vlastní důvody...
Nikdo Tě nenutí chovat se k vlastním dětem tak, jak se chová Tvá rodina k Tobě...

14 blechov blechov | E-mail | Web | 30. ledna 2016 v 19:30 | Reagovat

Rodiiče a děti - staleté vlastně asi tisícileté téma.
Je to jako s tím Kartágem. Jakmile se děti osamostatní, musí být ne sice něco zničeno, ale přijato naprosto svobdné rozhodování o vlastním životě. Rodiče buď jsou moudří a respektují, nebo ne a komplikují.

15 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 30. ledna 2016 v 22:16 | Reagovat

[14]: Ono je to spíš takové věčné téma :-) Dokud se bude rodit, bude to aktuální :-)

16 Luca Luca | E-mail | Web | 31. ledna 2016 v 14:15 | Reagovat

Jsem přešťastná, že moji rodičové jsou zcela jiní. Nechávají mě a mé sourozence žít, dýchat a vždy nás ve všech našich rozhodnutích podporovali. Chtěla bych být stejně dobrým rodičem, jako jsou ti moji :-)

17 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 31. ledna 2016 v 14:41 | Reagovat

[16]: K takovým rodičům gratuluji a držím palce, ať se Ti podaří být stejně skvělá :-)

18 Iris Iris | E-mail | Web | 31. ledna 2016 v 15:46 | Reagovat

Ten úklid, ten úklid :-D
Asi taky budu muset přehodnotit.

19 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 31. ledna 2016 v 15:56 | Reagovat

[18]: Právě jsi mi vykouzlila úsměv na tváři :-)

20 Kosma Kosma | Web | 1. února 2016 v 18:33 | Reagovat

Víš co, já zažila, co to je, když dítě naplňuje představy svých rodičů. A vzhledem k tomu, že se pořád ještě snažím "makat na sobě", nezbývá mi tolik energie soustředit se na děti, přesněji na to, aby zvládali to, co jsem nezvládla sama...Myslím, že v tomhle budou mít moje děti hodně volnosti - když budou šťastné, víc po nich nebudu chtít!

21 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 1. února 2016 v 18:58 | Reagovat

[20]: Všichni si přejeme, aby naše děti byly šťastné. Jen někdy se ty jejich představy liší od našich :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama