Mudrování o vodě

14. srpna 2015 v 21:38
Nedávno jsem si uvědomila, jak je nezastavitelný pokrok vlastně nepříjemný a možná i životu nebezpečný.
Jasně, tak nějak to vím už hodně dlouho, ale důsledky tohle léto zažívám na vlastní kůži vlastně poprvé...
Jak?

S nástupem vodovodu na naší "chaloupce" jsme jásali a vyskakovali jak malé děti.
Konečně nám odpadlo namáhavé pumpování a nošení kyblíků s vodou.
(Ale to mi věřte, že jsem už od mala byla v dobré kondici. Pumpování a nošení se projevilo zejména v hodinách tělocviku, kdy mi zachraňovalo aspoň dvojku, když už jsem neuměla plavat. Byla jsem holka co umí házet a holka, co jako jediná udělalala hrazdě výmyk.)
A že té vody je během dne potřeba hodně.
Ono se to nezdá, není to voda jen na pití, ale také na mytí nádobí, vaření, umývání rukou, večerní koupání a praní.
Vedle škopku na nádobí stál vždy kýbl na splašky, který se vyléval do brambor. Několik kýblů denně...
Dokud jsme neměli ani elektřinu, ohřívala se voda na mytí na kamnech.
Vždy stál na kamnech veliký hrnec s vodou.
Plechový "naběráček" stál vždy kousek vedle. A druhý vedle kbelíků.
Když jsme zavedli elektřinu, odpadlo nám topení i uprostřed parného léta, neboť na nádobí se voda snadno ohřeje v rychlovarce a na koupání se prostě nanosily kýble vody do pračky a ta se, prázdná, zapla na vyvářku.
Pak už byl problém pouze v případě, že někdo zapomněl zašpuntovat vanu :-)
Ale pořád to bylo o nošení kýblů s vodou...
Vlastně se jich nosilo zas o něco víc, protože se s pračkou i víc pralo a koupání bylo krásně luxusní v plné velké vaně a ne jen trošek na dně dětské vaničky...
S nástupem elektřiny táta vybudouval koupelnu, kde šel odpad krásně kamsi dozadu za barák a zavlažoval přilehlou rokli.
Takže další voda, která nešla do záhonů...
Veliká vana v koupelně, blyštivé kohoutky, luxusní modré umyvadlo a další blyštivé kohoutky, vykachlíkováno, vlastní vodoměr...
Oáza luxusu ve starém baráku...
Jen mohl člověk kohoutkem točit jak chtěl, voda netekla...
Ale nakonec i na to došlo. Najednou měla maminka v kuchyni opravdový dřez, krásnou pákovou baterii, funkční odpad...
A voda tekla a tekla :-)
Kyblíky někam zavál čas a čerpadlo ve studni pracovalo jak vzteklé...
Hmmm, až do letošního, fakt parného a suchého, léta.
Naše úžasně hluboká, podle našeho chování až bezedná studna se vzbouřila a dala jasně najevo, že s čerpadlem nesouhlasí.
Prostě a jednoduše, voda, která sice poněkud klesla od dob, kdy děda s babičkou barák viděli poprvé, byla pryč.
Teda, skoro.
Ano, kácení okolních lesů a různé vrty, základy nových domů a podobné zásahy do přírodních zvyklostí se na přítoku spodní vody podepsaly, ale ne tolik, jako naše bezuzdné hýření něčím, co jsme brali jako samozřejmost.
Čerpadlo je ještě pořád nějaké dva, tři metry nad sacím košem pumpy, takže nějaký ten trošek vody nám zbývá, copak o to...
Ale najednou už víme, že mytí nádobí pod tekoucí vodou, praní trošku oblečení, jen aby se tam neválelo, koupání v plné vaně, půlhodinové sprchování, odtékání vody z trubek, aby byla teplá/studená a podobné věci, jsou přepych.
Jediné, v čem jsme vodu ušetřili, je náš suchý hajzlík.
Kdybychom ještě navíc v klidu splachovali, voda by došla mnohem dříve.
Vyhrabali jsme kyblíky a opět počítáme, kolik vody je NUTNÉ donést a kolik už nebude potřeba.
Pokud vyschne i zbytek vody, budou naši závislí na dovážce pitné vody od nás, dětí.
Hmmm, trochu drahá voda. Máme to k sobě kolem sta kilometrů...
Jasně, určitě mohou požádat někoho ve vsi, ale z dlouhodobého hlediska je to minimálně obtěžující a díky věku mých rodičů a vzdálenosti od vsi i nereálné.
Ale zatím spodní voda nezklamala. Díky intezivnímu šetření každé kapky pomalu dotéká.
Jen to chce umět trošku s tou vodou hospodařit...
Teď už jsem doma a vody mám kolik jen potřebuju.
Můžu mýt nádobí pod tekoucí vodou a celé hodiny se sprchovat (studenou, přece jen, jedem na jeden bojler), můžu vyprat všechno oblečení ze skříní (a že by krásně schlo), dokonce si můžu i jen tak pustit sprchu, abych doma ochladila vzduch...
Ale neudělám to.
Vím, jaké to je žít s tím, že už máme jen trošek vody.
S tím, že je voda na denní příděl.
Když tak koukám z okna, skoro se bojím, kdy si katastrofické sucho vyžádá svojí daň, teplo nám vycucne vodu z nádrží...
Jak dlouho může tahle země přežít bez dlouhotrvajících dešťů?
Bez sněhové pokrývky?
Není na čase zamyslet se před tím, než otočíme kohoutkem?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 15. srpna 2015 v 6:14 | Reagovat

S vodou jsme si taky užili svoje. Je to velmi nenápadný luxus.

2 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 15. srpna 2015 v 7:52 | Reagovat

[1]: Je to taková mrška, zdánlivě samozřejmá, co? :-)

3 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 15. srpna 2015 v 9:13 | Reagovat

Někdy se jeden nestačí divit, jak pro něj samozřejmé věci jsou pro druhého cizí. Šetřit s vodou by mělo být samozřejmostí. Obzvlášť v těchto pařácích  :-)

4 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 15. srpna 2015 v 9:26 | Reagovat

[3]: Jenže lidé ve městech to až tolik nevadí, spoléhají se na veliké přehrady a voda přece pořád teče, tak co :-)
A zvlášť v pařácích, přece po nich nikdo nemůže chtít, aby si v takovém vedru nenapustili bazén :-)
Nějak už berem všechno jako samozřejmost a spoléháme na to, že to tu bude vždy...

5 Ježurka Ježurka | Web | 15. srpna 2015 v 15:22 | Reagovat

Pravdu máš, bez vody žít nelze. Od včerejška má problém se svou studnou i můj bratr, je to kruté, nosit vodu v kbelíku i na splachování WC, hlavně, aby to šlo opravit, co když taky došla?

6 Kika Kika | E-mail | Web | 15. srpna 2015 v 18:19 | Reagovat

já jsem začala šetřit v době, kdy jsem si za to začala sama platit :-) (ale jinak nemyslím, že to lidem nějak brzo dojde..)

7 Kosma Kosma | Web | 15. srpna 2015 v 19:19 | Reagovat

Taky vrtím hlavou, když vidím, jak někdo v těchto časech pravidelně zalívá trávník, aby to měl kolem domu hezký! :-( My máme saharu, bazén velkej plastovej sice ano (se 2 cácorkama denodenně doma to fakt chce), ale když ho vylíváme, tak konvama ke stromům...Jinak šetříme vodou, elektřinou, nevyhazujeme jídlo - myslím, že je to o tom, jak tě doma vychovají: chce to vychovávat aspoň trochu ekologicky...

8 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 15. srpna 2015 v 20:49 | Reagovat

Miluji lesní studánky.

9 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 16. srpna 2015 v 20:11 | Reagovat

[5]:

[6]:

[7]: Konečně prší i tam, na spodní vodu to sice nebude mít vliv, ale už to aspoň vypadá optimističtěji :-)

[8]: Lesní studánky jsou fajn, dokud nevyschnou :-)

10 Yominis Yominis | E-mail | Web | 16. srpna 2015 v 20:18 | Reagovat

Přiznávám, donedávna jsem patřila mezi plýtvače. No jo, městské dítě. To až když jsme si pořídili chatku bez vody (i studny, musíme tedy dovážet) a přišla tahle strašná sucha, překvapeně jsem sledovala, kolik vody je na běžný provoz potřeba. Tím spíš, když si člověk musí mýt pořád ruce a pít a pít...

11 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 16. srpna 2015 v 22:22 | Reagovat

[10]: A polévku bez vody taky neuvaříš :-)
Vlastně ani pitomý těstoviny a rýži :-)

12 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 17. srpna 2015 v 14:43 | Reagovat

Díky tomuto článku jsem si uvědomila, jaký to je luxus mít vodu k dispozici pouhým otočením kohoutku v ohromném množství a v jakékoliv požadované teplotě... Díky bohu za to...

13 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 17. srpna 2015 v 17:28 | Reagovat

[12]: Jednou na to přijde každý :-)
Někdo dřív a někdo až moc pozdě :-)

14 Elis Elis | Web | 17. srpna 2015 v 19:28 | Reagovat

Souhlasím, je to moc pěkně napsané, ale mám obavy, že lidé budou s vodou šetřit...

15 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 17. srpna 2015 v 20:16 | Reagovat

[14]: No, podle toho, co jsme se učili všichni už na základce, by voda ubývat neměla :-)
Klasický koloběh je déšť, odpaření a zas déšť :-)
Jen poslední měsíc jsem se trochu obávala, že pršelo na Marsu a ne na Zemi...

16 Alexander1918 Alexander1918 | Web | 19. srpna 2015 v 16:28 | Reagovat

Dnes bereme hodně věcí jako samozřejmost, ale stačila by nějaká ´´menší katastrofa´´ a já si nejsem jistý, jak by náš svět dopadl, kdyby se dnes velká většina lidí měla obejít bez vody, elektřiny, atd.

17 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 19. srpna 2015 v 17:29 | Reagovat

[16]: Já bych to zvládla, mám natrénováno :-)
Panečku a bylo by po problémech s přelidněním.
Aspoň na chvilku :-)
Páč kdyby vypadl dlouhodobě proud, za rok by narostla populace :-)
Lidi by neseděli u televize a počítače a raděj by zalezli do postele :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama