Já to tak cítím

25. srpna 2015 v 16:32
Narodila jsem se v téhle zemi a mám jí ráda.
Mívám pocit, že kdybych neslyšela kosí zpěv, asi už bych nemohla být šťastná.
Mám ráda louky plné pampelišek a žluť řepkových polí...
Mám ráda zlatou barvu zrajících klasů a vůni země po dešti.
Ráda se procházím lesem, po mechu a jehličí...

Ale v naší krásné zemi je jedno místo...
Magické...
Když jedeme od Úštěka na Litoměřice a projedeme mezi vesničkami, dostaneme se k zatáčce.
V té zatáčce se vždycky splaší moje srdíčko a najednou šíleně uhání, rychleji, než naše auto...
Před námi se totiž otevře naprosto úchvatný pohled.
Kus mého srdíčka najednou letí vpřed, mezi kopce o kterých vlastně ani nevím, jak se jmenují, dokážu pojmenovat jen Říp, sedící uprostřed roviny po levé ruce, ale ten mě neláká.
Láká mě České středohoří...
Ta různorodost kopečků, ty nádherné křivky...
Ten pocit, že dosahují k obloze, přestože ve skutečnosti vlastně nejsou nijak vysoké...
A i když ho z tohoto místa nevidím, vím, že se kdesi mezi nimi vine Labe jako stříbromodrá stužka, třpytí se a blýská...
Mám ráda svojí rodnou zem, ale tenhle kus, ten miluju.


Tohle není pohled z té osudové zatáčky, kdepak, tohle jsou fotky, které vyfotil můj tatínek potom, co jsme vylezli na Varhošť :-)
Nevím, jak je možné, že to tak vychází, ale tou zatáčkou většinou projíždíme kolem poledne, takže ve chvíli, kdy jsou všechny ty kopce na fotkách naprosto nezřetelné.
Takovému rannímu pohledu se to nikdy nevyrovná.
Leč smůla, když jsem měla několikrát to štěstí projíždět touto zatáčkou v ranních hodinách, nikdy jsem nefotila :-(
Pak mám ještě rozlučkový pohled, večerní.
Vídám ho ve zpětném zrcátku, kopce ozářené zapadajícím sluncem, černě se rýsující proti rudozlatému nebi...
Na téhle silnici se nějak nedá bezpečně zastavit, takže si ten pohled nosím v srdci, můžu se jím kochat když zavřu oči, ale nemám možnost ho někomu ukázat.
Možná pár rozmazaných obrázků, zachycených na telefon v jedoucím autě...

Přemýšlím, kolikrát jsem tou zatáčkou projela, než jsem si všimla půvabných kopečků.
Dokud jsem jezdila jako řidič, byla jsem schopná vnímat jen silnici před sebou, ale co jezdím jako spolujezdec, tak se těším na tenhle okamžik a ani tři rozhádaní potomci na zadním sedadle mi ho nemůžou zkazit :-)

Asi podobný pocit musel cítit Jaroslav Seifert, ale vyjádřil ho určitě lépe, než já.
Najdete ho tady: http://basne.falconis.cz/seifert-hora-rip.php
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Van Vendy Van Vendy | Web | 25. srpna 2015 v 19:01 | Reagovat

Naše země je totiž malebná. Možná tu není divoká krása pralesů, džunglí a oslnivě barevných orchidejí, ale nejsou tu ani divoké šelmy, jedovatý hmyz nebo zákeřní plazi. Máme tu mírné podnebí (no, v posledních letech nabralo na grády), příjemné lesíky, zurčící potoky, ptactvo a většinou neútočnou zvěř, skalky a kopce, údolí a jezera, rybníky a jezy, jeskyně a hory, minerální prameny. Vlastně tu máme od každého kousek a navíc namícháno v příjemném pokoukatelném obraze. Pokud ty obrazy nezprzní solární společnosti, nebo montážní společnosti.
Nedivím se, že se ti ten výhled tak líbí. Opravdu krásné pokoukání, a v reálu určitě ještě krásnější!

2 Van Vendy Van Vendy | Web | 25. srpna 2015 v 19:11 | Reagovat

[Smazaný komentář] :D :D :D

3 Tessa Error Tessa Error | E-mail | Web | 25. srpna 2015 v 20:26 | Reagovat

Ako som tak rýchlo čítala článok, tak som prečítala České Stredozemí :D :D Bože... Ale fotky nádherné, článok pekne napísaný... Aj ja v takých okamihoch milujem svoju vlasť :D

4 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 25. srpna 2015 v 21:00 | Reagovat

[1]: Jo, máme všechno, sníh i slunce :-)

[2]: Ufff, tenhle smazaný komentář mi dal zabrat :-) Vidím, že mám dva komentáře a ať koukám jak koukám, pořád vidím jen jeden :-) Ale už to vidím :-)

[3]: Slovensko je taky nádherný, zvlášť pokud člověk vidí monumentální vrcholy Tater :-)
Já na hory moc nemusím, raděj koukám odspodu :-) Na rovině by se mi tolik nelíbilo, jsem člověk z podhůří :-)

5 Sonča Sonča | E-mail | Web | 25. srpna 2015 v 22:19 | Reagovat

Miluju České středohoří.. Je to opravdu krásný kus naší republiky.. :) Ve škole na praxích procházíme některé z oněch kopečků a říkáme si o jejich vzniku a čím jsou důležité.. Ty krásné výhledy z těch kopců mě utvrzují v tom, že se ten výšlap nahoru opravdu vyplatil.. :)

6 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 25. srpna 2015 v 22:32 | Reagovat

[5]: Teda, tak o tom musíš někdy napsat :-) Ráda se dozvím něco nového :-)

7 Sonča Sonča | E-mail | Web | 25. srpna 2015 v 22:37 | Reagovat

[6]: No někdy bych mohla.. :) :D Ono obejít Ranou i Oblík v jeden den je fakt něco! :D

8 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 25. srpna 2015 v 23:46 | Reagovat

[7]: Milá Soni, nechci si dělat reklamu, ale tak mě napadlo, že bys nám vlastně mohla možná pomoct nějakou radou :-) A kdyby ne, aspoň se podíváš na zvířenu středohoří :-) Pokud by se Ti chtělo kouknout na tenhle můj článek: http://baruschkasf.blog.cz/1507/v-lune-prirody
Kruci, já se snad nikdy nenaučím vkládat odkaz... Asi zas budu muset ukecávat synka :-)

9 Sonča Sonča | E-mail | Web | 26. srpna 2015 v 7:28 | Reagovat

[8]: Určitě ráda pomůžu.. :) :)

10 Ježurka Ježurka | Web | 26. srpna 2015 v 15:09 | Reagovat

Taky se tady cítím dobře - no, doma. Ale je pravda, že nejvíc doma je člověk tam, kde se narodil a pak žil. U mne je to jižní Morava.

11 Alexander1918 Alexander1918 | Web | 26. srpna 2015 v 15:14 | Reagovat

Tož z tohoto článku na mě dýchlo takové příjemné a nenucené vlastenectví. A tak to má být. :)

12 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 26. srpna 2015 v 18:35 | Reagovat

[10]: Ježurko, já jsem doma pod Jizerskými horami :-)
A vlastně bych neměnila, ale to středohoří, to je ráj :-) Takový odpočinkový :-) Dovolenkový :-)

[11]: Já si tam vždycky vzpomenu na toho Seiferta :-)

13 jesenickamarishka jesenickamarishka | Web | 29. srpna 2015 v 22:10 | Reagovat

dobře vím, o čem mluvíš. naučila  ses vnímat přírodu,  a tím pádem energie, které k tobě vysílá. jsou lidi, co do toho nedospějí nikdy, a proto si můžeš gratulovat.

14 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 30. srpna 2015 v 9:39 | Reagovat

[13]: Já jsem se tak nějak naučila čerpat pozitiva :-)
Jestli to je pozitivní energie, to nevím, ale rozhodně si to užívám :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama