Dovolená

8. června 2015 v 19:36
Jupííí, blíží se léto :-)
Čas prázdnin, čas dovolených, čas senoseče, sklizně a podobně.
Já to mám tak nějak všechno v jednom.
Aspoň většinou.
Jako malá jsem jezdila na tábory (jeden tábor jsem byla v Německu, heč), když jsem byla větší, z obyčejných táborů se staly tábory putovní.
Byla jsem jen na třech, což mě opravdu mrzí, ani nevím, jestli jsem pak už byla moc stará a nebo jestli se už žádné nekonaly.
První rok jsme šlapali podél Lužnice, druhý podél jednoho ramene Vltavy (moc mě mrzí, že jsem někdy někde někam založila svoje putovní deníky) a ani nevím, kde přesně byl ten třetí.
Ale patří mezi mé nejkrásnější vzpomínky na dobu pubertální.
Samozřejmě, všechny ty tábory byly maximálně na tři týdny, jinak jsem trávila léto na chalupě.
Po skončení učňáku, v sedmnácti, mě moje maminka vhodila do opravdové dovolené.
Do dneška žasnu nad její i mojí odvahou.
Jedna sotva plnoletá holčina od mamky z práce nějak neměla s kým jet do Itálie, zájezd na poslední chvíli, za pár korun a tak mě mamka poslala.
Jeden den jsem přemýšlela, jak naložím s prázdninami, než začátkem srpna nastoupím do fabriky a druhý den (fakt, nekecám, měla jsem na rozmyšlenou pět minut po telefonu a jela jsem druhý den ráno) jsem seděla v autobuse.
Poprvé jsem byla u moře.
Totálně nevinná, takřka nepolíbená, stejně, jako holčina, co jela se mnou.
Byly jsme vhozeny mezi nadržené italy. Dvě nevinný holky, co neznaly jazyk, natož muže.
Ale zvládly jsme to :-)
No, je to 22 let. Od té doby jsem naší úžasnou zemičku opustila jen na dohled :-)
Polská tržnice těsně za hranicí...
Německý nákupák, taky co by šutrem dohodil.
Na dovolenou jezdíme zase na chalupu.
Já, můj přítel, moje děti...
Jo, moře bylo krásný, já vím, ale u nás je taky krásně.
Válení na pláži mi nějak moc neříká. A když na to přijde, můžu se válet u rybníka.
Obcházení památek?
Já nevím, kdyby to byly jen památky, ale když u toho musí člověk obejít davy turistů, nějak to už není ono.
Prohlížení přírodních krás?
Ještě jsem nestihla vzít děti ani na Macochu, tak co jinde?
Až prohlídnem naše krásy, pak bych mohla uvažovat o těch cizích.
No a co si budem povídat, na chalupě tu louku stejně někdo posekat musí, ne?
A naštípat našim dřevo na zimu a možná že letos konečně dojde na tu fasádu...
Po pravdě, loni tam maminka chtěla jen děti, už jsou šikovní a spoustu prací zvládnou naprosto skvěle.
My stejně jezdíme jen na jeden týden a na několik víkendů.
Druhý týden dovolené věnujeme našemu bytu :-)
Každý rok malujeme jednu místnost.
Máme na to týden, děti pryč, takže pohodička.
Nakonec je to stejně vždycky jeden z nejhezčích týdnů v roce.
Chvilkama malujem, chvilkama sedíme u televize, posedíme se sousedama, zapaříme u počítačových her, zase malujem, užíváme si s přítelem jeden druhého, ráno pospáváme...
No a pak najednou je týden pryč, nábytek ještě rozšoupaný, podlaha zacákaná, všude kyblíky s barvami, štětce, štětky, neumytá futra i okna a my to zachraňujeme poslední den :-)
Letos přišla řada zase na malování kuchyně. Možná, že se přemůžeme a vezmem i ložnici :-)
A fakt už se na to těším. Zbavím se puberťáků a budu si užívat svojí drahou polovičku.
Zase budem něco dělat společně, budem svorně zacákaní od barvy, budem se smát, budem si hrát, budem plánovat rozvržení barev.
Jo, vlastně si každý rok znovu a znovu budujem hnízdečko.
Jiní se vrací z dovolené zhuntovaní a pohádaní a my jsme v pohodě, nadšení z toho, že to je doma zas o něco hezčí (na chvíli), nabití energií jeden z druhého a nepotřebujem k tomu ani nikam jet.
Moc se na letošní malování těším.
Zase chci do kuchyně pampeliškově žlutou a meruňkově oranžovou. A bílou, samozřejmě.
Jsou to stejné barvy, jaké jsme použili naposled, jen letos půjdou zase nějak jinak.
Ložnice je bílá, ale možná bych tam nějakou barvu šmrncnout mohla, ne?
Myslím, že ta žlutá by se mohla i hodit k tmavě fialovému koberci :-)
Jen ať je to veselé, sluníčkově světlé a hřejivé. U nás v přízemí to potřebujem...

A jak jste na tom Vy? Jaká dovolená byla ta nejkrásnější?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elis Elis | Web | 9. června 2015 v 13:53 | Reagovat

To jsi měla pestrý dětství, dospívání atd., já jsem na tábory nechtěla a naši mě naštěstí nenutili, ale ani plnoletosti jsem si moc neužila, byla jsem pořád hlídaná a užívat jsem si začala až později... malování o dovolené je bezva vyplnění času, občas jsem také malovala, na chatu jsem jezdila ráda, naši chatu zvelebovali a já jsem zmizela co nejdál a pěkně si to užívala... doufám, že letošní léto se co do počasí vydaří a obě si ho užijeme...

2 Jadu Jadu | 9. června 2015 v 14:25 | Reagovat

Vidíš já to mám trochu naopak :D
Taky jsem za 22 opustila ČR jen na polské trhy a na Slovensko (místo tvého německého obchoďáku). Ale to jen tady 15 km za hranice, takže to se skoro nepočítá :))

Až loni jsem konečně byla v Paříži a Vídni :))

3 baji baji | E-mail | 9. června 2015 v 15:07 | Reagovat

Já vás obdivuji, i Elis ! Těšit se na malování? Ani velikonoční vajíčka, natož byt.

4 pavel pavel | Web | 9. června 2015 v 15:14 | Reagovat

Na tábory jsem jako dítě nejezdil, bylo by to přes moji mrtvolu. Nenáviděl jsem organizované akce a to mi zůstalo dodnes. Vidím, že jsem na tom podobně jako Elis. Tu Macochu jsem taky ještě neviděl a to bych docela rád. :)

5 baruschkasf baruschkasf | E-mail | Web | 9. června 2015 v 15:17 | Reagovat

[1]: Děkuji, já si ho hodlám užít bez ohledu na počasí.

[2]: A já Ti tu Paříž děsně přála :-)

[3]: Jituško, fakt se těším, jak malá holka na Vánoce. Když se to dělá po kouskách, jde to :-) Celý najednou ani náhodou. Jen se trošku bojím, že letos už budem muset škrábat strop. A co, je to jen kuchyň, linku fakt sundavat nebudem a ledničku a mrazák odsunem za chvilečku, vždyť oboje se pak dá slušně umýt. A co, protože už vím, že budem malovat, tak to omývání stejně flákám :-) No a stůl a židle? Ta ložnice bude horší, přiznávám :-)

6 baruschkasf baruschkasf | E-mail | Web | 9. června 2015 v 15:21 | Reagovat

[4]: Já nikdy nechtěla ject a pak jsem se nechtěla vracet. Ale ty puťáky, to jsme byli skvělá parta, bála jsem se jen na první a pak jsem pomalu počítala dny, kdy bude další. Našlapáno denně třeba pětadvacet kilometrů s plnou výbavou... Tam to až tak organizované nebylo :-) prostě jsme padli tam, kde nás nechali :-)
Ale organizované akce taky nemusím.
A heč, já Macochu viděla. Prý :-)
Vím to z vyprávění, já byla ještě malý cvrček :-)

7 Ježurka Ježurka | Web | 9. června 2015 v 15:56 | Reagovat

U mně je to jasný. Za mého mládí žádné tábory ještě nebyly. Maminka byla nemocná, do práce nechodila, tak to bylo v pohodě. A od 15 let jsem chodila do práce. Byly jsme 3 děti, jedna výplata, kruté. Tak jsem šla a studovala pak při práci. Ale později jsem si to vynahradila. Nejvíc v době, až byly děti z domu. Sjezdili jsme toho s manželem hodně, nejen u nás, ale i v cizině. A to podotýkám, že auto nemáme. Nejkrásnější zážitky byly po revoluci, když jsme mohli jet k moři na Kanárské ostrovy. Tam bylo krááásně! Ale je pravda, že je krásně i u nás. A na té Macoše jsem byla nejen jako děcko (pocházím od Brna), ale i později s manželem.

8 takze-asi-tak takze-asi-tak | Web | 9. června 2015 v 22:59 | Reagovat

No já a tábory, to je kapitola sama o sobě. Kdyz jsem se tam nezmrzacila ja, tak to odnesl někdo druhý. Ale stejne to vzdycky byly ty nejkrásnější zážitky z léta.
A máš pravdu. I kdyz je moře úža, tak nejradši stejne koncim nekde na Šumavě. I za humny se dá prožít krásná dovca :)
Ps. kdyby jsi chtela poslat decka na brigádu, tak muj pokojik uz potřebuje vymalovat jako sůl! :)

9 baruschkasf baruschkasf | E-mail | Web | 9. června 2015 v 23:21 | Reagovat

[7]: Jééé, to jsem ráda, že jsem našla reálného člověka, který si užil porevoluční možnosti :-) A auto není důležitější, ve vlaku je vždycky větší sranda a člověk může potkat i spoustu zajímavých lidí.

[8]: Marti, neblázni, děcka pošlu k babičce, na sena :-) A někdo musí přihrnovat brambory a tak podobně. Na malování je nechci, dcerku to nebaví a synka to baví jen chvilku, pak toho nechá a zaleze k počítači nebo telefonu :-) Nejraděj maluje ta malá, ale abstrakce šestiletý slečny by Tvému pokoji asi moc neslušela :-)

10 Kosma Kosma | Web | 4. července 2015 v 22:31 | Reagovat

Malovat 1 mistnost tyden, to bych se asi zblaznila! :-), ale fakt je, ze nam u toho figurujou 2 maly deti, tak se to nesmi moc protahovat, bo by neco znicily. Mame to za 2 dny i s uklidem, ale my jsme trochu hrotici! ;-) A je fakt, ze malovat je potreba casto - mame bilou loznici snad rok a pul a uz mi prijde, ze by to zas chtelo! To barevny asi vydrzi dyl.

11 baruschkasf baruschkasf | E-mail | Web | 4. července 2015 v 23:26 | Reagovat

[10]: No jo, tak my se většinou v neděli vracíme od našich, kde necháme děti, v pondělí přemýšlíme nad vhodnou barvou a odpoledne jí koupíme, v úterý přemýšlíme, kam že rozstrkáme ten nábyteček a k malování se dostanem ve středu :-)
A vzhledem k tomu, že jsme ve vlhkém přízemí, tak to neschne a neschne a druhá vrstva přijde na řadu až ve čtvrtek :-)
No a v pátek už zase jedem pro ty děti :-)
Jen se bojím, že letos budem muset taky škrábat, asi se nebudu moct tak dlouho rozhodovat :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama