Matky

25. dubna 2015 v 14:52
Jeden vtípek praví, že ženská vydrží víc, než člověk.
A věřte, že vím o čem mluvím, když si dovolím tvrdit, že matka dokáže víc, než ženská.
Když jsem se včera před půlnocí již na jánevímkolikátý pokus snažila uválet zelený marcipán, přemýšlela jsem, že dnešní dílko ponese název ,,Nevděk,, :-)
Unavená, psychicky vyčerpaná a dokonale vzteklá, jsem uvažovala nad tím, proč já se s tím vlastně patlám.
Jasně, dcerka má čtrnácté narozeniny, přeje si potahovaný dort, jenže dortem naší rodiny je jednoduchý pařížák...
Všichni ho milujem, takže si ho s chutí dáme několikrát do roka.
Peču ho každému, s láskou a péčí, den předem vařím šlehačku, schovávám jí, aby jí nikdo z dětí nesežral, jako už se jim několikrát podařilo...
A k tomu peču dort dle oslavencova výběru.
Jsem praštěná?
Možná :-)
Vlastně spíš určitě.
Nikdo nepřijde a neřekne, že jsem prostě úžasná, když do dvou do rána míchám krém, šlehám šlehačku, či něco podobného.
Nikdo neřekne, jak jsem skvělá, když do půlnoci šiju kostým na zapomenutý karneval ve školce.
A řekněte sami, kdo z Vás kdy poděkoval mámě za vybírání hnid, když ve školce/škole chytil vši?
Kdo si uvědomoval máminy probdělé noci, když se v pubertě seknul na diskotéce, u kamaráda, venku...?
Kdo poděkoval mámě, když si ve škole v šatně zapomněl plavání a přinesl ho v úterý s tím, že ve středu plave a chudák máma pak ještě v deset večer fénovala plavky?
Tolik věcí, které pro nás udělaly naše matky, jsme pokládali za samozřejmé.
Tolik nářků a starostí jsme jednoduše hodili na její ramena.
Tolikrát jsme na mámu křičeli, že nám nikdy nerozumněla, že nás nemá ráda, že chcem jinou mámu...
Tolikrát jsme jí, ať už v duchu, či na plnou hubu, nadávali.
Taky bych si nic z toho neuvědomovala a stále je těžké si to připustit, ale je to tak.
Ještě teď, jako dospělá, zaopatřená, matka od dětí, způsobuju svojí mamince stovky starostí každý den.
Prostě jen tím, že mě má ráda.
Já jsem vyrostla, ale ona zůstala stejná.
Ona je ta, která mi bude do noci péct dort a vařit svíčkovou na objednávku, ona je ta, která mi uplete teplý svetr a zavaří kompot.
Ona je ta, která vyslechne moje nářky a pofouká rány na dušičce.
Někdy úplně jinak, než bych si přála, ale vždycky s láskou.
Někdy jí budu za její slova nenávidět, ale VŽDYCKY jí budu milovat.
Ona je MÁMA a kdo je víc?

Mami, děkuju :-)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 veronika veronika | 27. dubna 2015 v 16:04 | Reagovat

tak tohle je fakt bozi, to se ti teta povedlo,klobouk dolu...

2 baruschkasf baruschkasf | 27. dubna 2015 v 16:14 | Reagovat

[1]: Děkuji :-)

3 stuprum stuprum | Web | 28. dubna 2015 v 14:56 | Reagovat

Takové jsou mámy - víc než ženy. :)

4 Nem Nem | E-mail | 1. června 2015 v 22:48 | Reagovat

Tak tos mě dostala..

5 baruschkasf baruschkasf | E-mail | Web | 1. června 2015 v 23:16 | Reagovat

[4]: Ale no tak, jsi taky máma, přesně víš o čem jsem psala :-)
A nemysli si, já původně chtěla psát něco veselého, ale ty prsty si vedly svojí a psaly něco úplně jiného :-) Sama jsem byla překvapená :-)

6 kosma kosma | Web | 14. června 2015 v 15:47 | Reagovat

Tak mne nikdy nikdo dort neupekl a dortem nasi rodiny je ovoce, piskoty
a zakysanka! ;-) Ja ani mamka nejsme moc maminkovske, ale jinak vse plati. Minuly tyden jsem ji byla vdecna jak blecha za hlidani me 14 mesicni vytrznice!

7 baruschkasf baruschkasf | E-mail | Web | 14. června 2015 v 20:23 | Reagovat

[6]: Zakysankový dělám synkovi, dcerka nejí ovoce :-(

8 KKKcenka KKKcenka | Web | 25. října 2015 v 14:42 | Reagovat

Úžasný :)

9 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 25. října 2015 v 15:41 | Reagovat

[8]: Děkuji :-)

10 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 31. března 2016 v 21:22 | Reagovat

Normálně jsi mě rozplakala, já své mámě nestihla poděkovat...

11 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 31. března 2016 v 22:00 | Reagovat

[10]: Chudobko, ale my mámy to přece víme :-) I moje maminka tohle všechno ví, aniž bych jí to řekla a i já vím, že moje děti budou jednou s láskou vzpomínat, přestože teď nadávají :-)
Tu lásku si nosíme v sobě. Jak tu k maminkám, tak tu k dětem :-)

12 lennyspis lennyspis | E-mail | Web | 14. června 2016 v 17:55 | Reagovat

Mám slzy v očích...

13 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 14. června 2016 v 18:08 | Reagovat

[12]: Věř mi, že já někdy taky :-)

14 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. září 2016 v 22:07 | Reagovat

Maminčina péče mi chyběla, ale já jsem se snažila klukům vše vynahradit. Moc vděku jsem se také nedočkala, natož nějaké pochvaly- slovo dobrý, mami mi bylo nejlepší odměnou. Šila jsem  14 letému synovi šusťáky na lyžařský výcvik den před odjezdem v sobotu, v neděli dělala chlebíčky, piškotový dort druhému synovi k 18. narozeninám a v pondělí jsem porodila třetího syna. Já nevím, jak jsem to zvládla a ocenil to někdo? Muž byl v té době v lázních a kromě bratra a švagrové nikdo nebyl na blízku.. :-)

15 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 5. září 2016 v 23:16 | Reagovat

[14]: Na to přicházíme později a někdy dokonce moc pozdě :-(
Ale lepší pozdě, než nikdy, ne? :-)

16 Jitka Jitka | Web | 6. září 2016 v 8:13 | Reagovat

První dojem...mrazení po těle...tak pravdivé to je.
A slzy v očích...
A vzpomínka na maturitu...kdysi před x lety u písemné části z češtiny úvaha...v tu chvíli jsem nevěděla o čem psát a najednou se tužka rozběhla po papíře a já začala psát o mamince...o tom jak to měla těžké s námi třemi dětmi když se rozvedla, o boji, když otcova matka chtěla, aby nás daly úřady do děcáku, o lásce k nám, o obyčejném životě obyčejné ženy...popsala jsem tenkrát čtyři listy a během toho psaní se profesoři chodili dívat a číst, co píšu....pak jsem se dozvěděla, že to byla nejlepší úvaha z pěti tehdy maturitních tříd...moje vyznání mamince...

17 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 6. září 2016 v 9:24 | Reagovat

[16]: Ona taková maminka je pro spoustu lidí naprosto samozřejmá a málokdo si uvědomí, že je to vlastně naprosto úžasný člověk :-)
Já si to uvědomila až s dětmi.
Najednou jsem viděla, co to je práce a starostí a došlo mi, že tohle moje máma prožívala taky...
Asi jsem to měla vědět dřív :-(
Ale ještě není pozdě :-)

18 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 6. září 2016 v 16:56 | Reagovat

Je to svatá pravda. Když si představím, jak se o nás naše mamka vždycky starala a ještě stará a snaží se nám pomáhat a nic za to nechce...

19 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 6. září 2016 v 20:05 | Reagovat

[18]: To už je úděl maminek :-)

20 Bev Bev | E-mail | Web | 7. září 2016 v 7:58 | Reagovat

Pravdivé a krásné, přesně tak to je. :-)

21 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 7. září 2016 v 12:01 | Reagovat

[20]: Díky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama